Vítejte na stránkách Křesťanské Církve Adventistů Sedmého Dne Reformní Hnutí

Lekce 13. Závdavek našeho dědictví

23-12-2018

„V kterémž i vy naději máte, slyševše slovo pravdy, totiž evangelium spasení svého, skrze kteréž také, uvěřivše, znamenáni jste Duchem zaslíbení svatým, kterýž jest závdavek dědictví našeho, na vykoupení toho, což jím dobyto jest, k chvále slávy jeho“ (Efezským 1:13, 14).

„Skrze působení Ducha svatého vykonává Bůh mravní změnu v životech svého lidu, proměňuje je do podobnosti Kristovy. A pak, až poslední zatroubení zasáhne uši mrtvých, kteří spí v Kristu, vyjdou oni k novému životu, oděni rouchy spasení.“ – The Upward Look, p. 78.

Doporučená četba: The Review and Herald, October 22, 1908.

Neděle 23. prosince

1. PRVNÍ DĚDICTVÍ

a. Co bylo naše božské dědictví při stvoření? Genesis 1:26, 27; Izaiáš 43:7.

Genesis 1:26, 27. Řekl opět Bůh: Učiňme člověka k obrazu našemu, podlé podobenství našeho, a ať panují nad rybami mořskými, a nad ptactvem nebeským, i nad hovady, a nade vší zemí, i nad všelikým zeměplazem hýbajícím se na zemi. I stvořil Bůh člověka k obrazu svému, k obrazu Božímu stvořil jej, muže a ženu stvořil je.

Izaiáš 43:7. Každého toho, jenž se nazývá jménem mým, a kteréhož jsem k slávě své stvořil, jejž jsem sformoval, a kteréhož jsem učinil.

„Když Adam vyšel z rukou Stvořitelových, nesl ve své tělesné, duševní a duchovní přirozenosti podobnost k svému Tvůrci. ‚Stvořil Bůh člověka k obrazu svému‘ (Genesis 1:27) a bylo Jeho záměrem, aby čím déle člověk žil, tím plněji zjevoval tento obraz – tím plněji odrážel slávu Stvořitelovu“ – Výchova, str. 10; Ed 15.

b. Co bylo také zahrnuto v našem prvním dědictví? Genesis 2:8.

Genesis 2:8. Štípil pak byl Hospodin Bůh ráj v Eden na východ, a postavil tam člověka, jehož byl učinil.

„Stvořitel dal [svatému páru] ještě další znamení své lásky tím, že připravil zvláštní zahradu pro jejich domov. … Uprostřed zahrady stál strom života, který v slávě překonával všechny ostatní stromy. Jeho ovoce vypadalo jako jablka zlatá a stříbrná a mělo moc zachovat život navěky. … Adam a Eva měli volný přístup ke stromu života. Žádná skvrna hříchu ani stín smrti nekazily krásné stvoření.“ – Patriarchové a proroci (1969), str. 23; PP 46, 47.

Pondělí  24. prosince

2. ZASLÍBENÉ SÍMĚ

a. Jaké byly následky hříchu a jaké zaslíbení milosti Bůh učinil, aby nás vykoupil? Římanům 3:23; 8:7, 22; Genesis 3:15.

Římanům 3:23. Neboť není rozdílu. Všickniť zajisté zhřešili, a nemají slávy Boží.

Římanům 8:7, 22. Proto že opatrnost těla jest nepřítelkyně Bohu; nebo zákonu Božímu není poddána, aniž hned může býti. … Nebo víme, že všecko stvoření spolu lká, a spolu ku porodu pracuje až posavad.

Genesis 3:15. Nad to, nepřátelství položím mezi tebou a mezi ženou, i mezi semenem tvým a semenem jejím; ono potře tobě hlavu, a ty potřeš jemu patu.

„Mezi nižšími stvořeními stál Adam jako král, a dokud zůstával věrný Bohu, veškerá příroda uznávala jeho vládu; ale když zhřešil, o toto panství přišel. Duch vzpoury, kterému on sám udělil vstup, se rozšířil v celém zvířecím stvoření. Takto nejen život člověka, ale i přirozenost zvířat, lesní stromy, polní tráva, samotný vzduch, který on dýchal, všechno vyprávělo o smutném poučení z poznání zla.“ – Výchova, str. 17; Ed 26, 27.

