Vítejte na stránkách Křesťanské Církve Adventistů Sedmého Dne Reformní Hnutí

LEKCE 10. Vysvobození od našich nepřátel

02-06-2019

„Strojíš stůl před oblíčejem mým naproti mým nepřátelům, pomazuješ olejem hlavy mé, kalich můj naléváš, až oplývá“ (Žalm 23:5).

„Jedině v Bohu je pro nás pomoc. Neměli bychom si lichotit, že máme nějakou sílu v moudrosti své vlastní, neboť naše síla je slabostí, náš úsudek bláznovstvím. Kristus porazil nepřítele za nás proto, že nás litoval pro naši slabost a věděl, že bychom byli přemoženi a zahynuli bychom, kdyby nám nepřišel na pomoc.“ – That I May Know Him, p. 269.

Doporučená četba: Vítězství lásky Boží (1969), str. 360–364; GC 505–510.

Neděle 2. června

1. NÁŠ VELKÝ PROTIVNÍK

a. Kdo je naším největším nepřítelem a jak se projevuje? 1 Petr 5:8.

1 Petr 5:8. Střízliví buďte, bděte; nebo protivník váš ďábel jako lev řvoucí obchází, hledaje, koho by sežral.

„Čím lépe napodobuje křesťan božský Vzor, tím jistěji se stává cílem útoků Satanových.“ – Vítězství lásky Boží (1969), str. 363; GC 510.

„Lidé pod vlivem zlých duchů budou činit zázraky. Způsobí, aby lidé onemocněli tím, že na ně sešlou své kouzlo, a pak kouzlo odstraní, vedouce druhé k tomu, aby říkali, že ti, kdož byli nemocní, byli zázračně uzdraveni. Toto Satan činí znovu a znovu.“ – Vybraná poselství, kn. 2, str. 41; 2SM 53.

b. Proč tak usilovně proti nám působí? Zjevení 12:12.

Zjevení 12:12. Protož veselte se nebesa, a kteříž přebýváte v nich. Běda těm, kteříž přebývají na zemi a na moři; nebo ďábel sstoupil k vám, maje hněv veliký, věda, že krátký čas má.

„Satan je pilným studentem Bible. Ví, že jeho čas je krátký, a snaží se v každém bodě působit proti dílu Hospodinovu na této zemi.“ – Svědectví pro církev, sv. 9, str. 14; 9T 16.

„Velký spor, který Satan vyvolal v nebeských síních, má být brzy, velice brzy, navždy rozhodnut. … Nyní, jako nikdy dříve, vykonává Satan svou oklamávající moc, aby svedl a zničil každou nestřeženou duši.“ – Svědectví pro církev, sv. 7, str. 96; 7T 141.

Pondělí 3. června

2. OCHRANA PŘED NAŠIMI NEPŘÁTELI

a. Když jsme přemáháni působením nepřítele, co nám může dodat odvahy? Žalm 61:2–4; Izaiáš 59:19 (druhá část).

Žalm 61:2–4. Slyš, ó Bože, volání mé, pozoruj modlitby mé. Od konce země v sevření srdce svého k tobě volám, na skálu nade mne vyšší uvediž mne. Nebo jsi býval mé útočiště, a pevná věže před tváří nepřítele.

Izaiáš 59:19 (druhá část). …když se přivalí jako řeka nepřítel, jejž duch Hospodinův preč zažene.

„Nepřítel nemůže přemoci pokorného žáka Kristova, toho, kdo chodí zbožně před Hospodinem. Kristus se mezi ně vkládá jako útočiště, jako úkryt před útoky toho bezbožníka. …

„Ve veškeré satanské moci není žádné síly, která může oslabit duši, která v prosté důvěře doufá v moudrost, která přichází od Boha.

„Kristus jest naše věže pevná, a Satan nemůže mít žádnou moc nad duší, která chodí s Bohem v pokoře mysli. … V Kristu je dokonalá a úplná pomoc pro každou pokoušenou duši. Nebezpečí obkličují každou stezku, ale celý nebeský vesmír stojí na stráži, aby žádný nemohl být pokoušen nad to, co je schopen snést. … Oddáme-li se nesobecky dílu, neuchylujíce se nikdy ani v nejmenším od zásady, Pán roztáhne kolem nás ramena věčnosti a ukáže se být mocným pomocníkem. Budeme-li vzhlížet k Ježíši jako k Tomu, v němž můžeme doufat, nikdy nás nezklame v jakémkoliv stavu nouze.“ – My Life Today, p. 316.

