Vítejte na stránkách Křesťanské Církve Adventistů Sedmého Dne Reformní Hnutí

Lekce 1. Zmužilé vůdcovství

30-12-2018

Zmužile sobě čiňte, (a posilní Bůh srdce vašeho), všickni, kteříž naději máte v Hospodinu“ (Žalm 31:25).

„Můžete dosáhnout Božího ideálu, pokud se rozhodnete, že do své práce nebudete plést své vlastní já. Vědomí, že se snažíte v duchu a ve skutcích být podobni Kristu, vám dá sílu, útěchu a zmužilost.“ – Gospel Workers, p. 164

Doporučená četba: Život naplněný pokojem, str. 269–272; MH 497–502.

Neděle 30. prosince

1. HODNOTA VĚRNÉHO VŮDCE

a. Co bychom se měli naučit ze způsobu, jakým Izrael reagoval na smrt Mojžíše? Deuteronomium 34:7, 8; Žalm 112:6.

Deuteronomium 34:7, 8. Byl pak Mojžíš ve stu a dvadcíti letech, když umřel, a nepošly oči jeho, aniž síla odešla od něho. I plakali synové Izraelští Mojžíše na rovinách Moábských třidceti dní, a vyplněni jsou dnové pláče a kvílení nad Mojžíšem.

Žalm 112:6. Nebo nepohne se na věky, v paměti věčné bude spravedlivý.

„Izraelští hluboce truchlili pro svého zesnulého vůdce a třicet dní zasvětili zvláštním službám k uctění jeho památky. Teprve až když o něj přišli, si plně uvědomili hodnotu jeho moudrých rad, jeho otcovskou něhu a jeho neochvějnou víru. S novým a hlubším oceněním vzpomínali na vzácná ponaučení, která jim dával, když byl ještě s nimi.

„Mojžíš byl mrtev, ale jeho vliv nezemřel s ním. Ten měl dále žít, obnovován v srdcích jeho lidu. Vzpomínka na tento svatý, nesobecký život bude dlouho uchovávána, utvářejíc s tichou a přesvědčivou silou životy také i těch, kdož nedbali jeho živých slov.“ – Patriarchové a proroci (1969), str. 358; PP 481.

b. K čemu by nás ztráta těch, kteří nesou břemena, měla přimět, abychom uvažovali? Žalm 116:15.

Žalm 116:15. Drahá jest před očima Hospodinovýma smrt svatých jeho.

„Ti, kteří nesou břímě a horko dne, by neměli být ponecháni, aby byli rozdrceni pod nákladem.“ – The Review and Herald, December 15, 1885.

 

Pondělí  31. prosince

2. PĚSTOVÁNÍ OCENĚNÍ

a. Proč musíme poukazovat na to, abychom si cenili vůdců, kteří se bojí Boha? Židům 13:17; 1 Timoteovi 5:17.

Židům 13:17. Povolni buďte správcům svým a poslušni; oniť zajisté bdějí nad dušemi vašimi, jako ti, kteříž počet mají vydati, aby to s radostí činili, a ne s stýskáním. Neboť by vám to nebylo užitečné.

1 Timoteovi 5:17. Předložení, kteříž dobře spravují, dvojí cti hodni jmíni buďte, zvláště ti, kteříž pracují v slovu a v učení.

„Se jmény Božích vyvolených služebníků se zachází s neúctou a v některých případech s absolutním opovržením některými osobami, jejichž povinností je, aby je podporovaly. Děti nemohou neslyšet neuctivé poznámky svých rodičů ohledně vážných kárání a varování od Božích služebníků. Děti rozumějí pohrdavým žertům a ponižujícím projevům, které čas od času zachytí jejich uši, a je zde snaha přivádět posvátné a věčné zájmy v jejich myslích na úroveň s běžnými záležitostmi světa. Jaké dílo dělají tito rodiče, když ze svých dětí dělají nevěrce už v jejich dětství! Toto je způsob, jímž se děti učí, aby byly neuctivé a aby se vzpouzely proti Nebeskému kárání hříchu. …

