Warning: Parameter 1 to wp_default_scripts() expected to be a reference, value given in /www/doc/www.sdarm.cz/www/wp-includes/plugin.php on line 601

Warning: Parameter 1 to wp_default_styles() expected to be a reference, value given in /www/doc/www.sdarm.cz/www/wp-includes/plugin.php on line 601
LEKCE 11. Řešení nedorozumění « Církev Adventistů Sedmého Dne Reformační Hnuti
Vítejte na stránkách Křesťanské Církve Adventistů Sedmého Dne Reformní Hnutí

LEKCE 11. Řešení nedorozumění

10-03-2019

„Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství“ (Přísloví 14:29).

„Nikdy nikdo nebyl zachráněn ze špatného postoje prostřednictvím výtky a výčitky.“ – Patriarchové a proroci (1969), str. 386; PP 519.

Doporučená četba: Patriarchové a proroci (1969), str. 384–386; PP 518–520.

Neděle 10.března

1. NA DRUHÉ STRANĚ MOCNÉ ŘEKY

a. Synové Rubenovi, Gádovi a polovina pokolení Manassesova se všichni usadili na východní straně Jordánu. Jaké problémy byly spojeny s tím, že se nacházeli tak daleko od svatyně? Jozue 22:10.

Jozue 22:10. A přišedše ku pomezí při Jordánu, kteréž jest v zemi Kananejské, i vzdělali tu synové Rubenovi, a synové Gádovi, a polovice pokolení Manassesova oltář nad Jordánem, oltář veliký ku podivení.

„[Tato pokolení] měla nyní bydlet daleko od svatyně Hospodinovy, a proto Jozue s úzkostným srdcem sledoval jejich odchod, neboť věděl, jak silná budou v jejich odloučeném a kočovném životě pokušení upadnout do zvyků pohanských kmenů, které sídlily při jejich hranicích.

„Zatímco mysl Jozuova a ostatních vůdců byla stále utiskována úzkostnými předtuchami, dostaly se k nim podivné zvěsti. U Jordánu, blízko místa zázračného přejití řeky Izraelskými, vystavělo dvě a půl pokolení velký oltář, podobný oltáři zápalných obětí v Sílo.“ – Patriarchové a proroci (1969), str. 384; PP 518.

b. Jak reagovala zbývající pokolení? Proč? Jozue 22:11, 12.

Jozue 22:11, 12. Uslyšeli pak synové Izraelští, že praveno bylo: Aj, vystavěli synové Rubenovi a synové Gádovi, a polovice pokolení Manassesova oltář naproti zemi Kananejské, při pomezí u Jordánu, kdež přešli synové Izraelští. Uslyševše, pravím, synové Izraelští, sešlo se všecko množství jejich do Sílo, aby táhli proti nim k boji.

„Zákon Boží pod trestem smrti zakazoval zavádění jiné bohoslužby než té ve svatyni. Kdyby byl takový účel tohoto oltáře, a kdyby bylo dovoleno, aby tam zůstal, odvedl by lid od pravé víry.“ – Patriarchové a proroci (1969),str. 384; PP 518.

Pondělí 11. března

2. ZCHLAZENÍ PRCHLIVOSTI

a. Když dvě a půl pokolení východně od Jordánu vystavělo oltář, jaký klidný přístup zchladil počáteční reakci ostatních? Jozue 22:13, 14.

Jozue 22:13, 14. I poslali synové Izraelští k synům Rubenovým a k synům Gádovým a ku polovici pokolení Manassesova do země Galád Fínesa, syna Eleazara kněze, a deset knížat s ním, po jednom knížeti z každého domu otcovského, ze všech pokolení Izraelských. (Každý pak z nich byl přední v domě otců svých v tisících Izraele.)

„Zástupci lidu se shromáždili v Sílo a v zápalu svého rozčilení a rozhořčení navrhovali okamžitě zakročit vojensky proti provinilcům. Skrze vliv opatrnějších však bylo rozhodnuto vyslat nejprve delegaci, aby od dvou a půl pokolení získala vysvětlení jejich chování. Bylo vybráno deset knížat, po jednom z každého pokolení. V jejich čele byl Fínes, který se vyznamenal svou horlivostí ve věci modly Fegor.“ – Patriarchové a proroci (1969), str. 385; PP 518.

b. Vysvětlete výzvu, jež byla dána východním pokolením. Jozue 22:15–18.

