Vítejte na stránkách Křesťanské Církve Adventistů Sedmého Dne Reformní Hnutí

Lekce 11. Zkušenost raného deště

09-12-2018

„Přijmete moc Ducha svatého, přicházejícího na vás, a budete mi svědkové, i v Jeruzalémě, i ve všem Judstvu, i v Samaří, a až do posledních končin země“ (Skutky 1:8).

„Duch svatý spočinul obzvláště na apoštolech, kteří byli svědky ukřižování, vzkříšení a nanebevstoupení našeho Pána – důležitých pravd, které měly být nadějí Izraele.“ – Rané spisy, str. 164; EW 197.

Doporučená četba: Skutky apoštolů (1969), str. 25–32; AA 35–46.

Neděle 9.prosince

1. NOVÁ ÉRA V ŽIVOTĚ UČEDNÍKŮ

a. Popište postoj věřících po nanebevstoupení Ježíšově. Skutky 1:12; Lukáš 24:50–53.

Skutky 1:12. Tehdy navrátili se do Jeruzaléma, od hory, kteráž slove Olivetská, kteráž jest blízko od Jeruzaléma, vzdálí cesty jednoho dne sobotního.Lukáš 24:50–53. I vyvedl je ven až do Betany, a pozdvih rukou svých, dal jim požehnání. I stalo se, když jim žehnal, bral se od nich, a nesen jest do nebe. A oni poklonivše se jemu, navrátili se do Jeruzaléma s radostí velikou. A byli vždycky v chrámě, chválíce a dobrořečíce Boha. Amen.

„Když se učedníci navrátili z Olivetské hory do Jeruzaléma, lidé se na ně dívali, očekávajíce, že uvidí na jejich tvářích výrazy smutku, zmatku a zmaru; viděli však na nich radost a vítězoslávu. Učedníci se už nermoutili nad zklamanými nadějemi. Viděli vzkříšeného Spasitele a slova Jeho zaslíbení na rozloučenou jim stále zněla v uších.“ – Skutky apoštolů (1969), str. 25; AA 35.

b. Co vážně očekávali a jak dlouho měli zůstat v Jeruzalémě? Skutky 1:4, 5.

Skutky 1:4, 5. A shromáždiv je, přikázal jim, aby z Jeruzaléma neodcházeli, ale aby očekávali zaslíbení Otcova, o kterémž jste prý slyšeli ode mne. Nebo Jan zajisté křtil vodou, ale vy pokřtěni budete Duchem svatým po nemnohých těchto dnech.

„V poslušnosti vůči Kristovu příkazu čekali v Jeruzalémě na Otcovo zaslíbení – vylití Ducha. Nečekali v nečinnosti. Písmo praví, že ‚byli vždycky v chrámě, chválíce a dobrořečíce Boha.‘ Lukáš 24:53. Také se spolu scházeli, aby předkládali své prosby Otci ve jménu Ježíše. Věděli, že mají Zástupce v nebi, Přímluvce u trůnu Božího.“ – Skutky apoštolů (1969), str. 25; AA 35.

Pondělí 10. prosince

2. DŮLEŽITOST PATŘIČNÉ PŘÍPRAVY

a. Jak se učedníci připravovali během této doby čekání? Skutky 1:14.

Skutky 1:14. Ti všickni trvali jednomyslně na modlitbě a pokorné prosbě s ženami a s Marií, matkou Ježíšovou, i s bratřími jeho.

„V poslušnosti vůči slovu svého Mistra se učedníci shromáždili v Jeruzalémě, aby čekali na naplnění Božího zaslíbení. Tady strávili deset dní, dní hlubokého zpytování srdce. Odstranili všechny rozdíly a semkli se v křesťanském bratrství.“– Svědectví pro církev, sv. 8, str. 16; 8T 15.

„Když učedníci čekali na naplnění zaslíbení, pokořili svá srdce v pravém pokání a vyznali svou nevěru. Když si připomněli slova, která k nim Kristus mluvil před svou smrtí, porozuměli plněji jejich významu.“ – Skutky apoštolů (1969), str. 25; AA 36.

b. Co nám často brání v tom, abychom měli v církvi pravou jednotu? Přísloví 13:10; 1 Jan 2:16.