„Jsou mnozí, kdož nacházejí zvláštní potěšení v debatách a rozpravách o vadách, ať už skutečných nebo domnělých, těch, kteří nesou velkou zodpovědnost ve spojitosti s institucemi Boží věci. Přehlížejí dobro, jehož bylo dosaženo, užitky, které vyplynuly z namáhavé práce a z neochvějné oddanosti věci, a soustřeďují pozornost na nějakou zjevnou chybu, na nějakou záležitost, o níž poté, co byla provedena a následovaly důsledky, fantazírují, že by mohla být provedena lepším způsobem a s lepšími výsledky, když je pravdou, že pokud by to bylo na nich, aby tu práci dělali, buď by odmítli vůbec postupovat pod přicházejícími zmalomyslněními z toho případu, nebo by to zvládali nerozvážněji než ti, kteří konali tuto práci, následujíce příležitostí od Boží prozřetelnosti.“ –Svědectví pro církev, sv. 4, str. 154, 155; 4T 195, 196.

b. Jak dnes můžeme ukázat, že si ceníme svých vůdců? Židům 12:12, 13; Job 4:4.

Židům 12:12, 13. Protož opuštěných rukou a zemdlených kolen posilňte, a přímé kroky čiňte nohama svýma, aby, což zkulhavělo, do konce se nevyvinulo, ale raději uzdraveno bylo.

Job 4:4. Padajícího pozdvihovals řečmi svými, a kolena zemdlená jsi zmocňoval.

„Slova kritiky, která byla vyřčena, měla občas velmi odrazující účinek. Avšak znovu a znovu jim v jejich nouzi Hospodin posílal slovo, aby postupovali přímo vpřed, aby následovali svého Vůdce. Byla jsem poučena pozdvihovat svěšených rukou a posilovat zemdlených kolen, povzbuzovat věrné dělníky slovy od Pána.“ – Manuscript Releases, vol. 6, p. 409.

 

Úterý 1. ledna

3. NÁSTUPCE MOJŽÍŠŮV

a. Kdo byl ustanoven, aby byl viditelným vůdcem Izraele po Mojžíšově smrti? Jaká byla jeho kvali kace? Deuteronomium 34:9.

Deuteronomium 34:9. Jozue pak, syn Nun, naplněn jest duchem moudrosti; nebo byl vložil Mojžíš ruce své na něj. I poslouchali ho synové Izraelští, a činili, jakož přikázal Hospodin skrze Mojžíše.

„Uznávaným vůdcem Izraele byl nyní Jozue. Byl znám hlavně jako bojovník a jeho nadání a ctnosti byly zvláště cenné v tomto období dějin jeho národa. Odvážný, odhodlaný a vytrvalý, pohotový, neúplatný, nedbalý sobeckých zájmů ve své péči o ty, jež byli svěřeni jeho zodpovědnosti, a především prodchnutý živou vírou v Boha – taková byla povaha člověka, který byl božsky vyvolen, aby vedl vojska Izraelská při jejich vstupu do Zaslíbené země. Během pobytu na poušti působil jako přední služebník Mojžíšův a svou tichou, neokázalou věrností, svou nezlomností, když ostatní kolísali, svou pevností udržovat pravdu uprostřed nebezpečí, podával svědectví, že je způsobilým nástupcem Mojžíšovým, ještě dříve, než byl na toto místo povolán hlasem Božím.“ –Patriarchové a proroci (1969), str. 358; PP 481, 482.

b. Jaký postoj byl prvním tajemstvím Jozuova úspěchu? Izaiáš 57:15; 66:2.

Izaiáš 57:15. Nebo takto dí ten důstojný a vyvýšený, kterýž u věčnosti přebývá, jehož jméno jest Svatý: Na výsosti a v místě svatém bydlím, ano i s tím, kterýž jest skroušeného a poníženého ducha přebývám, obživuje ducha ponížených, obživuje také srdce skroušených.

Izaiáš 66:2. Nebo všecko to ruka má učinila, a jí stojí všecko, praví Hospodin. I však na toho patřím, kdož jest chudý a skroušeného ducha, a třese se před slovem mým.

