Warning: Parameter 1 to wp_default_scripts() expected to be a reference, value given in /www/doc/www.sdarm.cz/www/wp-includes/plugin.php on line 601

Warning: Parameter 1 to wp_default_styles() expected to be a reference, value given in /www/doc/www.sdarm.cz/www/wp-includes/plugin.php on line 601
Lekce 1. Zaslíbený Vysvoboditel « Církev Adventistů Sedmého Dne Reformační Hnuti
Vítejte na stránkách Křesťanské Církve Adventistů Sedmého Dne Reformní Hnutí

Lekce 1. Zaslíbený Vysvoboditel

31-03-2019

„Nad to, nepřátelství položím mezi tebou a mezi ženou, i mezi semenem tvým a semenem jejím; ono potře tobě hlavu, a ty potřeš jemu patu“ (Genesis 3:15).

„V proroctví týkajícím se zlomení Satanovy moci [Adam a Eva] rozpoznali zaslíbení o vysvobození od záhuby způsobené skrze přestoupení. I když musejí trpět mocí svého protivníka, protože podlehli jeho svůdnému vlivu a rozhodli se neuposlechnout prostého příkazu Jehovaha, přesto nemusejí podlehnout naprostému zoufalství.“ – Proroci a králové (1969), str. 447; PK 681, 682.

Doporučená četba: Patriarchové a proroci (1969), str. 36–42; PP 63–70.

Neděle 31.března

1. ŽIVOT V EDENU

a. Jaký byl stav člověka před Pádem? Genesis 1:27.

Genesis 1:27. I stvořil Bůh člověka k obrazu svému, k obrazu Božímu stvořil jej, muže a ženu stvořil je.

„Před vstupem hříchu nespočívalo na myslích našich prvních rodičů žádné mračno, které by zatemňovalo jejich vnímání povahy Boží. Byli dokonale přizpůsobeni vůli Boží. K zastírání je obklopovalo překrásné světlo, světlo Boží. Toto jasné a dokonalé světlo ozařovalo všechno, k čemu se přiblížili.“ –Svědectví pro církev, sv. 8, str. 187; 8T 255.

b. Jak příroda zjevovala Boha člověku? Genesis 1:31; Římanům 1:20.

Genesis 1:31. A viděl Bůh vše, což učinil, a aj, bylo velmi dobré. I byl večer a bylo jitro, den šestý.

Římanům 1:20. Nebo neviditelné věci jeho, hned od stvoření světa, po věcech učiněných rozumem pochopeny bývají, totiž ta jeho věčná moc a Božství, tak aby oni byli bez výmluvy.

„V zahradě Eden se projevovala existence Boží, Jeho vlastnosti se zjevovaly v přírodních objektech, které [Adama a Evu] obklopovaly. Všechno, na čem jejich oči spočinuly, k nim mluvilo. Neviditelné věci Boží, ‚totiž ta jeho věčná moc a Božství,‘ byly jasně vidět, jsouce rozumem pochopeny po věcech, jež byly učiněny.“ – Svědectví pro církev, sv. 8, str. 187; 8T 255.

 

Pondělí 1. dubna

2. HŘÍCH PŘINÁŠÍ ZMĚNY

a. Jaký účinek měl hřích na přírodní svět? Genesis 3:17–19. Jak to ovlivnilo lidské chápání Boží povahy?

Genesis 3:17–19. Adamovi také řekl: Že jsi uposlechl hlasu ženy své, a jedl jsi z stromu toho, kterýžť jsem zapověděl, řka: Nebudeš jísti z něho; zlořečená země pro tebe, s bolestí jísti budeš z ní po všecky dny života svého. Trní a bodláčí tobě ploditi bude, i budeš jísti byliny polní. V potu tváři své chléb jísti budeš, dokavadž se nenavrátíš do země, poněvadž jsi z ní vzat. Nebo prach jsi a v prach se navrátíš.

„Přestoupení přineslo na zemi nákazu a vložilo se mezi přírodu a Boha přírody. Kdyby se bývalo nikdy nestalo, aby Adam a Eva neuposlechli svého Stvořitele, kdyby bývali zůstali na stezce dokonalé správnosti, byli by se stále učili o Bohu skrze Jeho skutky. Ale když naslouchali pokušiteli a zhřešili proti Bohu, světlo šatů nebeské nevinnosti od nich odstoupilo. Zbaveni nebeského světla nemohli již déle rozeznávat povahu Boží ve skutcích Jeho rukou.

