Warning: Parameter 1 to wp_default_scripts() expected to be a reference, value given in /www/doc/www.sdarm.cz/www/wp-includes/plugin.php on line 601

Warning: Parameter 1 to wp_default_styles() expected to be a reference, value given in /www/doc/www.sdarm.cz/www/wp-includes/plugin.php on line 601
LEKCE 13. Jozuovo závěrečné poselství « Církev Adventistů Sedmého Dne Reformační Hnuti
Vítejte na stránkách Křesťanské Církve Adventistů Sedmého Dne Reformní Hnutí

LEKCE 13. Jozuovo závěrečné poselství

24-03-2019

„Vyvolte sobě dnes, komu byste sloužili… jáť pak a dům můj sloužiti budeme Hospodinu“ (Jozue 24:15).

„Můžeš přitom být posvěcen skrze pravdu; anebo můžeš, pokud se rozhodneš, chodit v temnotě nevěry, ztratit nebe, a ztratit všechno. Chozením ve světle a vykonáváním vůle Boží můžeš překonat svou sobeckou přirozenost.“ –Svědectví pro církev, sv. 4, str. 169; 4T 214.

Doporučená četba: Patriarchové a proroci (1969), str. 387–390; PP 521–524. Svědectví pro církev, sv. 5, str. 280–285; 5T 361–368.

Neděle 24.března

1. SLAVNOSTNÍ SHROMÁŽDĚNÍ

a. Jakému stavu se nakonec Izrael těšil po nějakou dobu? Co pak Jozue připomínal lidu? Jozue 23:1–4; 24:11–13.

Jozue 23:1–4. I stalo se po mnohých dnech, když dal Hospodin odpočinutí Izraelovi ode všech nepřátel jejich vůkol, a Jozue se sstaral a sešel věkem, že povolav Jozue všeho Izraele, starších jeho i předních jeho soudců i správců jeho, řekl jim: Já jsem se sstaral a sešel věkem. A vy jste viděli všecko to, co jest učinil Hospodin Bůh váš všechněm národům těm před oblíčejem vaším; nebo Hospodin Bůh váš onť bojoval za vás. Pohleďte, losem rozdělil jsem vám ty národy pozůstalé v dědictví po pokoleních vašich od Jordánu, i všecky národy, kteréž jsem vyplénil až k moři velikému na západ slunce.

Jozue 24:11–13. A když jste přešli Jordán, přišli jste k Jerichu; i bojovali proti vám muži Jericha, Amorejští, a Ferezejští, a Kananejští, a Hetejští, a Gergezejští, a Hevejští, a Jebuzejští, a dal jsem je v ruku vaši. Poslal jsem před vámi i sršně, kteřížto vyhnali je od tváři vaší, dva krále Amorejské; ne mečem ani lučištěm svým tys je vyhnal. A dal jsem vám zemi, v níž jste nepracovali, a města, kterýchž jste nestavěli, v nichž bydlíte; vinic a olivoví, kteréhož jste neštípili, užíváte.

b. S jakými ujištěními je Jozue nabádal? Jozue 23:5–10. Co bychom se měli naučit ze závazku, který byl od nich požadován?

Jozue 23:5–10. Hospodin pak Bůh váš onť je vyžene od tváři vaší, a vypudí je před oblíčejem vaším, a vy dědičně obdržíte zemi jejich, jakož mluvil vám Hospodin Bůh váš. Protož zmužile se mějte, abyste ostříhali a činili všecko, což psáno jest v knize zákona Mojžíšova, a neodstupovali od něho na pravo ani na levo. Nesměšujte se s těmi národy, kteříž pozůstávají s vámi, a jména bohů jejich nepřipomínejte, ani skrze ně přisahejte, aniž jim služte, ani se jim klanějte. Ale přídržte se Hospodina Boha svého, jakož jste činili až do tohoto dne. I budeť, že jakož jest vyhnal Hospodin od tváři vaší národy veliké a silné, aniž ostál kdo před oblíčejem vaším až do tohoto dne: Tak jeden z vás honiti bude tisíc, nebo Hospodin Bůh váš onť bojuje za vás, jakož mluvil vám.

„[Lid] neměl vytvářet žádné spojenectví s modloslužebnými národy, které Bůh určil k naprostému vyhlazení. Bylo jim zakázáno projevovat sebemenší úctu bohům pohanů. … Byli varováni, že seznamování se s modlářstvím odstraní jejich odpor k němu a vystaví je Boží nelibosti.“ – The Signs of theTimes, May 19, 1881.

