Vítejte na stránkách Křesťanské Církve Adventistů Sedmého Dne Reformní Hnutí

LEKCE 3. KOUKOL MEZI PŠENICÍ

15-04-2018

 

„Jiné podobenství předložil jim, řka: Podobno jest království nebeské člověku, rozsívajícímu dobré semeno na poli svém“ (Matouš 13:24).

„V nebi budou mnozí, o nichž se jejich bližní domnívali, že tam nikdy nevejdou. Člověk soudí podle zjevu, ale Bůh soudí srdce. Koukol a pšenice mají spolu růst až do žně; a žeň je konec zkušební doby.“ – Kristova podobenství (1991), str. 36; COL 71.

Doporučená četba: Kristova podobenství (1991), str. 35–38; COL 70–75.

Neděle 15. dubna

1. DÍLO BOŽÍ

a. Kde bylo dobré semeno rozséváno? Matouš 13:24.

Matouš 13:24. Jiné podobenství předložil jim, řka: Podobno jest království nebeské člověku, rozsívajícímu dobré semeno na poli svém.

„‚Pole,‘ pravil Kristus, ‚jest tento svět‘ (Matouš 13:38). Musíme tomu ale rozumět tak, že to znamená církev Kristovu ve světě. Podobenství je popisem toho, co se týká království Božího, Jeho díla spasení lidí; a toto dílo se provádí skrze církev. Je pravda, že Duch svatý vyšel do celého světa; všude působí na lidská srdce; ale je to v církvi, kde máme růst a zrát pro obilnici Boží.“ – Kristova podobenství (1991), str. 35; COL 70.

b. Co je předmětem Boží nejvyšší pozornosti v tomto světě? Zachariáš 2:8 (poslední část); Efezským 5:25.

Zachariáš 2:8 (poslední část). …nebo kdož se dotýká vás, dotýká se zřítelnice oka mého.

Efezským 5:25. Muži milujte ženy své, jako i Kristus miloval církev, a vydal sebe samého za ni,

„Dosvědčuji svým bratřím a sestrám, že církev Kristova, jakkoliv může být slabá a nedokonalá, je jediným předmětem na zemi, kterému On věnuje svou nejvyšší pozornost. Zatímco celému světu nabízí své pozvání, aby k Němu přišel a byl spasen, pověřuje své anděly, aby poskytovali božskou pomoc každé duši, která k Němu přichází v pokání a lítosti, a On osobně přichází prostřednictvím svého Ducha svatého doprostřed své církve.“ – Testimonies to Ministers, p. 15.

Pondělí 16. dubna

2. BRZDÍCÍ DÍLO NEPŘÍTELOVO

a. Kdo se ještě zabývá rozséváním a co rozsévá? Matouš 13:38, 39.

Matouš 13:38, 39. A pole jest tento svět, dobré pak símě jsou synové království, ale koukol jsou synové toho zlostníka. A nepřítel, kterýž jej rozsívá, jestiť ďábel, žeň pak jest skonání světa, a ženci jsou andělé.

„Koukol představuje třídu lidí, kteří jsou ovocem neboli ztělesněním bludu, falešných zásad. ‚Nepřítel, kterýž jej rozsívá, jestiť ďábel‘ (Matouš 13:39). Ani Bůh ani jeho andělé nikdy nerozsévali semeno, jež by plodilo koukol. Koukol vždy rozsévá Satan, nepřítel Boha a člověka.“ – Kristova podobenství (1991), str. 35; COL 71.

„Zatímco Pán přivádí do církve ty, kdož jsou opravdu obráceni, Satan ve stejnou dobu přivádí do jejího členství osoby, které obráceny nejsou. Zatímco Kristus rozsévá dobré semeno, Satan rozsévá koukol. Jsou dva protichůdné vlivy, které ustavičně působí na členy církve. Jeden vliv působí pro očištění církve, a druhý pro porušení lidu Božího.“ – Testimonies to Ministers, p. 46.

b. Kdy podle podobenství nepřítel pracoval? Matouš 13:25. Co se z toho můžeme naučit?

Matouš 13:25. Když pak lidé zesnuli, přišel nepřítel jeho, a nasál koukole mezi pšenici, a odšel.