„A skrze neposlušnost člověka byla způsobena změna v samotné přírodě. Zkažena zlořečenstvím hříchu může příroda nést jen nedokonalé svědectví ohledně Stvořitele. Nemůže zjevovat Jeho povahu v její dokonalosti.“ –Svědectví pro církev, sv. 8, str. 187; 8T 255, 256.

b. Jaká změna nastala v přirozenosti člověka? Jeremiáš 17:9; 1 Korintským 2:14.

Jeremiáš 17:9. Nejlstivější jest srdce nade všecko, a nejpřevrácenější. Kdo vyrozumí jemu?

1 Korintským 2:14. Ale tělesný člověk nechápá těch věcí, kteréž jsou Ducha Božího; nebo jsou jemu bláznovství, aniž jich může poznati, proto že ony duchovně mají rozsuzovány býti.

„Jejich přirozenost byla zkažena hříchem; zmenšili svou sílu odporovat zlu a otevřeli cestu pro Satana, aby k nim získal snadnější přístup. Ve své nevinnosti podlehli pokušení; a nyní ve stavu vědomé viny budou mít méně moci, aby si zachovali svou bezúhonnost.“ – Patriarchové a proroci (1969), str. 34, 35; PP 61.

„V lidské přirozenosti, když je oddělena od Zdroje pravdy, existuje neustálý odpor k Boží vůli a cestám. Tělesné, duševní a mravní bytí jsou pod kontrolou unáhlených podnětů. City jsou zvráceny a každá schopnost, kterou člověk dostal k moudrému využití, je znemravněna. Člověk je mrtvý ve vinách a hříších. Náklonnost působí, vášeň udržuje řízení a jeho chutě jsou pod vládou moci, kterou si neuvědomuje. Mluví o volnosti, o svobodě jednání, zatímco je v nejbídnějším otroctví. Není svým pánem. Nemůže vidět krásu pravdy; neboť tělesná mysl je nepřítelkyně Bohu a není poddána Jeho zákonu. Vidí pravdu jako lež a lež jako pravdu. Mysl řízená Satanem je slabá v mravní síle.“ – The Review and Herald, February 17, 1891.

 

Úterý 2. dubna

3. BŮH ZAKROČUJE

a. Jaké Boží opatření zajistilo provinilému páru konečné vysvobození? Genesis 3:15.

Genesis 3:15. Nad to, nepřátelství položím mezi tebou a mezi ženou, i mezi semenem tvým a semenem jejím; ono potře tobě hlavu, a ty potřeš jemu patu.

„Člověku byla první zpráva o vykoupení sdělena v rozsudku vyhlášeném nad Satanem v zahradě. Hospodin prohlásil: [Citován verš Genesis 3:15.] Tento rozsudek, vynesený v přítomnosti našich prvních rodičů, byl pro ně zaslíbením. Zatímco předpověděl válku mezi člověkem a Satanem, ohlásil, že moc velkého protivníka bude nakonec zlomena. Adam a Eva stáli jako zločinci před spravedlivým Soudcem, čekajíce na rozsudek, který byl přivozen přestoupením; avšak dříve, než se dozvěděli o životě plném dřiny a bolesti, který musí být jejich údělem, nebo o výnosu, že se musejí navrátit v prach, naslouchali slovům, která jim nemohla nedát naději. Ačkoli musejí trpět z moci svého mocného nepřítele, mohli se těšit na konečné vítězství.“ –Patriarchové a proroci (1969), str. 38; PP 65, 66.

„Syn Boží se nabídl odčinit jejich přestoupení svou vlastní krví. Měla jim být udělena doba zkušební lhůty, během níž by se mohli, skrze víru v Kristovu moc k spasení, stát znovu dítkami Božími.“ – Proroci a králové (1969), str. 447; PK 682.