„Skrze hřích byla božská podobnost zkažena a téměř smazána. Tělesné síly člověka se oslabily, jeho duševní schopnosti se zmenšily, jeho duchovní vidění se zatemnilo. Stal se poddaným smrti.“ – Výchova, str. 10; Ed 15.

„Když člověk přestoupil božský zákon, jeho přirozenost se stala zlou. … Kdyby byl Bůh zvlášť nezakročil, Satan a člověk by vstoupili do spojenectví proti Nebesům; a namísto pěstování nepřátelství proti Satanovi by celá lidská rodina byla spojena v odporu vůči Bohu.“ – Vítězství lásky Boží (1969), str. 360; GC 505.

b. Kdo je tím zaslíbeným semenem (potomkem), které vykoupí lidstvo a obnoví naše ztracené panství? Galatským 3:16; Římanům 6:23.

Galatským 3:16. Abrahamovi pak učiněna jsou zaslíbení, i semeni jeho. Nedí: A semenům, jako o mnohých, ale jako o jednom: A semenu tvému, jenž jest Kristus.Římanům 6:23. Nebo odplata za hřích jest smrt, ale milost Boží život věčný v Kristu Ježíši, Pánu našem.

„Kristus svou obětí splácející trest za hřích nejen vykoupí člověka, ale i obnoví panství, o které člověk přišel. Vše, co ztratil první Adam, obnoví ten druhý.“ – Patriarchové a proroci (1969), str. 39; PP 67.

c. Jak zaslíbené símě vykoupilo lidstvo? Galatským 4:4–6; Židům 2:14.

Galatským 4:4–6. Ale když přišla plnost času, poslal Bůh Syna svého učiněného z ženy, učiněného pod zákonem, aby ty, kteříž pod zákonem byli, vykoupil, abychom právo synů přijali. A že jste synové, poslal Bůh Ducha Syna svého v srdce vaše, volajícího: Abba, Otče.

Židům 2:14. Poněvadž tedy dítky účastnost mají těla a krve, i on též podobně účasten jest jich, aby skrze smrt zahladil toho, kterýž má vládařství smrti, to jest ďábla.

„Kristus nepředstíral, že přijal lidskou přirozenost. On ji opravdu přijal. On měl ve skutečnosti lidskou přirozenost. ‚Dítky účastnost mají těla a krve, i on též podobně účasten jest jich.‘ Byl synem Marie; byl ze semene Davidova podle lidské rodové linie.“ – The Review and Herald, April 5, 1906.

 

Úterý 25. prosince

3. ZASLÍBENÉ DĚDICTVÍ

a. Co ukazuje, že dědictví zaslíbené Abrahamovi a jeho potomkům mělo být věčným dědictvím? Genesis 17:8; Židům 11:9, 10; 2 Petr 3:13.

Genesis 17:8. Nadto dám tobě i semeni tvému po tobě zemi, v nížto obýváš pohostinu, všecku zemi Kananejskou k vládařství věčnému; a budu jejich Bohem.Židům 11:9, 10. Věrou bydlil v zemi zaslíbené jako v cizí, v staních přebývaje s Izákem a s Jákobem, spoludědici téhož zaslíbení. Nebo očekával města základy majícího, jehožto řemeslník a stavitel jest Bůh.

2 Petr 3:13. Nového pak nebe a nové země podlé zaslíbení jeho čekáme, v kterýchž spravedlnost přebývá.

„Jazyk nedokáže vyjádřit hodnotu nesmrtelného dědictví.“ – Svědectví pro církev, sv. 2, str. 41; 2T 40.

 

b. Co ukazuje, že dědictví zahrnuje celou nově učiněnou zemi? Římanům 4:13 (první část); Žalm 37:29.

Římanům 4:13 (první část). Nebo ne skrze zákon stalo se zaslíbení Abrahamovi, aneb semeni jeho, aby byl dědicem světa…

Žalm 37:29. Ale spravedliví ujmou zemi dědičně, a na věky v ní přebývati budou.

„Překrásná nová země, se vší svou slávou, byla věčným dědictvím svatých. Království i panství a důstojnost královská pode vším nebem dána pak byla svatým Nejvyššího, kteří ji mají mít až na věky, a až na věky věků.“– Rané spisy, str. 251; EW 295.

c. Skrze koho jedině můžeme nárokovat toto dědictví a jak? Galatským 3:29; Římanům 4:13 (poslední část); 1 Petr 1:3–5.