Přísloví 13:10. Samou toliko pýchou působí člověk svár, ale při těch, jenž užívají rady, jest moudrost.

1 Jan 2:16. Nebo všecko, což jest na světě, jako žádost těla, a žádost očí, a pýcha života, toť není z Otce, ale jest z světa.

„Veškerá samolibost, sobectví a názorová pýcha se musí odstranit. Musíme přijít k nohám Ježíšovým a učit se od Něho, jenž je tichý a pokorný srdcem.“ –Vybraná poselství, kn. 1, str. 326; 1SM 414.

„Kdyby se odložila pýcha a sobectví, odstranila by se většina potíží během pěti minut.“ – Rané spisy, str. 101; EW 119.

c. Co se stalo, když učedníci jednali podle příkazů Ježíšových, odstranivše veškeré rozdíly? Skutky 2:1, 2.

Skutky 2:1, 2. A když přišel den padesátý, byli všickni jednomyslně spolu. I stal se rychle zvuk s nebe, jako valícího se větru prudkého, a naplnil všecken dům, kdež seděli.

„Duch sestoupil na čekající a modlící se učedníky s plností, která zasáhla každé srdce. Nekonečný se zjevil v moci své církvi. Bylo to, jako kdyby se po staletí tento vliv omezoval a nyní se Nebesa radovala, že mohou vylévat na církev bohatství milosti Ducha. A pod vlivem Ducha se slova pokání a vyznání mísila s písněmi chvály za odpuštění hříchů. Byla slyšet slova díkuvzdání a proroctví. Celé nebe se sklonilo, aby vidělo a aby obdivovalo moudrost nesrovnatelné, nepochopitelné lásky. Apoštolové jati úžasem zvolali: ‚V tomť jest láska.‘ Pevně se chopili uděleného daru.“ – Skutky apoštolů (1969), str. 26, 27; AA 38.

Úterý 11. prosince

3. BOŽSKÉ POTVRZENÍ

a. Jakou zvláštní schopnost udělil Pán učedníkům? Skutky 2:3, 4.

Skutky 2:3, 4. I ukázali se jim rozdělení jazykové jako oheň, kterýž posadil se na každém z nich. I naplněni jsou všickni Duchem svatým, a počali mluviti jinými jazyky, jakž ten Duch dával jim vymlouvati.

„Duch svatý, který přijal formu ohnivých jazyků, spočinul na těch, kdož byli shromážděni. Byl to symbol daru, který byl tehdy udělen učedníkům, jenž jim umožnil, aby plynule mluvili jazyky, které do té doby neznali. Vzezření ohně znamenalo žhoucí horlivost, s níž budou apoštolové pracovat, a moc, která bude provázet jejich dílo.“ – Skutky apoštolů (1969), str. 27; AA 39.

b. Jaký zázrak prokázal, že jsou vedeni Bohem? Skutky 2:5–12.

Skutky 2:5–12. Byli pak v Jeruzalémě přebývající Židé, muži nábožní, ze všelikého národu, kterýž pod nebem jest. A když se stal ten hlas, sešlo se množství, a užasli se, že je slyšel jeden každý, ani mluví přirozeným jazykem jeho. I děsili se všickni, a divili, řkouce jedni k druhým: Aj, zdaliž nejsou tito všickni, kteříž mluví, Galilejští? A kterak my slyšíme jeden každý jazyk náš, v kterémž jsme se zrodili? Partští, a Médští, a Elamitští, a kteříž přebýváme v Mezopotamii, v Židovstvu a v Kappadocii, v Pontu a v Azii, v Frygii a v Pamfylii, v Egyptě a v krajinách Libye, kteráž jest vedlé Cyrénu, a příchozí Římané, Židé, i v nově na víru obrácení, Kretští i Arabští, slyšíme je, ani mluví jazyky našimi veliké věci Boží. I děsili se všickni a divili, jeden k druhému řkouce: I což toto bude?