Jozue 22:15–18. Ti přišli k synům Rubenovým a k synům Gádovým a ku polovici pokolení Manassesova do země Galád, a mluvili s nimi, řkouce: Toto praví všecko shromáždění Hospodinovo: Jaké jest to přestoupení, jímž jste přestoupili proti Bohu Izraelskému, odvrátivše se dnes, abyste nešli za Hospodinem, vzdělavše sobě oltář, abyste se protivili dnes Hospodinu? Ještě- liž se nám malá zdá nepravost modly Fegor, od níž nejsme očištěni až do dnes, pročež byla rána v shromáždění Hospodinovu, že vy přes to odvracujete se dnes, abyste nešli za Hospodinem? I stane se, poněvadž vy dnes odporujete Hospodinu, že on zítra na všecko shromáždění Izraelské rozhněvá se.

„Dvě a půl pokolení se dopustilo chyby, když bez vysvětlení přistoupilo k činu, který vyvolal taková vážná podezření. Velvyslanci, pokládajíce za samozřejmé, že se jejich bratři provinili, šli jim vstříc s ostrým pokáráním. Obvinili je ze vzpoury proti Hospodinu a vybídli je, aby si připomněli, jak byl Izrael navštíven soudy kvůli jejich připojení se k modle Belfegor.“ – Patriarchovéa proroci (1969), str. 385; PP 518.

c. Na jakou zkušenost Fínes poukazoval? Numeri 25:1–9. Co bychom se měli poučit z ducha, kterého projevil vůči svým bratřím? Jozue 22:19.

Numeri 25:1–9. V tom, když pobyl Izrael v Setim, počal lid smilniti s dcerami Moábskými. Kteréž pozvaly lidu k obětem bohů svých; i jedl lid, a klaněli se bohům jejich. I připojil se lid Izraelský k modle Belfegor, a popudila se prchlivost Hospodinova proti Izraelovi. I řekl Hospodin Mojžíšovi: Vezmi všecka knížata lidu, a zvěšej ty nešlechetníky Hospodinu před sluncem, aby se odvrátila prchlivost Hospodinova od Izraele. I řekl Mojžíš soudcům Izraelským: Zabí jeden každý z svých všelikého, kterýž se připojil k modle Belfegor. A aj, jeden z synů Izraelských přišel, a přivedl k bratřím svým ženu Madianku, na odivu Mojžíšovi i všemu množství synů Izraelských; oni pak plakali u dveří stánku úmluvy. To když uzřel Fínes, syn Eleazara, syna Aronova, kněze, vyvstal z prostředku množství toho, a vzal kopí do ruky své. A všed za mužem Izraelským do stanu, probodl je oba dva, muže Izraelského, i ženu tu skrze břicho její; i odvrácena jest rána od synů Izraelských. Zhynulo jich pak od té rány dvadceti čtyři tisíce.

Jozue 22:19. Jestližeť jest nečistá země vládařství vašeho, přejděte do země vládařství Hospodinova, v níž přebývá stánek Hospodinův, a dědictví vezměte mezi námi; toliko proti Hospodinu se nepostavujte, a nebuďte odporní nám, stavějíce sobě oltář mimo oltář Hospodina Boha našeho.

„V zájmu celého Izraele oznámil Fínes synům Gádovým a Rubenovým, že nejsou-li ochotni přebývat v této zemi bez obětního oltáře, budou vítáni k podílení se na vlastnictví a výsadách svých bratří na druhé straně.“ – Patriarchové aproroci (1969), str. 385; PP 518, 519.

„Potřebujeme dobré náboženství srdce a božskou moudrost k jednání s lidskými myslemi, abychom nejen trestali, žehrali, napomínali ve vší tichosti a učení, ale také brali bloudící na své lokty víry a nesli je ke kříži Kristovu.“ –Manuscript Releases, vol. 16, p. 339.