„V každodenním životě se budete setkávat s náhlými překvapeními, zklamáními a pokušeními. … Vzhlížejte k Ježíši vždy a všude, obětujíce tichou modlitbu z upřímného srdce, abyste mohli poznat, jak činit Jeho vůli. Pak, když se nepřítel přivalí jako řeka, Duch Hospodinův jej za vás pryč zažene.“ – The Adventist Home, p. 214.

b. Jak se můžeme povznést nad své nepřátele? Žalm 119:98; Přísloví 16:7.

Žalm 119:98. Nad nepřátely mé moudřejšího mne činíš přikázaními svými; nebo mám je ustavičně před sebou.

Přísloví 16:7. Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.

„Kdyby mohl být oživen náš duchovní zrak, viděli bychom duše skloněné pod útiskem a obtížené zármutkem, potlačené jako vůz pod snopy a připravené zemřít ve zmalomyslnění. Viděli bychom anděly, letící rychle na pomoc těmto pokoušeným duším, které stojí jako na pokraji propasti. Andělé z nebe zahánějí zpět zástupy zla, které obkličují tyto duše, a vedou pokoušené, aby postavili své nohy na pevném základě. Bitvy probíhající mezi dvěma armádami jsou tak skutečné, jako ty, které bojovaly armády tohoto světa, a na výsledku duchovního boje závisejí věčné osudy.“– Myšlenky z hory blahoslavenství (1990), str. 88; MB 119.

Úterý 4. června

3. NEPŘÁTELÉ, KTEŘÍ ZPŮSOBUJÍ HLUBOKÉ RÁNY

a. Odkud někdy pocházejí naši „nepřátelé“? Micheáš 7:6. Proč? Amos 3:3.

Micheáš 7:6. Nebo syn v lehkost uvodí otce, dcera povstává proti mateři své, nevěsta proti svegruši své, a nepřátelé jednoho každého jsou vlastní jeho.

Amos 3:3. Zdaliž půjdou dva spolu, leč by se snesli?

„Mezi věřícím a nevěřícím existuje zásadní rozdíl v chutích, náklonnostech a záměrech. Každý slouží jinému pánu, mezi nimiž nemůže být žádná shoda.“ –Patriarchové a proroci (1969), str. 122; PP 174.

b. Kdo se obrátil proti Davidovi? Žalm 41:10. Když David hledal podporu od Hospodina, jaké ujištění mu bylo dáno? Verše 12, 13.

Žalm 41:10. Také i ten, s nímž jsem byl v přátelství, jemuž jsem se dověřoval, a kterýž jídal chléb můj, pozdvihl paty proti mně.

Žalm 41:12, 13. Abych odtud poznal, že mne sobě libuješ, když by se neradoval nade mnou nepřítel můj. Mne pak v upřímnosti mé zachováš, a postavíš před oblíčejem svým na věky.

„Když jsou vaše jména vyvržena jako zlá a přátelé se obracejí proti vám, připomeňte si, jak bylo na zemi zacházeno s Ježíšem. Špehové Jej neustále sledovali a snažili se Jej polapit v řeči, aby mohli nalézt proti Němu obvinění. Mohou Jeho následovníci očekávat lepší zacházení, než jakého se dostalo Jemu?“ – Historical Sketches, p. 234.

c. Vypravujte, jak měl Ježíš podobnou zkušenost. Lukáš 22:48.

Lukáš 22:48. Ježíš pak řekl jemu: Jidáši, políbením Syna člověka zrazuješ.

„Zrádce Jidáš nezapomněl na úlohu, kterou měl sehrát. Když zástup vešel do zahrady, vedl ho cestou, těsně následován nejvyšším knězem. Pronásledovatelům Ježíšovým dal znamení, řka: ‚Kteréhokoli políbím, ten jest; držtež jej.‘ Matouš 26:48. Nyní předstírá, že s nimi nemá nic společného. Přibližuje se k Ježíši, bere Jej za ruku jako důvěrný přítel. Se slovy: ‚Zdráv buď, Mistře,‘ jej několikrát políbí a zdá se, že pláče, jako by s Ním soucítil v Jeho nebezpečí.