„Tito shromáždění představovali veškeré známé jazyky. Tato rozmanitost jazyků by byla velkou překážkou pro hlásání evangelia; Bůh proto zázračným způsobem doplnil nedostatečnost apoštolů. Duch svatý pro ně učinil to, co by pro sebe nemohli vykonat za celý život. Nyní mohli hlásat pravdy evangelia v cizích zemích, mluvíce dokonale jazyky těch, pro něž pracovali. Tento zázračný dar byl pro svět přesvědčivým důkazem, že jejich poslání nese pečeť Nebes. Od této chvíle byl jazyk učedníků čistý, prostý a přesný, ať mluvili ve svém rodném jazyce nebo v jazyce cizím.“ – Skutky apoštolů (1969), str. 27, 28; AA 39, 40.

c. Co nám Bůh říká o mluvení jazyky? 1 Korintským 14:27, 28, 33. Jaký padělek tohoto daru lze dnes nalézt?

1 Korintským 14:27, 28, 33. Buď že kdo jazykem mluví, tedy skrze dva neb nejvíce tři, a to jeden po druhém, a jeden ať vykládá. Pakli by nebylo vykladače, nechť mlčí v shromáždění, sám pak sobě nechažť mluví a Bohu. … Neboť Bůh není původ neřádu, ale pokoje, jako i ve všech shromážděních svatých.

„Některé… osoby mají projevy, které nazývají dary, a říkají, že je Pán udělil církvi. Mají nesmyslné blábolení, které nazývají neznámým jazykem, který je neznámý nejen člověku, ale i Pánu a celému nebi. Takové dary vyrábějí muži a ženy za pomoci velkého podvodníka. Fanatismus, falešné vzrušení, falešné mluvení jazyky a hlučné projevy se považují za dary, které Bůh udělil církvi. Někteří byli zde podvedeni. Ovoce toho všeho není dobré. ‚Po ovocích jejich poznáte je.‘“ – Svědectví pro církev, sv. 1, str. 330, 331; 1T 412.

Středa 12. prosince

4. PROROCTVÍ, JEŽ BYLO NAPLNĚNO

a. Jaká událost předcházela přijetí moci Ducha svatého učedníky? Jak ji prorokoval David? Skutky 2:32–36; Žalm 110:1.

Skutky 2:32–36. Toho Ježíše vzkřísil Bůh, jehož my všickni svědkové jsme. Protož pravicí Boží jsa zvýšen, a vzav zaslíbení Ducha svatého od Otce, vylil to, což vy nyní vidíte a slyšíte. Neboť David nevstoupil v nebe, ale on praví: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé. Dokudž nepoložím nepřátel tvých za podnože noh tvých. Věziž tedy jistotně všecken dům Izraelský, žeť Bůh i Pánem ho učinil i Kristem, toho Ježíše, kteréhož jste vy ukřižovali.

Žalm 110:1. Davidův žalm. Řekl Hospodin Pánu mému: Seď na pravici mé, dokudž nepoložím nepřátel tvých za podnože noh tvých.

„Kristovo nanebevstoupení bylo znamením, že jeho následovníci mají přijmout zaslíbené požehnání. Na ně měli čekat předtím, než zahájí své dílo. Když Kristus prošel nebeskými branami, byl dosazen na trůn uprostřed klanějících se andělů. Jakmile tento obřad skončil, sestoupil Duch svatý na učedníky v bohatých proudech a Kristus byl vskutku oslaven, a to slávou, kterou měl u Otce od celé věčnosti. Vylití Ducha o Letnicích bylo sdělením Nebes, že Vykupitel byl slavnostně uveden do úřadu. Podle svého zaslíbení poslal svým následovníkům Ducha svatého z nebe jako znamení, že jako kněz a král přijal veškerou moc na nebi i na zemi a je Pomazaným nad lidem svým.“– Skutky apoštolů, str. 27; AA 38, 39.

b. Jaký účinek mělo Petrovo mocné kázání o Letnicích? Skutky 2:37.

Skutky 2:37. To slyševše, zkormouceni jsou v srdci, a řekli Petrovi a jiným apoštolům: Což máme činiti, muži bratří?

