Warning: Parameter 1 to wp_default_scripts() expected to be a reference, value given in /www/doc/www.sdarm.cz/www/wp-includes/plugin.php on line 601

Warning: Parameter 1 to wp_default_styles() expected to be a reference, value given in /www/doc/www.sdarm.cz/www/wp-includes/plugin.php on line 601
Lekce 2. Vysvobození od hříchu « Církev Adventistů Sedmého Dne Reformační Hnuti
Vítejte na stránkách Křesťanské Církve Adventistů Sedmého Dne Reformní Hnutí

Lekce 2. Vysvobození od hříchu

04-04-2019

„Ale Bohu díka, kterýž dal nám vítězství skrze Pána našeho Jezukrista“ (1 Korintským 15:57).

„To slovo, které zjevuje vinu z hříchu, má moc nad lidským srdcem, aby člověka učinilo správným a zachovalo jej takovým.“ – Testimonies to Ministers, pp. 80, 81.

Doporučená četba: Cesta ke Kristu (1990), str. 17–26; SC 23–35.

Neděle 7. dubna

1. ÚČINKY HŘÍCHU

a. Co je hřích a co je přímým následkem hříchu? 1 Jan 3:4; Jakub 1:15.

1 Jan 3:4. Každý, kdož činí hřích, činíť proti zákonu; nebo hřích jest přestoupení zákona.

Jakub 1:15. Potom žádost když počne, porodí hřích, hřích pak vykonaný zplozuje smrt.

„Nebylo by žádného nesouladu v nebi ani na zemi, kdyby byl hřích nikdy nevešel. Neposlušnost vůči Božímu zákonu přinesla všechnu bídu, která existuje mezi Jeho stvořeními.“ – The Sancti ed Life, p. 76.

„Na všechny ty obyvatele světa, kteří ruší zákon Jehovahův a žijí stále v přestoupení, musí zcela jistě přijít smrt.“ – The SDA Bible Commentary [E. G.White Comments], vol. 6, p. 1116.

b. Kterou velkou zásadu zákona postrádáme, když hřešíme? 1 Jan 4:7, 8.

1 Jan 4:7, 8. Nejmilejší, milujmež jedni druhé; nebo láska z Boha jest, a každý, kdož miluje, z Boha se narodil, a znáť Boha. Kdož nemiluje, nezná Boha; nebo Bůh láska jest.

„Je zapotřebí pokání kvůli nedostatku lásky k Bohu. On není milován celým srdcem, celou duší, nerozdělenými city; a nečiní se poslušenství druhému přikázání: ‚Milovati budeš bližního svého, jako sebe samého.‘“ – The PresentTruth, January 26, 1893.

„Bůh zvažuje více to, s jak velkou láskou pracujeme, než kolik toho uděláme. Láska je nebeská vlastnost. Přirozené srdce ji nemůže vytvořit. Tato nebeská rostlina kvete pouze tam, kde Kristus panuje jako nejvyšší. … Láska činí dobro a nic než dobro. Ti, kdož mají lásku, nesou ovoce ku svatosti, a nakonec život věčný.“ – The SDA Bible Commentary [E. G. White Comments], vol. 7, p. 952.

Pondělí 8. dubna

2. V OTROCTVÍ HŘÍCHU

a. Jakou strašnou moc má dnes hřích nad lidstvem? Přísloví 5:22; Římanům 7:14–23.

Přísloví 5:22. Nepravosti vlastní jímají bezbožníka takového, a v provazích hříchu svého uvázne.