„Jestliže milujeme věci, které jsou na světě, a oblíbili jsme si nepravost nebo obcování s neužitečnými skutky tmy, položili jsme nepravost, která je nám k urážce, před svou tvář a složili jsme ukydané bohy ve svém srdci. A pokud je odhodlaným úsilím neodstraníme, nebudeme nikdy uznáni za syny a dcery Boží.“ – Svědectví pro církev, sv. 5, str. 124, 125; 5T 164.

Pondělí 25.března

2. VAROVÁNÍ PŘED SMÍŠENÝM MANŽELSTVÍM

a. Jaké varování dal Jozue jako klíčový faktor ku pomoci Božímu lidu, aby snížili své šance na sklouznutí do modlářství? Jozue 23:11–13.

Jozue 23:11–13. Toho tedy nejpilnější buďte, abyste milovali Hospodina Boha svého. Nebo jestliže předce se odvrátíte, a připojíte se k těm pozůstalým národům, k těm, kteříž zůstávají mezi vámi, a vejdete s nimi v příbuzenství a smísíte se s nimi a oni s vámi: Tedy jistotně vězte, že Hospodin Bůh váš nebude více vyháněti všech národů těch od tváři vaší, ale budou vám osídlem a úrazem i bičem na bocích vašich, a trním v očích vašich, dokudž nezahynete z země této výborné, kterouž vám dal Hospodin Bůh váš.

b. Jak se toto vážné varování opakuje v křesťanské éře? 2 Korintským 6:14–18; 1 Korintským 7:39.

2 Korintským 6:14–18. Netáhněte jha s nevěřícími. Nebo jaký jest spolek spravedlnosti s nepravostí? A jaké obcování světla s temnostmi? A jaké srovnání Krista s Beliálem? Aneb jaký díl věrnému s nevěrným? A jaké spolčení chrámu Božího s modlami? Nebo vy jste chrám Boha živého, jakž pověděl Bůh: Přebývati budu v nich, a procházeti se, a budu jejich Bohem, a oni budou mým lidem. A protož vyjdětež z prostředku jejich, a oddělte se, praví Pán; a nečistého se nedotýkejte, a já přijmu vás. A budu vám za Otce, a vy mi budete za syny a za dcery, praví Pán všemohoucí.

1 Korintským 7:39. Žena přivázána jest zákonem dotud, dokudž její muž živ jest. Pakli by umřel muž její, svobodná jest; můž se vdáti, za kohož chce, toliko v Pánu.

„Ptej se sama sebe: ‚Nebude nevěřící manžel odvádět mé myšlenky od Ježíše? Je milovníkem rozkoší více nežli milovníkem Boha; nebude mě svádět, abych se těšila z těch věcí, z kterých se těší on?‘ Stezka k věčnému životu je strmá a drsná. Neber si žádná dodatečná závaží ke zdržování svého pokroku. … „Jako dítko Boží, poddaná Kristova království, vykoupená Jeho krví, jak se můžeš spojit s někým, kdo neuznává Jeho požadavky, kdo není ovládán Jeho Duchem? … I kdyby druh, kterého sis zvolila, byl ve všech dalších ohledech hodný (což on není), přesto nepřijal pravdu pro tento čas; je nevěřící a tobě nebe zakazuje, aby ses s ním spojovala. Nemůžeš, aniž bys ohrozila svou duši, nedbat na toto božské nařízení.

„Chtěla bych tě před tvým nebezpečím varovat dříve, než bude příliš pozdě.

Nasloucháš hladkým, příjemným slovům a jsi vedena k tomu, že vše bude v pořádku; jenže nečteš pohnutky, které podněcují tyto hezké řeči. Nemůžeš vidět hlubiny bezbožnosti skryté v srdci. Nemůžeš nahlédnout do zákulisí a vidět osidla, která Satan klade tvé duši. Chtěl by tě svádět k následování takového běhu, aby mohl získat snadný přístup k zaměření svých střel pokušení proti tobě. Nedávej mu nejmenší výhodu. Zatímco Bůh působí na mysli svých služebníků, Satan pracuje skrze syny neposlušnosti. Není žádné srovnání Krista s Beliálem. Ti dva se nemohou shodnout. Spojit se s nevěřícím znamená umístit sebe na Satanovu půdu. Zarmucuješ Ducha Božího a ztrácíš Jeho ochranu. Můžeš si dovolit, abys v bojování o věčný život měla proti sobě takovou strašnou přesilu? …

„Pamatuj, že musíš nebe získat, otevřené cestě do zahynutí se vyhýbat. Bůh míní to, co říká.“ – Svědectví pro církev, sv. 5, str. 282, 283; 5T 363–365.