Úterý 12.března

3. DOMLOUVÁNÍ SE SPOLU

a. Jak vážné srovnání učinila pokolení na západní straně Jordánu ohledně oltáře postaveného na východní straně Jordánu? Jozue 22:20. Co se můžeme poučit z jejich nesprávné horlivosti pro právo?

Jozue 22:20. Zdali Achan syn Záre nedopustil se přestoupení při věci proklaté? A přišlo rozhněvání na všecko shromáždění Izraelské, a on sám jeden zhřešiv, nezahynul pro svou nepravost sám.

„Všichni křesťané by měli dávat pozor na to, aby se vyhýbali dvěma extrémům, nedbalosti při jednání s hříchem na jedné straně a tvrdému soudu a nepodloženému podezření na straně druhé. Izraelští, kteří projevili tolik horlivosti proti mužům Gádovým a Rubenovým, pamatovali na to, jak v případě Achana Bůh pokáral nedostatek bdělosti k odhalení hříchů, existujících mezi nimi. Pročež se rozhodli jednat v budoucnu rychle a vážně; avšak snažíce se tak činit, šli do opačného extrému. Místo toho, aby šli vstříc svým bratrům s výtkou, měli se jich nejprve zdvořile dotazovat, aby se dozvěděli všechny skutečnosti v daném případě.“ – The SDA Bible Commentary [E. G. White Comments], vol. 2, p. 999.

b. Jak synové Rubenovi, Gádovi a polovina pokolení Manassesova vysvětlili svůj důvod pro oltář na východní straně Jordánu? Jozue 22:21–29.

Jozue 22:21–29. I odpověděli synové Rubenovi a synové Gádovi a polovice pokolení Manassesova, a mluvili s knížaty tisíců Izraelských: Silný Bůh Hospodin, silný Bůh Hospodin, onť ví, ano sám Izrael pozná, žeť jsme ne z zpoury a všetečnosti proti Hospodinu to učinili, jináč nezachovávejž nás ani dne tohoto. Jistě žeť jsme nestavěli sobě oltáře k tomu, abychom se odvrátiti měli a nejíti za Hospodinem, ani k obětování na něm zápalů a obětí suchých, a k obětování na něm obětí pokojných, sic jináč Hospodin sám ať to vyhledává. Anobrž raději obávajíce se té věci, učinili jsme to, myslíce: Potom mluviti budou synové vaši synům našim, řkouce: Co vám do Hospodina Boha Izraelského? Poněvadž meze položil Hospodin mezi námi a vámi, ó synové Rubenovi a synové Gádovi, Jordán tento, nemáte vy dílu v Hospodinu. I odvrátí synové vaši syny naše od bázně Hospodinovy. Protož jsme řekli: Přičiňme se a vzdělejme oltář, ne pro zápaly a oběti, ale aby byl svědkem mezi námi a vámi, a mezi potomky našimi po nás, k vykonávání služby Hospodinu před ním zápaly našimi, a obětmi našimi a pokojnými obětmi našimi, a aby neřekli potom synové vaši synům našim: Nemáte dílu v Hospodinu. Protož jsme řekli: Jestliže by potom mluvili nám neb potomkům našim, tedy odpovíme: Vizte podobenství oltáře Hospodinova, kterýž učinili otcové naši, ne pro zápaly ani oběti, ale aby byl na svědectví mezi námi a vámi. Odstup to od nás, abychom odporovati měli Hospodinu, a odvraceti se dnes a nejíti za Hospodinem, stavějíce oltář k zápalům, k obětem suchým a jiným obětem, mimo oltář Hospodina Boha našeho, kterýž jest před stánkem jeho.

„Obvinění vysvětlili, že jejich oltář není určen k obětování, ale prostě na svědectví, že i když jsou odděleni řekou, mají stejnou víru jako jejich bratři v Kanaánu. Obávali se, že v budoucích letech by jejich děti mohly být vypuzeny od svatostánku jako nemající žádného dílu v Izraeli. Pak tento oltář, postavený podle vzoru oltáře Hospodinova v Sílo, bude svědkem toho, že jeho stavitelé byli také uctívatelé živého Boha.“ – Patriarchové a proroci (1969), str. 385; PP 519.

c. Jak se zdůvodňující přístup prokázal být úspěšný? Jozue 22:30, 31.