Galatským 3:29. A když Kristovi jste, tedy símě Abrahamovo jste, a podlé zaslíbení dědicové.

Římanům 4:13 (poslední část). ...ale skrze spravedlnost víry.

1 Petr 1:3–5. Požehnaný Bůh a Otec Pána našeho Ježíše Krista, kterýž podlé mnohého milosrdenství svého znovu zplodil nás v naději živou skrze vzkříšení Ježíše Krista z mrtvých, k dědictví neporušitelnému a nepoškvrněnému a neuvadlému, kteréž se chová v nebesích, vám, kteříž mocí Boží ostříháni býváte skrze víru k spasení, kteréž hotovo jest, aby zjeveno bylo v času posledním.

„Kristus musí být základem naší naděje; neboť pouze skrze Něho můžeme být dědici věčného života. Nesmrtelné dědictví se nám předkládá za jistých podmínek. V tomto světě nemůžeme dědit majetek, pokud nemáme nárok, který je bez vady, a naše právo na dědictví ve světě, který má přijít, musí být také jasně prokázáno skrze bezvadný nárok. Linie, skrze kterou má nebeské dědictví přijít, je jasně zjevena ve Slově Božím. Musíme spadat pod ustanovení Abrahamské smlouvy, a požadavky jsou: ‚Když Kristovi jste, tedy símě Abrahamovo jste, a podlé zaslíbení dědicové.‘ Jsme-li Kristovi, náš nárok na nebeské dědictví je bez vady a v souladu s podmínkami smlouvy milosti. Skrze milost budeme schopni upevňovat naše povolání a vyvolení, nabývajíce dokonalosti Kristovy v duchu a v povaze. Žádný nebude mít nárok na nebeské dědictví, kdo nebyl přečištěn, přetaven, zušlechtěn a posvěcen. Pročež se usilovně snažme upevňovat naše povolání a vyvolení, aby nám mohl být hojně udělen vstup do věčného království našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista.“ – The Messenger, May 10, 1893.

Středa 26. prosince

4. ZÁRUKA NAŠEHO VĚČNÉHO DĚDICTVÍ

a. Jak je Duch svatý zárukou našeho věčného dědictví? Efezským 1:13 (poslední část), 14; 2 Korintským 1:22.

Efezským 1:13 (poslední část), 14. …znamenáni jste Duchem zaslíbení svatým, kterýž jest závdavek dědictví našeho, na vykoupení toho, což jím dobyto jest, k chvále slávy jeho.

2 Korintským 1:22. Kterýž i znamenal nás, a dal závdavek Ducha v srdce naše.

„[Citován verš Efezským 1:13.] Co je pečeť živého Boha, která je umístěna na čelech Jeho lidu? Je to znamení, které andělé, nikoli však lidské oči, mohou číst; neboť hubící anděl musí vidět toto znamení vykoupení. Inteligentní mysl vidí znamení kříže Golgotského na Hospodinových adoptovaných synech a dcerách. Hřích přestoupení zákona Božího je odstraněn. Jsou oděni rouchem svatebním a jsou poslušní a věrní vůči všem Božím přikázáním.“ – Manuscript Releases, vol. 21, p. 52.

„Apoštol Pavel poukazuje dopředu na ‚vykoupení toho, což… dobyto jest.‘ Efezským 1:14. Bůh stvořil zemi, aby byla příbytkem svatých, šťastných bytostí. … Tento záměr bude naplněn, až se země, obnovena mocí Boží a osvobozena od hříchu a bolesti, stane věčným příbytkem vykoupených.“ – Patriarchové a proroci (1969), str. 39; PP 67.

b. Co se má dnes obnovit při přípravě na věčné dědictví? Římanům 8:29.

Římanům 8:29. Nebo kteréž předzvěděl, ty i předzřídil, aby byli připodobněni obrazu Syna jeho, aby on byl prvorozený mezi mnohými bratřími.