Úterý 26.března

3. POSLUŠNÁ LÁSKA K BOHU

a. Proč je nevázaný cit problémem? Izaiáš 5:18–21; Kolossenským 3:5, 6.

Izaiáš 5:18–21. Běda těm, kteříž táhnou nepravost za provazy marnosti, a jako provazem u vozu hřích; kteříž říkají: Nechať pospíší, a nemešká dílem svým, abychom viděli, a nechať se přiblíží, a přijde rada toho Svatého Izraelského, abychom zvěděli. Běda těm, kteříž říkají zlému dobré, a dobrému zlé, kladouce tmu za světlo, a světlo za tmu, pokládajíce hořké za sladké, a sladké za hořké. Běda těm, kteříž jsou moudří sami u sebe, a vedlé zdání svého opatrní.

Kolossenským 3:5, 6. Protož mrtvěte oudy své zemské, smilstvo, nečistotu, chlipnost, žádost zlou, i lakomství, jenž jest modlám sloužení. Pro kteréž věci přichází hněv Boží na syny zpurné.

„Jedno z největších nebezpečí, které dnes obkličuje lid Boží, je nebezpečí ze spolčování se s bezbožnými; zvláště když se spojují v manželství s nevěřícími. U mnoha lidí láska k lidskému zatemňuje lásku k božskému. Dělají první krok v odvrácení tím, že se odvažují nedbat na Hospodinův výslovný příkaz; a úplné odpadnutí je příliš často výsledkem. Vždy se ukazuje, že je pro lidi nebezpečné vykonávat svou vlastní vůli v rozporu s požadavky Božími. …

„Zpravidla ti, kdož si zvolí za své přátele a druhy osoby, které odmítají Krista a pošlapávají Boží zákon, se nakonec stanou vlastníky stejně takové mysli a ducha.“ – The SDA Bible Commentary [E. G. White Comments],vol. 2, p. 1000.

„V křesťanském světě existuje udivující, znepokojující lhostejnost k učení Božího slova ohledně sňatků křesťanů s nevěřícími. … Muži a ženy, kteří jsou jinak rozumní a svědomití, zavírají své uši vůči radě; jsou hluší k výzvám a prosbám přátel, příbuzných i služebníků Božích… a přítel, který je věrný natolik, že vyslovuje protest, je považován za nepřítele. To vše je tak, jak to chtěl Satan mít. Oplétá své kouzlo okolo duše a ta se stává obluzenou, poblázněnou. Rozum nechává spadnout otěže sebeovládání na krk chtíče, neposvěcená vášeň panuje, dokud si oběť není příliš pozdě vědoma života bídy a otroctví.“ – Svědectví pro církev, sv. 5, str. 283; 5T 365, 366.

b. Vysvětlete realitu příčin a následků, kterou Jozue představil. Jozue 23:14–16.

Jozue 23:14–16. A hle, já nyní odcházím podlé způsobu všech lidí, poznejtež tedy vším srdcem svým a celou duší svou, že nepochybilo ani jedno slovo ze všech slov nejlepších, kteráž mluvil Hospodin Bůh váš o vás; všecko se naplnilo vám, ani jediné slovo z nich nepominulo. Jakož tedy naplnilo se vám dnes každé slovo dobré, kteréž mluvil k vám Hospodin Bůh váš, takť uvede na vás každé slovo zlé, dokudž nevyhladí vás z země této výborné, kterouž dal vám Hospodin Bůh váš, jestliže přestoupíte smlouvu Hospodina Boha svého, kterouž přikázal vám, a jdouce, sloužiti budete bohům cizím, a klaněti se jim. I rozhněvá se prchlivost Hospodinova na vás, a zahynete rychle z země této výborné, kterouž vám dal.

„Boží plán pro spasení lidí je dokonalý v každé podrobnosti. Budeme-li věrně plnit svou přidělenou povinnost, bude s námi všechno v pořádku. Je to odpadnutí člověka, co způsobuje nesoulad a přináší neštěstí a zkázu. Bůh nikdy nepoužívá svou moc k utlačování stvoření vyšlých z Jeho rukou. Nikdy nevyžaduje více, než je člověk schopen splnit; nikdy netrestá své neposlušné děti více, než je nutné, aby je přivedl k pokání; nebo aby odradil ostatní od následování jejich příkladu. Vzpoura proti Bohu je neomluvitelná.“ – The Signs of the Times, May 19, 1881.