Jozue 22:30, 31. Uslyšev pak Fínes kněz a knížata shromáždění a přední z tisíců Izraelských, kteříž s ním byli, slova, kteráž mluvili synové Rubenovi a synové Gádovi a synové Manassesovi, líbilo se jim. I řekl Fínes, syn Eleazara kněze, synům Rubenovým a synům Gádovým, i synům Manassesovým: Nyní jsme poznali, že u prostřed nás jest Hospodin, a že jste se nedopustili proti Hospodinu přestoupení toho, a tak vysvobodili jste syny Izraelské z ruky Hospodinovy.

„S velkou radostí přijali velvyslanci toto vysvětlení a okamžitě se navrátili se zprávami k těm, kdož je vyslali. Veškeré myšlenky na válku byly zapuzeny a lid se společně veselil a chválil Boha.“ – Patriarchové a proroci (1969), str. 385; PP 519.

Středa 13.března

4. MOUDROST V UKLIDNĚNÍ

a. Aby zjevili, že jejich záměry jsou čestné v tom, že mají oltář na východ od Jordánu, co synové Gádovi a Rubenovi učinili? Jozue 22:34.

Jozue 22:34. Nazvali pak synové Rubenovi a synové Gádovi oltář ten Ed, řkouce: Nebo svědkem bude mezi námi, že Hospodin jest Bůh.

„Synové Gádovi a Rubenovi nyní umístili na oltář nápis poukazující na účel, pro který byl postaven; a řekli: ‚Svědkem bude mezi námi, že Jehovah je Bůh.‘

Tímto se snažili zabránit budoucímu nedorozumění a odstranit to, co by mohlo být příčinou pokušení.“ – Patriarchové a proroci (1969), str. 385; PP 519.

b. Jaké moudré lekci se máme učit z této zkušenosti mezi pokoleními? Přísloví 14:17, 29; Jakub 1:19.

Přísloví 14:17, 29. Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá. … Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.

Jakub 1:19. A tak, bratří moji milí, budiž každý člověk rychlý k slyšení, ale zpozdilý k mluvení, zpozdilý k hněvu.

„Jak často vznikají vážné nesnáze z prostého nedorozumění, ba i mezi těmi, kdož jsou puzeni nejhodnotnějšími pohnutkami; a bez uplatnění zdvořilosti a snášenlivosti, jaké vážné, ba i osudné následky mohou vyplynout. …

„Zatímco jsou mnozí velice popudliví kvůli nejmenšímu obvinění ohledně jejich vlastního běhu, jsou příliš krutí v jednání s těmi, o nichž se domnívají, že jsou v bludu.“ – Patriarchové a proroci (1969), str. 385, 386; PP 519.

„Mocnosti temnoty budou útočit na každou duši, avšak nepřipojujme se ke zlému v jeho díle a nejednejme s krutostí, abychom odradili a sklíčili slabé a bloudící. Buďme milosrdní, soucitní jedni k druhým, a nechť z nás vychází vliv ku léčení, obvazování, utvrzování raději než k zraňování a vykořeňování. Je tu celkem příliš mnoho spěchu… a často to, co považujeme za spravedlnost, Hospodin zapisuje do své knihy jako útisk. … Milujme jedni druhé, buďme laskaví a zdvořilí.“ – The Review and Herald, October 24, 1893.

c. Jaké další zásady bychom měli mít na paměti při jednání se svými bratry? 1 Korintským 13:4; Efezským 4:32.

1 Korintským 13:4. Láska trpělivá jest, dobrotivá jest, láska nezávidí, láska není všetečná, nenadýmá se.

Efezským 4:32. Ale buďte k sobě vespolek dobrotiví, milosrdní, odpouštějíce sobě vespolek, jakož i Bůh v Kristu odpustil vám.