Římanům 7:14–23. Víme zajisté, že zákon jest duchovní, ale já jsem tělesný, prodaný hříchu. Nebo toho, což činím, neoblibuji; nebo ne, což chci, to činím, ale, což v nenávisti mám, to činím. Jestližeť pak, což nechci, to činím, povoluji zákonu, že jest dobrý. A tak nyní více ne já to činím, ale ten hřích, kterýž ve mně přebývá. Vímť zajisté, že nepřebývá ve mně, (to jest v těle mém), dobré. Nebo chtění hotové mám, ale abych vykonati mohl dobré, tohoť nenalézám. Nebo nečiním dobrého, kteréž chci, ale činím to zlé, jehož nechci. A poněvadž pak, čehož já nechci, to činím, tedyť již ne já činím to, ale ten hřích, kterýž ve mně přebývá. Nalézám tedy zákon, když chci činiti dobré, že se mne přídrží zlé. Nebo zvláštní líbost mám v zákoně Božím podlé vnitřního člověka; ale vidím jiný zákon v oudech svých, odporující zákonu mysli mé, a jímající mne zákonu hřícha, kterýž jest v oudech mých.

„I jediný špatný povahový rys, jediná hříšná touha, vytrvale pěstovaná, nakonec zruší účinnost veškeré moci evangelia. Každý hříšný požitek posiluje odpor duše vůči Bohu.“ – Cesta ke Kristu (1990), str. 24, 25; SC 34.

b. Z jakého otroctví se nás Kristus snaží vysvobodit a v jakou svobodu jsme povoláni? Římanům 8:21; 2 Petr 2:19. Jak to Kristus dělá? Jan 8:31, 32.

Římanům 8:21. V naději, že i to stvoření vysvobozeno bude od služby porušení v svobodu slávy synů Božích.

2 Petr 2:19. Slibujíce jim svobodu, ješto sami jsou služebníci porušení, poněvadž, od kohož kdo jest přemožen, tomu jest i v službu podroben.

Jan 8:31, 32. Tedy řekl Ježíš těm Židům, kteříž uvěřili jemu: Jestliže vy zůstanete v řeči mé, právě učedlníci moji budete. A poznáte pravdu, a pravda vás vysvobodí.

„[Satan] vede lidi do zajetí, svazuje je, aby činili jeho vůli; aby mohl naplnit svůj záměr, drží je v dokonalém otroctví. Aby Hospodin zrušil toto otroctví, dal – ve prospěch člověka – světu svého jednorozeného a milovaného Syna. Skrze moc Kristovu mohou být všichni Satanovi zajatci vysvobozeni.“ – The Signs of the Times, January 5, 1891.

„Pravda nikdy neuvádí duši do otroctví. Je to odvrácení se od pravdy k bludu, co uvádí duši do zajetí. Ten, kdo je svázán v těsném vztahu s Kristem, je vysvobozen od otroctví hříchu.“ – The Signs of the Times, August 22, 1900.

c. Jakou výzvu Kristus činí nám všem? Židům 3:7, 8; Jozue 24:15.

Židům 3:7, 8. Protož jakž praví Duch svatý: Dnes, uslyšeli-li byste hlas jeho, nezatvrzujtež srdcí svých, jako při onom popuzení v den pokušení toho na poušti.Jozue 24:15. Pakli se vám zdá zle sloužiti Hospodinu, vyvolte sobě dnes, komu byste sloužili, buď bohy, jimž sloužili otcové vaši, kteříž byli za řekou, buď bohy Amorejských, v jichž zemi bydlíte; jáť pak a dům můj sloužiti budeme Hospodinu.

„Ve velké rozepři mezi dobrem a zlem se každý z nás musí rozhodnout, na čí straně bude stát, a náš život a povaha budou prokazovat, kdo je naším pánem. Jestliže odmítáme být poslušni zákona Božího, činíme dohodu se Satanem a Kristus nebude milován a ctěn v našem srdci a životě.“ – The Signs of the Times, January 5, 1891.

„Kristus je připraven vysvobodit nás od hříchu, neznásilňuje však vůli; a jestliže vytrvalým přestupováním zákona se vůle sama zcela zaměřuje na zlo a my netoužíme být vysvobozeni, jestliže nechceme přijmout Jeho milost, co víc může On dělat? Sami jsme se zahubili svým rozhodným odmítáním Jeho lásky.“– Cesta ke Kristu (1990), str. 25; SC 34.