„Ježíš mu pravil: ‚Příteli, nač jsi přišel?‘ Jeho hlas se třásl zármutkem, když dodal: ‚Jidáši, políbením Syna člověka zrazuješ?‘ Tato výzva měla vzbudit svědomí zrádce a dotknout se jeho zatvrzelého srdce; avšak čest, věrnost a lidská něha jej byly opustily. Stál tu, troufalý a vyzývavý, neprojevuje žádnou snahu se slitovat. Vydal se byl Satanovi a neměl žádnou moc mu vzdorovat. Ježíš neodmítl zrádcovo políbení.“ – Touha věků (1969), str. 489; DA 695, 696.

Středa 5. června

4. VYSVOBOZENÍ SKRZE LÁSKU A DOBROTU

a. Jak bychom měli jednat s těmi, kteří nám ublížili? Jak nám dal Ježíš toho příklad? Matouš 5:43–47; Římanům 5:6–8.

Matouš 5:43–47. Slyšeli jste, že říkáno bylo: Milovati budeš bližního svého, a nenáviděti budeš nepřítele svého. Ale jáť vám pravím: Milujte nepřátely své, dobrořečte těm, kteříž vás proklínají, dobře čiňte nenávidícím vás, a modlte se za ty, kteříž vás utiskují a vám se protiví, abyste byli synové Otce svého, kterýž jest v nebesích; nebo slunci svému velí vzchoditi na dobré i na zlé, a déšť dává na spravedlivé i na nespravedlivé. Nebo milujete-li ty, kdož vás milují, jakou odplatu máte? Zdaliž i publikáni téhož nečiní? A budete-li pozdravovati toliko bratří svých, což více činíte? Však i publikáni to činí.

Římanům 5:6–8. Kristus zajisté, když jsme my ještě mdlí byli, v čas příhodný za bezbožné umřel, ješto sotva kdo za spravedlivého umře, ač za dobréhoť by někdo snad i umříti směl. Dokazujeť pak Bůh lásky své k nám; nebo když jsme ještě hříšníci byli, Kristus umřel za nás.

„Kristus nás nemiluje proto, že jsme napřed milovali Jej; ale ‚když jsme ještě hříšníci byli‘ (Římanům 5:8), On umřel za nás. Nejedná s námi podle toho, co si zasloužíme. Přestože naše hříchy si zasluhují odsouzení, On nás neodsuzuje. Rok co rok snáší naši slabost a nevědomost, naši nevděčnost a svéhlavost. Bez ohledu na naše bloudění, naši tvrdost srdce, naše zanedbávání Jeho svatého Slova, je Jeho ruka stále vztažená.“ – Život naplněný pokojem, str. 78; MH 161.

„Dokonce i hříšníci, jejichž srdce nejsou zcela uzavřena Božímu Duchu, budou reagovat na laskavost; i když mohou za nenávist dávat nenávist, budou také za lásku dávat lásku. Avšak je to pouze Duch Boží, který za nenávist dává lásku. Být laskaví k nevděčným a zlým, činit dobře, nic se odtud nenadějíce, je známkou nebeské královské rodiny, zaručeným znamením, jímž synové Nejvyššího zjevují své výsostné postavení.“ – Myšlenky z hory blahoslavenství (1990), str. 59, 60; MB 75.

b. Jak můžeme prakticky milovat své nepřátele? Římanům 12:20, 21.

Římanům 12:20, 21. A protož lační-li nepřítel tvůj, nakrm jej, a žízní-li, dej mu píti. Nebo to učině, uhlí řeřavé shrneš na hlavu jeho. Nedej se přemoci zlému, ale přemáhej v dobrém zlé.

„Nemusíme nikdy až do soudu poznat vliv laskavého, ohleduplného způsobu jednání s rozporuplnými, nerozumnými a nehodnými lidmi. Jestliže po proběhlé provokaci a příkoří z jejich strany jednáte s nimi stejně jako s nevinnou osobou a usilujete, abyste jim ukázali zvláštní skutky laskavosti, pak jste sehráli úlohu křesťana; a oni se stávají překvapenými a zahanbenými a vidí svůj způsob jednání a podlost jasněji, než kdybyste rovnou uváděli jejich zhoršené skutky, abyste je pokárali.“ – Medical Ministry, pp. 209, 210.

c. Vyprávějte o příležitosti, kdy byl tento duch praktikován. Jaké byly následky? 2 Královská 6:18–23.