„Někteří z těch, kdož naslouchali apoštolům, se aktivně podíleli na odsouzení a smrti Kristově. Jejich hlasy se mísily s lůzou ve volání po Jeho ukřižování. Když Ježíš a Barabáš stáli před nimi v soudní síni a Pilát se zeptal: ‚Kterého chcete, ať vám propustím?‘ křičeli: ‚Ne Toho, ale Barabáše!‘ Matouš 27:17; Jan 18:40. Když jim Pilát vyvedl Krista, řka: ‚Vezměte vy Jej a ukřižujte, nebo já na Něm viny nenalézám;‘ ‚čist jsem od krve spravedlivého Tohoto,‘ křičeli: ‚Krev Jeho na nás i na naše dítky.‘ Jan 19:6; Matouš 27:24, 25.

„Nyní slyšeli učedníky, kteří prohlašovali, že to byl Syn Boží, kdo byl ukřižován. Kněží a přední mužové se zachvěli. Obvinění a úzkost se zmocnily lidu. ‚Zkormouceni jsou v srdci, a řekli Petrovi a jiným apoštolům: Což máme činiti, muži bratří?‘ Mezi těmi, kdož naslouchali učedníkům, byli zbožní Židé, kteří byli upřímní ve své víře. Moc, která provázela slova mluvícího, je přesvědčila, že Ježíš byl skutečně Mesiášem.“ – Skutkyapoštolů (1969), str. 29, 30; AA 42, 43.

Čtvrtek 13. prosince

5. ÚŽASNÉ VÝSLEDKY

a. Jak Petr odpověděl na upřímný dotaz lidu? Skutky 2:38, 40.

Skutky 2:38, 40. Tedy Petr řekl jim: Pokání čiňte, a pokřti se jeden každý z vás ve jménu Ježíše Krista na odpuštění hříchů, a přijmete dar Ducha svatého. … A jinými slovy mnohými osvědčoval a napomínal, řka: Oddělte se od pokolení toho zlého.

„Pokání čiňte, čiňte pokání, bylo poselství, které zaznělo od Jana Křtitele na poušti. Kristovým poselstvím k lidu bylo: ‚Nebudete-li pokání činiti, všickni též zahynete.‘ Lukáš 13:5. Apoštolům bylo nařízeno, aby všude kázali, že lidé mají činit pokání.“ – Evangelism, p. 179.

b. Jakou ohromující událost zažili učedníci? Skutky 2:41.

Skutky 2:41. Tedy ti, kteříž ochotně přijali slova jeho, pokřtěni jsou, a připojilo se v ten den duší okolo tří tisíců.

„Při oné památné události velké množství lidí, kteří dosud zesměšňovali myšlenku, že tak neokázalá osoba jako Ježíš je Synem Božím, bylo důkladně přesvědčeno o pravdě a uznalo Jej za svého Spasitele. K církvi se připojilo na tři tisíce duší. Apoštolové mluvili mocí Ducha svatého; a jejich slova nemohla být vyvrácena, neboť byla potvrzena mocnými zázraky, jimiž působili skrze vylití Ducha Božího.“ – The Story of Redemption, p. 245.

„Avšak Duch svatý vysílal tyto argumenty s božskou mocí do jejich srdcí. Byly jako ostré šípy Všemohoucího, usvědčující je z jejich strašné viny, že zavrhli a ukřižovali Pána slávy.“ – The Story of Redemption, p. 245.

Pátek 14. prosince

OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ

1. Kolik času trávili učedníci v chrámu, čekajíce na vylití Ducha? Jaký postoj zastávali?

2. Co učedníci činili po dobu 10 dnů, když čekali na Boha, aby naplnil své zaslíbení? Proč to bylo nutné? Co se z toho můžeme naučit?

3. Jak mluvení jazyky přineslo prospěch učedníkům?
4. Která skupina lidí byla obzvláště usvědčena, že Ježíš byl Syn Boží? Co se tázali?
5. Když učedníci mluvili k zástupu lidí, jak Duch svatý obviňoval jejich srdce?