„Když se mluví slovo, měli byste si bratři pamatovat, že nasloucháte hlasu Božímu skrze Jeho pověřeného služebníka. Naslouchejte pozorně. Neusněte ani na jediný okamžik, protože tímto zdřímnutím můžete propást právě ta slova, která potřebujete nejvíce – právě ta slova, která, pokud byste jich dbali, by chránila vaše nohy před zblouděním na špatné stezky. Někdy mají mladí mužové a ženy tak málo úcty k domu Božímu a k uctívání Boha, že se během kázání ustavičně mezi sebou baví. Kdyby tito viděli anděly Boží, dívající se na ně a všímající si jejich počínání, byli by naplněni hanbou, hrůzou ze sebe samých. Bůh chce pozorné posluchače. Bylo to právě, když lidé usnuli, kdy Satan rozséval svůj koukol.“ – Svědectví pro církev, sv. 5, str. 385, 386; 5T 493.

c. Jak by se dalo jeho dílu zabránit? 1 Tessalonicenským 5:5–8.

1 Tessalonicenským 5:5–8. Všickni vy synové světla jste, a synové dne. Nejsmeť noci, ani tmy. Nespěmež tedy, jako jiní, ale bděme, a střízliví buďme. Nebo kteříž spí, v noci spí, a kteříž se opíjejí, v noci opilí jsou. Ale my, synové dne jsouce, střízliví buďme, oblečeni jsouce v pancíř víry a lásky, a v lebku naděje spasení.

Kdyby se udržovala věrnost a bdělost, kdyby nebylo žádného spaní ani nedbalosti u části některých, neměl by nepřítel tak příznivou příležitost k tomu, aby rozséval koukol mezi pšenici. Satan nikdy nespí. On stále bdí a využívá každé příležitosti k tomu, aby své činitele popudil k rozsévání bludu, který nalézá dobrou půdu v mnoha neposvěcených srdcích.“ – Svědectví pro církev, sv. 3, str. 86, 87; 3T 113.

Úterý 17. dubna

3. PŠENICE A KOUKOL SMÍSENY

a. Co služebníci zjistili, když se ukázala bylina? Matouš 13:26. Co navrhovali udělat, aby mohli zachovat čistotu úrody? Verš 27, 28.

Matouš 13:26. A když zrostla bylina a užitek přinesla, tedy ukázal se i koukol.

Matouš 13:27, 28. I přistoupivše služebníci hospodáře toho, řekli jemu: Pane, zdaližs dobrého semene nenasál na poli svém? Kde že se pak vzal koukol? A on řekl jim: Nepřítel člověk to učinil. Služebníci pak řekli mu: Chceš-liž tedy, ať jdeme a vytrháme jej?

„Kristovi služebníci jsou zarmouceni, když vidí pravé a falešné věřící smísené v církvi. Touží udělat něco k očištění církve. Podobně jako služebníci hospodáře, jsou připraveni koukol vytrhat.“ – Kristova podobenství (1991), str. 36; COL 71.

b. Jaký byl Mistrův příkaz ohledně koukolu? Proč? Matouš 13:29, 30.

Matouš 13:29, 30. On pak odpověděl: Nikoli, abyste trhajíce koukol, spolu s ním nevytrhali pšenice. Nechte ať obé spolu roste až do žně. A v čas žně dím žencům: Vytrhejte nejprv koukol a svažte jej v snopky k spálení, ale pšenici shromažďte do stodoly mé.

„Jako má koukol své kořeny těsně propleteny s kořeny dobrého obilí, tak mohou být falešní bratři v církvi těsně spojeni s pravými učedníky. Skutečná povaha těchto zdánlivých věřících se plně neprojevuje. Kdyby měli být odděleni od církve, mohlo by to způsobit, že by se urazili jiní, kteří by byli, nebýt toho, zůstali pevní.“ – Kristova podobenství (1991), str. 36; COL 72.

„Bůh ve svém milosrdenství a shovívavosti trpělivě snáší lidi zvrácené, ba i falešné. Mezi Kristovými vyvolenými apoštoly byl Jidáš zrádcem. Mělo by potom být příčinou překvapení nebo zmalomyslnění, že jsou dnes mezi Jeho pracovníky lidé s falešným srdcem? Jestliže On, který čte srdce, mohl mít strpení s tím, o kom věděl, že má být Jeho zrádcem, s jakou trpělivostí bychom se měli snášet s těmi, kteří chybují.“ – Život naplněný pokojem, str. 267; MH 493.

c. Proč se nemůže Mistrovo nařízení použít k tomu, aby se ospravedlnilo ponechání očividných hříšníků v církvi? Matouš 18:17; 1 Korintským 5:6, 11, 13.