Středa 27.března

4. VYVOLENÍ SI BOHA

a. Jakou výzvu učinil Jozue? Jozue 24:1, 14, 15. Jak nás to může inspirovat?

Jozue 24:1, 14, 15. Shromáždil pak Jozue všecka pokolení Izraelská v Sichem a svolal starší Izraelské a přední z nich, i soudce a správce jejich, i postavili se před oblíčejem Božím. … Protož nyní bojte se Hospodina, a služte jemu v dokonalosti a v pravdě, a odvrzte bohy, jimž sloužili otcové vaši za řekou a v Egyptě, a služte Hospodinu. Pakli se vám zdá zle sloužiti Hospodinu, vyvolte sobě dnes, komu byste sloužili, buď bohy, jimž sloužili otcové vaši, kteříž byli za řekou, buď bohy Amorejských, v jichž zemi bydlíte; jáť pak a dům můj sloužiti budeme Hospodinu.

„Uctívání model se ještě do jisté míry tajně provádělo a Jozue se nyní snažil přivést [lid] k rozhodnutí, které by mělo tento hřích vypudit z Izraele.“ –Patriarchové a proroci (1969), str. 388; PP 523.

„Pokud přízeň Boží za něco stojí, pak stojí za všechno. Takto Jozue usoudil; a po zvážení celé věci se rozhodl, že bude sloužit Bohu v plném úmyslu srdce. A víc než to, bude se snažit, aby přiměl svou rodinu k následování stejného běhu. …

„Často opakovaná varování před modlářstvím, adresovaná Hebrejskému zástupu, se o nic méně vztahují na nás. Všechno, co odvádí city od Boha, je modlou a uvádí nás do hříchu. Jestliže budeme sloužit Bohu ochotně a radostně, dávajíce přednost Jeho službě před službou hříchu a Satanu; jestliže si vyvolíme Boha, otevřeně a směle se odvracejíce ode všech atrakcí a marností světa, budeme se těšit z Jeho požehnání v tomto životě a budeme navždy přebývat v Jeho přítomnosti v životě budoucím.

„Hospodin Bůh náš je Bůh horlivý. Je spravedlivý a svatý. S Ním si nebude nikdo zahrávat. On čte podvodné srdce. Oškliví si dvojitou mysl. Nenávidí vlažnost. Nemůžeme sloužit Bohu i mamonu, neboť jsou protichůdní.“ – TheSigns of the Times, May 19, 1881.

b. Co Bůh chtěl, aby si Izraelští uvědomili o své slabosti? Jozue 24:16–20. Jsme my nějací jiní?

Jozue 24:16–20. Jemuž odpověděl lid, řka: Odstup to od nás, abychom opustiti měli Hospodina a sloužiti bohům cizím. Nebo Hospodin Bůh náš onť jest, kterýž vyvedl nás i otce naše z země Egyptské, z domu služebnosti, a kterýž činil před očima našima znamení ta veliká, a choval nás na vší cestě, po níž jsme šli, a mezi všemi národy, skrze něž jsme prošli. A vypudil Hospodin všecky národy, zvláště Amorejského, obyvatele země této, před tváří naší; my také sloužiti budeme Hospodinu, nebo on jest Bůh náš. I řekl Jozue lidu: Nebudete moci sloužiti Hospodinu, nebo Bůh svatý jest, Bůh silný horlivý jest, nesnese nepravostí vašich a hříchů vašich. Jestliže byste opustíce Hospodina, sloužili bohům cizozemců, obrátí se a zle učiní vám, a zkazí vás, poněvadž prvé dobře učinil vám.

„Dříve než by mohla nastat nějaká trvalá reformace, musejí být lidé vedeni k tomu, aby pocítili svou naprostou neschopnost prokazovat sami od sebe poslušnost Bohu. … Zatímco doufali ve svou vlastní sílu a spravedlnost, bylo pro ně nemožné, aby si zajistili odpuštění svých hříchů; nemohli splnit požadavky Božího dokonalého zákona a marně se zavazovali, že budou sloužit Bohu. Právě jen vírou v Krista by si mohli zajistit odpuštění hříchu a přijmout sílu k poslušnosti vůči Božímu zákonu. Musejí přestat se spoléhat na své vlastní snahy o spasení, musejí plně doufat v zásluhy zaslíbeného Spasitele, jestliže chtějí být přijati Bohem.“ – Patriarchové a proroci (1969), str. 389; PP 524.

Čtvrtek 28.března

5. POZORUHODNÉ VÍTĚZSTVÍ

a. Jaký pozoruhodný slib učinil Izrael před Jozuem před obličejem Božím? Co bylo učiněno jako památník tohoto slibu? Jozue 24:21–27.