„Na práci, která jej čekala, pohlížel Jozue s velkou starostí a s nedůvěrou v sebe sama.“ – Patriarchové a proroci (1969), str. 358; PP 482.

c. Vysvětlete plán, který Bůh představil. Jaký byl jediný způsob, kterým by byl Jozue schopen plán naplnit? Jozue 1:1–5, 9.

Jozue 1:1–5, 9. Stalo se pak po smrti Mojžíše, služebníka Hospodinova, že mluvil Hospodin k Jozue, synu Nun, služebníku Mojžíšovu, řka: Mojžíš, služebník můj, umřel; protož nyní vstaň, přejdi Jordán tento, ty i všecken lid tento, a jdi do země, kterouž já dávám synům Izraelským. Každé místo, po kterémž šlapati budete nohama svýma, dal jsem vám, jakož jsem mluvil k Mojžíšovi. Od pouště a Libánu toho až k řece veliké, řece Eufrates, všecka země Hetejská až do moře velikého na západ slunce bude pomezí vaše. Neostojí žádný před tebou po všecky dny života tvého; jakož jsem byl s Mojžíšem, tak budu s tebou; nenechám tebe samého, aniž tě opustím. … Zdaliž jsem nepřikázal tobě, řka: Posilni se a zmužile se měj, neboj se, ani lekej, nebo s tebou jest Hospodin Bůh tvůj, kamž se koli obrátíš.

„Jozue byl moudrý vojevůdce, protože jeho vůdcem byl Bůh.“ – Con ictand Courage, p. 116.

„Hospodin Jozuovi zaslíbil, že bude s ním, jako byl s Mojžíšem, a učiní, aby Kanaán snadno dobyl, pod podmínkou, že bude věrně plnit všechna Jeho přikázání. Jozue si dělal starosti ohledně provedení svého pověření, aby vedl lid do země Kananejské; avšak toto ujištění odstranilo jeho obavy.“ – Svědectví pro církev, sv. 4, str. 124; 4T 156, 157.

Středa 2. ledna

4. ZMUŽILOST SKRZE POSVĚCENÍ

a. Co Bůh opakovaně nařizoval tomuto novému vůdci? Proč? Jozue 1:6, 7.

Jozue 1:6, 7. Posilniž se a zmužile se měj, nebo ty uvedeš v dědictví lidu tomuto zemi, kterouž jsem s přísahou zaslíbil otcům jejich, že ji dám jim. Toliko posilň se a udatně sobě počínej, abys ostříhal a činil všecko podlé zákona, kterýž přikázal tobě Mojžíš, služebník můj; neuchyluj se od něho na pravo ani na levo, abys byl opatrný ve všem, k čemuž se obrátíš.

„Myslíte, že všechna tato nařízení by byla dána Jozuovi, kdyby nebylo nebezpečí, že bude uveden pod zavádějící vlivy? To proto, že měly být použity nejsilnější vlivy proti jeho zásadám spravedlnosti, se stalo, že mu Hospodin v milosrdenství nařizoval, aby se neuchyloval napravo ani nalevo. Měl následovat běh nejpřísnější bezúhonnosti. … Kdyby bývalo bylo Jozuovi nehrozilo žádné nebezpečí, Bůh by mu byl opakovaně nenařizoval, aby si počínal zmužile. Avšak uprostřed všech svých starostí měl Jozue svého Boha, aby jej vedl.

„Neexistuje žádný větší podvod, než aby se člověk domníval, že v jakýchkoliv potížích nalezne lepšího vůdce než Boha, moudřejšího rádce v jakékoliv nouzové situaci, silnějšího ochránce za jakýchkoliv okolností.“ – The SDA Bible Commentary [E. G. White Comments], vol. 2, p. 993.

b. Jak měl být Jozue vybaven, aby mohl naplnil Boží plány? Jozue 1:8. Co se z toho můžeme naučit?

Jozue 1:8. Neodejdeť kniha zákona tohoto od úst tvých, ale přemyšlovati budeš o něm dnem i nocí, abys ostříhal a činil všecko podlé toho, což psáno jest v něm; nebo tehdáž šťastný budeš na cestách svých, a tehdáž opatrný budeš.