Úterý 9. dubna

3. VYSVOBOZENÍ PRO CELÉ LIDSTVO

a. Jak víte, že Bůh touží vysvobodit každého od hříchu? 1 Timoteovi 2:3, 4;Jan 1:12.

1 Timoteovi 2:3, 4. Nebo toť jest dobré a vzácné před spasitelem naším Bohem, kterýž chce, aby všickni lidé spaseni byli, a k známosti pravdy přišli.

Jan 1:12. Kteříž pak koli přijali jej, dal jim moc syny Božími býti, těm, kteříž věří ve jméno jeho.

„[Kristus] nepřišel spasit lidi v hříchu, ale od hříchu. A všichni, kdož cítí svou potřebu Spasitele a přijdou k Němu, věříce v Jeho moc, získají vítězství nad hříchem. ‚Kteříž pak koli přijali jej, dal jim moc syny Božími býti.‘“ – The Signs of the Times, February 24, 1898.

b. Jak se Bůh postaral o vysvobození celého lidstva? 1 Jan 4:14; Jan 3:16. Kdy poskytl toto vysvobození? Židům 2:14, 15; Římanům 5:8.

1 Jan 4:14. A myť jsme viděli, a svědčíme, že Otec poslal Syna spasitele světa.

Jan 3:16. Nebo tak Bůh miloval svět, že Syna svého jednorozeného dal, aby každý, kdož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný.

Židům 2:14, 15. Poněvadž tedy dítky účastnost mají těla a krve, i on též podobně účasten jest jich, aby skrze smrt zahladil toho, kterýž má vládařství smrti, to jest ďábla, a vysvobodil ty, kteříž bázní smrti po všecken čas života podrobeni byli v službu.

Římanům 5:8. Dokazujeť pak Bůh lásky své k nám; nebo když jsme ještě hříšníci byli, Kristus umřel za nás.

„Ve Spasitelově smrtelném zvolání ‚Dokonánoť jest‘ zazněl Satanův umíráček. Veliká rozepře, která tak dlouho probíhala, byla tím rozhodnuta a konečné vyhlazení zla bylo zajištěno. Syn Boží prošel branami hrobu, aby ‚skrze smrt zahladil toho, kterýž má vládařství smrti, to jest ďábla.‘ Židům 2:14.“ –Vítězství lásky Boží (1969), str. 359; GC 503.

„Ne proto, aby se hřích mohl stát spravedlností a přestoupení zákona ctností, zemřel Kristus. On zemřel proto, aby se hřích ukázal být příliš velmi hřešící, jako ohavná věc, kterou on je. Svou smrtí se Kristus stal vlastníkem klíčů pekla i smrti. Satan již nemohl déle vládnout bez soupeře a být uctíván jako bůh. Stavěly se mu chrámy a byly obětovány lidské oběti na jeho oltářích. Avšak osvobozující listiny lidské rasy byly podepsány krví Syna Božího. Byla otevřena cesta pro poselství naděje a milosrdenství, aby bylo neseno do končin země.“ – Youth Instructor, June 28, 1900.

c. Vzhledem k vysvobození opatřenému Bohem, jaké poselství máme představovat světu? 2 Korintským 5:18–21.

2 Korintským 5:18–21. To pak všecko jest z Boha, kterýž smířil nás s sebou skrze Jezukrista, a dal nám služebnost smíření toho. Neboť Bůh byl v Kristu, v mír uvodě svět s sebou, nepočítaje jim hříchů jejich, a složil v nás to slovo smíření. Protož my na místě Kristově poselství dějíce, jako by Bůh skrze náš žádal, prosíme na místě Kristově, smiřte se s Bohem. Nebo toho, kterýž hříchu nepoznal, za nás učinil hříchem, abychom my učiněni byli spravedlností Boží v něm.