Jozue 24:21–27. Jemuž odpověděl lid: Nikoli, ale Hospodinu sloužiti budeme. I řekl Jozue lidu: Svědkové budete sami proti sobě, že jste sobě vyvolili Hospodina, abyste jemu sloužili. Tedy odpověděli: Svědkové jsme. Jimž on řekl: Odvrztež tedy nyní bohy cizozemců, kteříž jsou u prostřed vás, a nakloňte srdcí svých k Hospodinu Bohu Izraelskému. Odpověděl lid Jozue: Hospodinu Bohu našemu sloužiti a hlasu jeho poslouchati budeme. A tak učinil Jozue toho dne smlouvu s lidem, a předložil jim ustanovení a soudy v Sichem. A zapsal Jozue slova ta do knihy zákona Božího; vzav také kámen veliký, postavil jej tu pod dubem, kterýž byl u svatyně Hospodinovy. I řekl Jozue všemu lidu: Aj, kámen tento bude mezi námi na svědectví, nebo on slyšel všecka slova Hospodinova, kteráž mluvil s námi, a bude na svědectví proti vám, abyste snad neklamali proti Bohu svému.

b. Jak se skončila doba Jozuova života naplněného zasvěcením Bohu? Jozue 24:29–31. Jak lid reagoval na výtku, když jejich zkušenost zakolísala? Soudců 2:1–5.

Jozue 24:29–31. I stalo se po vykonání těch věcí, že umřel Jozue syn Nun, služebník Hospodinův, jsa ve stu a desíti letech. A pochovali ho v krajině dědictví jeho, v Tamnatsáre, kteréž jest na hoře Efraim k straně půlnoční hory Gás. I sloužil Izrael Hospodinu po všecky dny Jozue, i po všecky dny starších, kteříž dlouho živi byli po Jozue, a kteříž povědomi byli všech skutků Hospodinových, kteréž učinil Izraelovi.

Soudců 2:1–5. Vstoupil pak anděl Hospodinův z Galgala do Bochim a řekl: Vyvedl jsem vás z Egypta a uvedl jsem vás do země, kterouž jsem s přísahou zaslíbil otcům vašim, a řekl jsem: Nezruším smlouvy své s vámi na věky. Vy také nečiňte smlouvy s obyvateli země této, oltáře jejich rozkopejte; ale neposlechli jste hlasu mého. Co jste to učinili? Pročež také jsem řekl: Nevyhladím jich před tváří vaší, ale budou vám jako trní, a bohové jejich budou vám osídlem. I stalo se, když mluvil anděl Hospodinův slova tato všechněm synům Izraelským, že pozdvihl hlasu svého lid a plakal. I nazvali jméno místa toho Bochim, a obětovali tu Hospodinu.

„Žádná poskvrna nespočinula na svaté povaze Jozuově. Byl moudrým vůdcem. Jeho život byl zcela zasvěcen Bohu. …

„Jozue byl milován a ctěn veškerým Izraelem a jeho smrt byla jimi velice oplakávána.“ – The Spirit of Prophecy, vol. 1, pp. 351, 352.

„[Citovány verše Soudců 2:1, 2.] Lid se klaněl před Bohem v lítosti a pokání. Obětovali oběť a vyznávali se Bohu i jedni druhým. Oběti, které obětovali, by byly neměly žádnou cenu, kdyby bývali byli neprojevili pravé pokání. Jejich lítost byla opravdová. Milost Kristova působila v jejich srdcích, když vyznávali své hříchy a obětovali oběť, a Bůh jim odpustil.

„Oživení bylo opravdové. Způsobilo reformu mezi lidmi. Zůstali věrní smlouvě, kterou byli učinili. Lid sloužil Hospodinu po všecky dny Jozuovy i po všecky dny starších, kteří dlouho živi byli po Jozuovi, kterýž byl viděl veliké skutky Hospodinovy.“– The SDA Bible Commentary [E. G. White Comments], vol. 2, p. 1001.

Pátek 29.března

OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ

1. Za jaké podmínky se lid Boží těší Jeho zvláštní ochraně?
2. Co se stane, když je člověk sveden do manželství s nevěřící osobou?

3. Proč je tak obtížné domlouvat člověku, který je zaslepený nevěřící osobou?
4. Jak je lidská přirozenost náchylná ke sklouznutí do modlářství? Proč?

5. Co činí éru Jozuova vůdcovství výjimečnou v dějinách Izraele?