2 Královská 6:18–23. A když nepřátelé táhli k němu, modlil se Elizeus Hospodinu a řekl: Poraz, prosím, národ tento slepotou. I porazil je slepotou vedlé řeči Elizeovy. V tom řekl jim Elizeus: Neníť to ta cesta, ani to město. Poďte za mnou, a dovedu vás k muži, kteréhož hledáte. Takž je vedl do Samaří. I stalo se, když vešli do Samaří, že řekl Elizeus: Ó Hospodine, otevři oči těchto, ať vidí. Tedy otevřel Hospodin oči jejich, a viděli, že jsou u prostřed Samaří. Řekl pak král Izraelský Elizeovi, když je uzřel: Mám-liž je zmordovati, otče můj? Odpověděl on: Nemorduj. Zdaliž jsi je zjímal mečem svým a lučištěm svým, abys je zmordoval? Dej jim chleba a vody, ať jedí a pijí, a navrátí se ku pánu svému. A tak připravil jim hojnost velikou, a když pojedli a napili se, propustil je. Oni pak navrátili se ku pánu svému, aniž kdy více potom lotříkové Syrští vskakovali do země Izraelské.

„Každé slovo lásky, každý skutek laskavosti – i pohár studené vody, který je dán ve jménu Krista – je uznán a odměněn.“ – The Signs of the Times, February 10, 1888.

Čtvrtek 6. června

5. BŮH DÁVÁ VÍTĚZSTVÍ

a. Jak můžeme zvítězit nad svým velkým nepřítelem, ďáblem? Jakub 4:7–10.

Jakub 4:7–10. Poddejtež se tedy Bohu, a zepřete se ďáblu, i utečeť od vás. Přibližte se k Bohu, a přiblížíť se k vám. Umejte ruce, hříšníci, a očisťte srdce vy, kteříž jste dvojité mysli. Ssouženi buďte, a kvělte, a plačte; smích váš obratiž se v kvílení, a radost v zámutek. Ponižte se před oblíčejem Páně, a povýšíť vás.

„Nám, stejně jako Petrovi, je řečeno slovo: ‚Satan vyprosil, aby vás tříbil jako pšenici. Ale jáť jsem prosil za tebe, aby nezhynula víra tvá.‘ Lukáš 22:31, 32. Díky Bohu, že nejsme zanecháni sami. Ten, který tak ‚miloval svět, že Syna svého jednorozeného dal, aby každý, kdož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný‘ (Jan 3:16), nás neopustí v boji s protivníkem Boha a člověka.“ –Myšlenky z hory blahoslavenství (1990), str. 88; MB 119.

b. Kdy nás Bůh dle zaslíbení vysvobodí? Žalm 50:15.

Žalm 50:15. A vzývej mne v den ssoužení, vytrhnu tě, a ty mne budeš slaviti.

„Sladký a trvalý bude vliv, vyzařující z Toho, kterýž vidí v skrytě, jehož ucho je otevřené, aby vyslyšelo modlitbu vycházející ze srdce. Pokojnou, prostou vírou udržuje duše společenství s Bohem a shromažďuje sobě paprsky božského světla, aby ji posilovaly a podporovaly v boji se Satanem.“ – Cesta keKristu (1990), str. 67; SC 98.

„Satan se třese a prchá před nejslabší duši, která nachází útočiště v tom mocném jménu.“ – In Heavenly Places, p. 256.

„Když se stává zvykem duše rozmlouvat s Bohem, moc toho zlostníka se láme, neboť Satan nemůže zůstávat v blízkosti duše, která se přibližuje k Bohu. Je-li Kristus vaším společníkem, nebudete pěstovat marné a nečisté myšlenky; nebudete si libovat v malicherných slovech.“ – That I May Know Him, p. 250.

Pátek 7. června

OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ

1. Co bychom měli zvážit, shledáváme-li život lehkým, bez jakýchkoliv zápasů s nepřítelem?

2. Co činí duši nepřemožitelnou vůči útokům nepřítele?
3. Proč se někdy potýkáme s příbuznými a domnělými přáteli? Kdo jiný měl tuto zkušenost?
4. Co působí nejúčinněji v jednání s rozporuplnými a nerozumnými lidmi?
5. Jak nám modlitba dává vítězství nad našimi nepřáteli?