„Když Bůh učinil Krista svým poslem k světu, Kristus činí to, aby všichni, kdož Jej prohlašují za svého Vykupitele, představovali Krista světu v milosrdenství, shovívavosti a odpuštění.“ – Manuscript Releases, vol. 16, p. 193.

Středa 10. dubna

4. VYSVOBOZENÍ OD VINY Z HŘÍCHU

a. Kam jedině můžeme vzhlížet, abychom unikli vině z hříchu? Jan 1:29.

Jan 1:29. Druhého dne uzřel Jan Ježíše, an jde k němu. I dí: Aj, Beránek Boží, kterýž snímá hřích světa.

„Kristus z hříšníka snímá vinu z hříchu, stavě sebe pod odsouzení od Zákonodárce. Přišel do tohoto světa, aby žil zákon v lidské přirozenosti, aby Satanovo tvrzení, že člověk nemůže dodržovat zákon, mohlo být prokázáno jako falešné.“ – The Signs of the Times, April 7, 1898.

b. Kdo nesl vinu z našeho hříchu na našem místě a jak? Izaiáš 53:4–6, 12.

Izaiáš 53:4–6, 12. Ještotě on nemoci naše vzal, a bolesti naše vlastní on nesl, my však domnívali jsme se, že jest raněn, a ubit od Boha, i strápen. On pak raněn jest pro přestoupení naše, potřín pro nepravosti naše; kázeň pokoje našeho na něj vzložena, a zsinalostí jeho lékařství nám způsobeno. Všickni my jako ovce zbloudili jsme, jeden každý na cestu svou obrátili jsme se, a Hospodin uvalil na něj nepravosti všech nás. … A protož dám jemu díl pro mnohé, aby s nesčíslnými dělil se o kořist, proto že vylil na smrt duši svou, a s přestupníky počten jest. Onť sám nesl hřích mnohých, a přestupníků zástupcím byl.

„[Člověk] může být vysvobozen od viny z hříchu, od odsouzení ze zákona, od trestu z přestoupení pouze díky utrpení, smrti a vzkříšení Krista.“ – Vybraná poselství, kn. 1, str. 307; 1SM 389.

„Vina z každého hříchu doléhala svou tíhou na božskou duši Vykupitele světa. Zlé myšlenky, zlá slova, zlé skutky každého syna a dcery Adamovy volal po odplatě na Něm samotném; neboť se stal zástupcem člověka. Ačkoli vina z hříchu nebyla Jeho, byl Jeho duch týrán a zraňován lidskými přestoupeními a On, který hříchu nepoznal, se stal hříchem za nás, abychom my učiněni byli spravedlností Boží v Něm.“ – God’s Amazing Grace, p. 172.

„Byla to vina z hříchu, přinášející Otcův hněv na něj jako na zástupce člověka, co zlomilo srdce Syna Božího.“ – The Present Truth, February 4, 1886.

c. Jak úplné je Boží očištění duše od hříchu? 1 Jan 1:9; Žalm 103:12.

1 Jan 1:9. Jestliže pak budeme vyznávati hříchy své, věrnýť jest Bůh a spravedlivý, aby nám odpustil hříchy, a očistil nás od všeliké nepravosti.

Žalm 103:12. A jak daleko jest východ od západu, tak daleko vzdálil od nás přestoupení naše.

„Když poznáme a uvědomíme si vinu z hříchu, máme ocenit milosrdenství Boží skrze smíření. Hospodin zaslíbil, že jestliže činíme pokání, On kvůli smiřující oběti zcela jistě odpustí naše nepravosti. Nuže, zatímco Kristus prosí v náš prospěch, zatímco Otec přijímá zásluhy smiřující Oběti, prosme a dostaneme. Nechť všichni vyznávají své hříchy a nechť jdou napřed k soudu, aby jim mohlo být odpuštěno kvůli Kristovi a ono odpuštění mohlo být zapsáno oproti jejich jménům.“ – Manuscript Releases, vol. 3, pp. 197, 198.