„Zatímco biblické náboženství zahrnuje zásady činnosti ve službě, je zároveň nezbytné žádat denně o moudrost od Zdroje veškeré moudrosti. Co bylo Jozuovo vítězství? Přemýšleti budeš o Slovu Božím dnem i nocí. …

„Ti, kteří mají postavení rádců, by měli být nesobečtí lidé, lidé víry, lidé modlitby, lidé, kteří se neodváží spoléhat na svou vlastní lidskou moudrost, ale budou opravdově hledat světlo a inteligenci stran toho, jaký je nejlepší způsob vedení své práce. Jozue, velitel Izraele, zkoumal pečlivě knihy, ve kterých Mojžíš věrně zaznamenal pokyny dané od Boha – Jeho požadavky, výtky a zákazy – aby nepostupoval nerozvážně. Jozue se bál důvěřovat svým vlastním podnětům nebo své vlastní moudrosti. Všechno, co přicházelo od Krista, který byl zahalen oblakovým sloupem ve dne a ohnivým sloupem v noci, považoval za dostatečně významné k tomu, aby to bylo posvátně opatrováno.“ – The SDABible Commentary [E. G. White Comments], vol. 2, pp. 993, 994.

Čtvrtek 3. ledna

5. ZMUŽILOST PRO HODNOTNOU PŘÍČINU

a. Jaké ujištění máme, když se snažíme počínat si zmužile ve vykonávání své úlohy na vinici Páně? Žalm 31:25; Izaiáš 41:10.

Žalm 31:25. Zmužile sobě čiňte, (a posilní Bůh srdce vašeho), všickni, kteříž naději máte v Hospodinu.

Izaiáš 41:10. Nebojž se, nebo jsem já s tebou; nestrachujž se, nebo já jsem Bůh tvůj. Posilním tě, a pomáhati budu tobě, a podpírati tě budu pravicí spravedlnosti své.

„Když ti, kteří nesou korouhev, ochabují a padají, kdo přistupuje, aby zaujal jejich místo? … Budou tu lidé, kteří se budou zasvěcovat Bohu, duší, tělem a duchem, aby vyšli a osvítili ostatní? …

„Pochodeň pravdy musí být nesena do temných míst země. Zatímco andělé drží větry, musíme pracovat tak, jak pracoval Kristus. …

„Kdybychom bývali byli pracovali s věrností, trpělivostí a láskou, byli bychom měli sto pracovníků tam, kde je jeden. Nevyužité příležitosti jsou zapsány proti nám v téže knize, která nese záznam o závisti a vzpouře proti Bohu.“ – The Review and Herald, December 15, 1885.

„Tento svět je Božím velkým pracovním polem; On ty, kteří na něm žijí, vykoupil krví svého jednorozeného Syna a má v úmyslu, aby Jeho poselství milosrdenství přišlo ke všem. Ti, kdož jsou pověřeni dělat tuto práci, budou zkoušeni a prubováni, avšak vždy musejí pamatovat na to, že Bůh je nablízku, aby je posiloval a podpíral. Nežádá po nás, abychom byli závislí na nějaké nalomené třtině. Nemáme hledat lidskou pomoc. Bůh zakazuje, abychom stavěli člověka tam, kde by měl být Bůh. … Hospodin Jehovah jest ‚skála věčná.‘“ – Re ecting Christ, p. 352.

„Počínejte si zmužile v Hospodinu. Pamatujte na to, jak je On milosrdný a laskavý, jak veliká je Jeho ostříhající moc nad vámi. Co nedokáží dělat lidé, to dělá Bůh. Ctěte Jej. Buďte příkladem zbožnosti všem, s nimiž se stýkáte. Nechť Bůh vykonává veškeré souzení. Vaše práce je milovat Boha a sloužit Jemu a být pomocí pro ostatní.“ – Manuscript Releases, vol. 19, p. 151.

Pátek 4. ledna

OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ

1. Co měli Izraelští zvažovat, když byl ještě Mojžíš naživu?
2. Jak mohu být v nebezpečí, že budu podkopávat účinnost věrných vůdců?
3. Vysvětlete tajemství Jozuova úspěchu od samého počátku jeho práce.

4. Jak byl Jozue schopen vyvinout zmužilost?
5. Co by nás mělo motivovat k tomu, abychom rozvíjeli kvalitu zmužilosti?