„Nikdy se nepřátelství nevyvinulo tak výrazně, jako když se Kristus stal obyvatelem této země. Nikdy předtím neexistovala na zemi bytost, která nenáviděla hřích s takovou dokonalou nenávistí, s jakou jej nenáviděl Kristus. Viděl jeho oklamávající, omamující moc nad svatými anděly a všechny své síly zverboval proti němu.“ – Vybraná poselství, kn. 1, str. 205; 1SM 254.

b. Jaký stav přirozeného člověka po Pádu učinil zaslíbení o nepřátelství nezbytným? Žalm 10:4; Římanům 3:11. Namísto nepřátelství proti Satanovi, s kým je přirozená mysl ve válce? Římanům 8:7.

Žalm 10:4. Bezbožník pro pýchu, kterouž na sobě prokazuje, nedbá na nic; všecka myšlení jeho jsou, že není Boha.

Římanům 3:11. Není rozumného, není, kdo by hledal Boha.

Římanům 8:7. Proto že opatrnost těla jest nepřítelkyně Bohu; nebo zákonu Božímu není poddána, aniž hned může býti.

„Když člověk přestoupil Boží zákon, jeho přirozenost se stala zlou a on byl v souladu, a nikoli v rozporu, se Satanem. Mezi hříšným člověkem a původcem hříchu přirozeně neexistuje žádné nepřátelství. Oba se stali zlými skrze odpadnutí. … Kdyby byl Bůh zvlášť nezakročil, Satan a člověk by vstoupili do spojenectví proti Nebi; a namísto pěstování nepřátelství proti Satanovi by se celá lidská rodina spojila v odporu vůči Bohu.“ – Vítězství lásky Boží (1969), str. 360; GC 505.

Středa 3. dubna

4. VYSVOBODITEL, KTERÝ PŘIJDE

a. Jakou úžasnou oběť učinil Ježíš, aby zachránil padlého člověka? Filipenským 2:5–8.

Filipenským 2:5–8. To tedy ciťte při sobě, co i při Kristu Ježíši. Kterýž jsa v způsobu Božím, nepoložil sobě toho za loupež rovný býti Bohu, ale samého sebe zmařil, způsob služebníka přijav, podobný lidem učiněn. A v způsobu nalezen jako člověk, ponížil se, poslušný byv až do smrti, a to smrti kříže.

„Jakmile tu byl hřích, byl tu i Spasitel. Kristus věděl, že bude muset trpět, přesto se stal zástupcem člověka. Jakmile Adam zhřešil, Syn Boží se představil jako ručitel za lidskou rasu, s právě tak velkou mocí odvrátit rozsudek vynesený nad viníky, jako když zemřel na kříži Golgotském.“ – The SDA Bible Commentary [E. G. White Comments], vol. 1, p. 1084.

„V okamžiku, kdy člověk přijal pokušení Satanova a učinil právě ty věci, o nichž Bůh byl pravil, že by je neměl dělat, stál Kristus, Syn Boží, mezi živými a mrtvými, řka: ‚Nechť trest padne na Mne. Budu stát na místě člověka. On bude mít další šanci.‘“– The SDA Bible Commentary [E. G. White Comments], vol. 1, p. 1085.

b. Jak se Bůh snažil vštípit do myslí lidstva důsledky hříchu a poskytnutí Spasitele? Židům 9:13, 14; Římanům 6:23.

Židům 9:13, 14. Nebo jestližeť krev býků a kozlů, a popel jalovice, pokropující poškvrněných, posvěcuje k očištění těla, čím více krev Kristova, kterýž skrze Ducha věčného samého sebe obětoval nepoškvrněného Bohu, očistí svědomí vaše od skutků mrtvých k sloužení Bohu živému?

Římanům 6:23. Nebo odplata za hřích jest smrt, ale milost Boží život věčný v Kristu Ježíši, Pánu našem.

„První oběť byla pro Adama nejbolestnějším obřadem. Vlastní rukou musel vzít život, který může dát jen Bůh. Poprvé tak uzřel smrt a poznal, že kdyby byl býval poslušen Boha, nebylo by žádné smrti člověka ani zvířete. Když zabil nevinnou oběť, zachvěl se při pomyšlení, že pro jeho hřích musí být prolita krev neposkvrněného Beránka Božího. Tento výjev mu poskytl hlubší a živější vědomí o velikosti jeho provinění, jež může odčinit pouze smrt drahého Syna Božího. A užasl nad nekonečnou dobrotivostí, jež dá takové výkupné, aby spasila viníka. Hvězda naděje osvětlila temnou a strašnou budoucnost a zbavila ji naprosté bezútěšnosti.“ – Patriarchové a proroci (1969), str. 40; PP 68.