Čtvrtek 11. dubna

5. VYSVOBOZENÍ Z MOCI HŘÍCHU

a. Jaké hojné opatření bylo učiněno k našemu vysvobození z moci hříchu? Římanům 5:20 (poslední část); Judas 24, 25.

Římanům 5:20 (poslední část). ...kdež se rozhojnil hřích, tu ještě více rozhojnila se milost.

Judas 24, 25. Tomu pak, kterýž mocen jest, zachovati vás bez úrazu, a postaviti před oblíčejem slávy své bez úhony s veselím, samému moudrému Bohu, spasiteli našemu, budiž sláva a velebnost, císařství i moc, i nyní i po všecky věky. Amen.

„Bůh má hojnost milosti a moci očekávající náš požadavek. Avšak důvod, proč si neuvědomujeme, že ji velice potřebujeme, spočívá v tom, že vzhlížíme k sobě, a ne k Ježíši. Nevyvyšujeme Ježíše a nespoléháme se zcela na Jeho zásluhy. …

„Je zajištěna bohatá milost, aby věřící duše mohla být vysvobozena od hříchu; neboť celé nebe, se svými neomezenými zdroji, je nám dáno k dispozici. … Sami v sobě jsme hříšníci; ale v Kristu jsme spravedliví. … Kristus působí proti moci hříchu, a kde se rozhojnil hřích, tu ještě více rozhojnila se milost.“ – God’s Amazing Grace, p. 181.

b. Co se můžeme naučit z postoje publikána modlícího se v chrámu? Lukáš 18:13, 14. Co může Bůh učinit pro ty, kteří mají tento postoj? Galatským 2:16, 17.

Lukáš 18:13, 14. Publikán pak zdaleka stoje, nechtěl ani očí k nebi pozdvihnouti. Ale bil se v prsy své, řka: Bože, buď milostiv mně hříšnému. Pravímť vám: Odšel tento, ospravedlněn jsa, do domu svého, a ne onen. Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen.

Galatským 2:16, 17. Vědouce, že nebývá člověk ospravedlněn z skutků zákona, ale skrze víru v Jezukrista, i my v Krista uvěřili jsme, abychom ospravedlněni byli z víry Kristovy, a ne z skutků zákona, proto že nebude ospravedlněn z skutků zákona žádný člověk. Jestliže pak hledajíce ospravedlněni býti v Kristu, nalézáme se i my hříšníci, tedy jest Kristus služebník hřícha? Nikoli.

„Ubohý publikán… se pokládal za velmi hříšného člověka a ostatní na něj pohlíželi v tomtéž světle; pociťoval však svou potřebu a se svým břemenem viny a hanby přišel před Boha, prose o Jeho milosrdenství. Jeho srdce bylo otevřeno pro Ducha Božího, aby konal své milostivé dílo a vysvobodil jej z moci hříchu. Farizeova vychloubačná, samospravedlivá modlitba ukazovala, že jeho srdce bylo uzavřeno před vlivem Ducha svatého. … Nebyl si vědom svého vlastního poskvrnění. … Necítil žádnou potřebu, a nedostal nic.“ – Cesta keKristu (1990), str. 22, 23; SC 30, 31.

„Publikán, který vstoupil do chrámu, aby se modlil, je dobrým příkladem upřímného, oddaného uctívatele.“ – My Life Today, p. 19.

Pátek

OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ

1. Jak víme, že kde je hřích, tam chybí láska?
2. Co uvádí duši do zajetí hříchu?
3. Komu Ježíš dává vítězství nad hříchem?
4. Jak nás Ježíš vysvobodil od viny z hříchu?
5. Jak nás může Duch Boží vysvobodit z moci hříchu?