„Tím, že přijal lidskou přirozenost, aby mohl sáhnout až do samých hlubin lidské bídy a utrpení a vyzdvihnout člověka, Kristus ukázal, jaké ocenění přisuzuje lidskému plemeni. … Jedině skrze nejzoufalejší boj se Satanovými mocnostmi mohl Kristus dosáhnout svého záměru, aby obnovil téměř smazaný obraz Boží v člověku a umístil svůj vlastnoruční podpis na jeho čelo.“ – The Paulson Collection, p. 164.

„Jako vosk přijímá otisk pečeti, tak má duše přijmout otisk Ducha Božího a uchovat si obraz Kristův.“ – Maranatha, p. 227.

„Duše, které jsou pokořeny a zotročeny Satanem, mají být skrze evangelium zachráněny, aby sdílely slavnou svobodu synů Božích. Božím záměrem není jen osvobodit od utrpení, které je nevyhnutelným následkem hříchu, ale i spasit před hříchem samotným. Duše, která je poškozená a znetvořená, má být vyčištěna, přeměněna, aby mohla být oděna do ‚okrasy Hospodina Boha našeho,‘ ‚připodobněna obrazu Syna jeho.‘ (Žalm 90:17 [angl. verze], Římanům 8:29).“ – Re ecting Christ, p. 377.

Čtvrtek 27. prosince

5. DĚDICTVÍ OBDRŽENO

a. Co Bůh a Kristus učiní, dovolíme-li Duchu svatému, aby v nás přebýval? Římanům 8:11; Jan 6:40.

Římanům 8:11. Jestližeť pak Duch toho, kterýž vzkřísil Ježíše z mrtvých, v vás přebývá, tedy ten, kterýž vzkřísil Krista z mrtvých, obživí i smrtelná těla vaše, pro přebývajícího Ducha jeho v vás.

Jan 6:40. A tatoť jest vůle toho, kterýž mne poslal, aby každý, kdož vidí Syna a věří v něho, měl život věčný. A jáť jej vzkřísím v den nejposlednější.

„Kristus se stal jedním tělem s námi, abychom my se mohli stát jedním duchem s Ním. Právě na základě tohoto spojení máme vyjít z hrobu – nikoli pouze jako projev moci Kristovy, ale i proto, že skrze víru se Jeho život stal naším životem. Ti, kdož vidí Krista v Jeho pravé povaze a přijímají Jej do srdce, mají život věčný. Právě skrze Ducha v nás Kristus přebývá; a Duch Boží, přijatý do srdce vírou, je počátek života věčného.“ – Touha věků (1969), str. 269, 270; DA 388.

b. Kdy se uskuteční vykoupení našeho těla ze smrtelného na nesmrtelné? Římanům 8:23; Lukáš 21:28.

Římanům 8:23. A netoliko ono, ale i my, prvotiny Ducha mající, i myť sami v sobě lkáme, zvolení synů očekávajíce, a tak vykoupení těla svého.

Lukáš 21:28. A když se toto počne díti, pohleďtež a pozdvihnětež hlav svých, proto že se přibližuje vykoupení vaše.

„[Kristus] promění naše ponížená těla a učiní je podobnými k tělu slávy Jeho. Smrtelná, porušitelná forma, zbavená půvabu, kdysi znečištěná hříchem, se stává dokonalou, krásnou a nesmrtelnou. Veškerá poskvrnění a znetvoření jsou zanechána v hrobě. Navráceni ke stromu života v dlouho ztraceném ráji vykoupení ‚porostou‘ (Malachiáš 4:2) do plné postavy lidského plemene v jeho původní slávě. Poslední pozůstalé stopy prokletí hříchu budou odstraněny a Kristovi věrní se objeví v ‚okrase Hospodina Boha našeho,‘ v mysli a duši i těle odrážejíce dokonalý obraz svého Pána. Ó, úžasné vykoupení! o němž se dlouho mluvilo, v nějž se dlouho doufalo, o němž se přemýšlelo s dychtivým očekáváním, avšak nikdy nebylo plně pochopeno.“– Vítězství lásky Boží (1969), str. 458, 459; GC 645.

Pátek 28. prosince

OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ

1. K čímu obrazu jsme byli poprvé stvořeni a co bylo naše dědictví?

2. Popište Boží plán na vykoupení lidstva.
3. Skrze koho jedině můžeme obdržet nesmrtelné dědictví? Jak?
4. Jak je Duch svatý zárukou našeho věčného dědictví?

5. Co obnovení našeho dědictví zahrnuje?