„Obětní systém měl naučit člověka pokoře, vzhledem k jeho padlému stavu, a vést jej k pokání a k doufání pouze v Boha, skrze zaslíbeného Vykupitele, pro odpuštění minulého přestoupení Jeho zákona.“ – The Story of Redemption, pp. 145, 146.

c. Jmenujte některé z těch, kteří prorokovali o Spasiteli, který přijde. Judas 14, 15; Genesis 49:8–10; Numeri 24:17.

Judas 14, 15. Prorokoval pak také o nich sedmý od Adama Enoch, řka: Aj, Pán se béře s svatými tisíci svými, aby učinil soud všechněm, a trestal všecky, kteříž by koli mezi nimi byli bezbožní, ze všech skutků bezbožnosti jejich, v nichž bezbožnost páchali, i ze všech tvrdých řečí, kteréž mluvili proti němu hříšníci bezbožní.

Genesis 49:8–10. Judo, ty jsi, tebe chváliti budou bratří tvoji; ruka tvá bude na šíji nepřátel tvých; klaněti se budou tobě synové otce tvého. Lvíče Juda, z loupeže, synu můj, vrátil jsi se; schýliv se, ležel jako lev a jako lvice; kdo zbudí ho? Nebude odjata berla od Judy, ani vydavatel zákona od noh jeho, dokudž nepřijde Sílo; a k němu se shromáždí národové.

Numeri 24:17. Uzřímť jej, ale ne nyní, pohledím na něj, ale ne z blízka. Vyjdeť hvězda z Jákoba, a povstane berla z Izraele, kteráž poláme knížata Moábská, a zkazí všecky syny Set.

Čtvrtek 4. dubna

5. PRODLENÍ V NAPLNĚNÍ?

a. Co mohlo být myšlenkou mnoha lidí, pokud jde o zaslíbeného Vysvoboditele?Ezechiel 12:22.

Ezechiel 12:22. Synu člověčí, jaké to máte přísloví o zemi Izraelské, říkajíce: Prodlí se dnové, aneb zahyne všeliké vidění?

„Příchod Spasitele byl předpovězen v ráji. Když Adam a Eva poprvé uslyšeli zaslíbení, očekávali jeho rychlé naplnění. Radostně uvítali svého prvorozeného syna, doufajíce, že by mohl být Vysvoboditelem. Avšak naplnění zaslíbení vyčkávalo. Ti, kdož ho obdrželi první, zemřeli, aniž ho uzřeli. Ode dnů Enochových se zaslíbení opakovalo skrze patriarchy a proroky, udržujíc naživu naději na Jeho objevení se, přesto On nepřicházel.“ – Touha věků (1969), str. 18; DA 31.

b. Jaká byla Boží odpověď? Galatským 4:4. Existovalo opravdu otálení v naplnění Božího záměru?

Galatským 4:4. Ale když přišla plnost času, poslal Bůh Syna svého učiněného z ženy, učiněného pod zákonem.

„Avšak stejně jako hvězdy v obrovském obíhání po svých určených drahách, neznají Boží záměry žádný spěch a žádné otálení. … ‚Právě toho dne,‘ ustanoveného v božském zaslíbení, se stalo, že ‚vyšla všecka vojska Hospodinova z země Egyptské.‘ Exodus 12:41. Stejně tak byla v nebeské radě určena hodina příchodu Krista. Když se tato hodina ukázala na velkých hodinách času, narodil se v Betlémě Ježíš.

„‚Když přišla plnost času, poslal Bůh Syna svého.‘ Prozřetelnost řídila hnutí národů a příliv lidského podnětu a vlivu, dokud svět neuzrál pro příchod Vysvoboditele.“ – Touha věků (1969), str. 18; DA 31.

Pátek 5. dubna

OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ

1. Jak byl člověk před Pádem schopen chápat Boží povahu?
2. Jak se následkem hříchu změnila lidská přirozenost?
3. Proč Bůh dal člověku nepřátelství? Kde bychom bez něho byli?

4. Proč Bůh dal Adamovi obětní systém?
5. Byl příchod Vysvoboditele opožděn? Proč ano nebo proč ne?