„Ve všech svých jednáních se svými bližními nikdy nezapomínejte, že jednáte s Božím majetkem. Buďte laskaví; buďte soucitní; buďte zdvořilí. Mějte v úctě Boží vykoupené vlastnictví. Jednejte jedni s druhými s něžností a zdvořilostí.“ – My Life Today, p. 235.

Čtvrtek 14.března

5. KDYŽ JSME FALEŠNĚ OBVINĚNI

a. Co bychom si měli pamatovat, když jsme falešně obviněni? Jaký bychom měli mít postoj? 1 Petr 2:19–24; 4:14–16.

1 Petr 2:19–24. Nebo toť jest milé, jestliže kdo pro svědomí Boží snáší zámutky, trpě bez viny. Nebo jaká jest chvála, byste pak i snášeli pohlavkování, hřešíce? Ale jestliže dobře činíce, a bez viny trpíce, snášíte, toť jest milé před Bohem. Nebo i k tomu povoláni jste, jako i Kristus trpěl za nás, nám pozůstaviv příklad, abyste následovali šlepějí jeho. Kterýž hříchu neučinil, aniž jest lest nalezena v ústech jeho. Kterýžto, když mu zlořečili, nezlořečil zase; trpěv, nehrozil, ale poroučel tomu, kterýž spravedlivě soudí. Kterýžto hříchy naše na svém těle sám vnesl na dřevo, abychom hříchům zemrouce, spravedlnosti živi byli, jehož zsinalostí uzdraveni jste.

1 Petr 4:14–16. Trpíte-li pohanění pro jméno Kristovo, blahoslavení jste. Nebo Duch ten slávy a Boží na vás odpočívá, kterýž z strany jich zajisté rouhán, ale z strany vaší oslavován bývá. Žádný pak z vás netrp jako vražedlník, neb zloděj, neb zločinec, neb všetečný. Jestliže pak jako křesťan, nestyď se za to, ale oslavuj Boha v té částce.

„Moudrost, kterou projevili Rubenitští a jejich druhové, je hodna napodobování. Zatímco se čestně snažili podpořit věc pravého náboženství, byli nesprávně posouzeni a přísně odsouzeni; přesto neprojevili žádnou zášť. Se zdvořilostí a trpělivostí naslouchali obviněním ze strany svých bratří dříve, než se pokusili hájit, a pak plně vysvětlili své pohnutky a prokázali svou nevinu. Takto potíže, které byly hrozily takovými vážnými následky, byly přátelsky urovnány.

„I když jsou falešně obviněni, mohou si ti, kdož jsou v právu, dovolit, aby byli klidní a rozvážní. Bůh je obeznámen se vším, co lidé nesprávně chápou a nesprávně si vykládají, a my můžeme bezpečně svěřit svůj případ do Jeho rukou. Věc těch, kdož v Něm skládají svou důvěru, On obhájí tak jistě, jako vyhledal vinu Achanovu. Ti, kdož jsou puzeni duchem Kristovým, budou mít onu lásku, která je trpělivá a dobrotivá.“ – Patriarchové a proroci (1969), str. 386; PP 520.

„Kolik zla by bylo odvráceno, kdyby se všichni tehdy, když byli falešně obviněni, vystříhali vzájemného obviňování, a místo něj používali mírná, smířlivá slova. A současně ti, kdož ve své horlivosti odpírat hříchu se oddávají nespravedlivému podezírání, by měli vždy usilovat o získání nejpříznivějšího pohledu na své bratry a měli by se radovat, když jsou tito shledáni bez viny.“ –The Signs of the Times, May 12, 1881.

Pátek 15.března

OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ

1. Jakému nebezpečí jsou odloučení členové církve zvláště vystaveni? 2. Na jaké si vzpomínám příklady, kdy klidnější přístup může přinést lepší výsledky při jednání s druhými?
3. Proč se čestné, otevřené vzájemné ovlivňování v duchu Kristově vždy vyplatí?
4. S jakým postojem bych měl(a) přistupovat k těm, o nichž si myslím, že jsou v bludu?
5. Cítím-li, že jsem falešně obviněn(a), jaké poznání mě povede k tomu, abych svěřil(a) svůj případ do Božích rukou? Jak to ovlivní mé rozpoložení?