Matouš 18:17. Pakliť by jich neuposlechl, pověz církvi. Jestliže pak i církve neuposlechne, budiž tobě jako pohan a publikán.

1 Korintským 5:6, 11, 13. Neníť dobrá chlouba vaše. Zdaliž nevíte, že maličko kvasu všecko těsto nakvašuje? … Nyní pak psal jsem vám, abyste se nesměšovali, kdyby kdo, maje jméno bratr, byl smilník, neb lakomec, neb modlář, neb zlolejce, neb opilec, neb dráč. S takovým ani nejezte. … Ty pak, kteříž jsou vně, Bůh soudí. Vyvrztež tedy toho zlého sami z sebe.

„Jako lidé vyznávající, že jsme reformátory, kteří si cení nejzávažnějších, očišťujících pravd Božího slova, musíme vyzdvihovat korouhev mnohem výše, než je tomu nyní. S hříchem a s hříšníky v církvi se musí okamžitě naložit tak, aby jiní nemohli být nakaženi. Pravda a čistota vyžadují, abychom prováděli důkladnější práci k očistě tábora od Achanů. Nechť ti, kteří jsou na zodpovědných místech, netrpí hřích u žádného bratra. Ukažte mu, že musí buď odstranit své hříchy, anebo být od církve oddělen.“ – Svědectví pro církev, sv. 5, str. 111; 5T 147.

Středa 18. dubna

4. V CÍRKVI

a. Jak je dílo oddělování pšenice od koukolu symbolizováno? Ezechiel 9:2–4. Kdy toto dílo začíná? Zjevení 14:9–13.

Ezechiel 9:2–4. A aj, šest mužů přišlo cestou k bráně hořejší, kteráž patří na půlnoci, maje každý zbroj svou rozrážející v ruce své. Muž pak jeden byl u prostřed nich, oděný rouchem lněným, a kalamář písařský při bedrách jeho; a přišedše, stáli u oltáře měděného. Sláva pak Boha Izraelského sstoupila byla s cherubína, na kterémž byla, k prahu domu, a zvolala na muže toho oděného rouchem lněným, při jehož bedrách byl kalamář písařský. I řekl jemu Hospodin: Přejdi prostředkem města, prostředkem Jeruzaléma, a znamenej znamením na čelích muže ty, kteříž vzdychají a naříkají nade všemi ohavnostmi dějícími se u prostřed něho.

Zjevení 14:9–13. A třetí anděl letěl za nimi, pravě velikým hlasem: Bude-li se kdo klaněti šelmě a obrazu jejímu, a vezme-li znamení její na čelo své aneb na ruku svou, i tenť bude píti víno hněvu Božího, víno, kteréž jest vlito do kalichu hněvu jeho; a trápen bude ohněm a sirou před oblíčejem svatých andělů a před oblíčejem Beránka. A dým muk jejich vstoupíť na věky věků, a nebudouť míti odpočinutí dnem i nocí ti, kteříž se klanějí šelmě a obrazu jejímu, a jestliže kdo přijme znamení jména jejího. Tuť jest trpělivost svatých, tu jsou ti, kteříž ostříhají přikázaní Božích a víry Ježíšovy. I slyšel jsem hlas s nebe, řkoucí ke mně: Piš: Blahoslavení jsou od této chvíle mrtví, kteříž v Pánu umírají. Duch zajisté dí jim, aby odpočinuli od prací svých, skutkové pak jejich jdou za nimi.

„Pak jsem viděla třetího anděla. Anděl, který mě doprovázel, pravil: ‚Strašné je jeho dílo. Hrozné je jeho poslání. Je to anděl, který má oddělit pšenici od koukolu, a pšenici zapečetit neboli svázat pro nebeskou obilnici. Tyto věci by měly upoutávat celou mysl, veškerou pozornost.‘“ – Rané spisy, str. 100; EW 118.

„Čas soudu je nejzávažnějším obdobím, kdy Pán shromažďuje své vlastnictví zprostřed koukolu. Ti, kdož byli členy téže rodiny, jsou rozděleni. Znamení je umístěno na spravedlivé.“ – Testimonies to Ministers, p. 234.

„Anděl má umístit znamení na čela všech, kdož jsou odděleni od hříchu a hříšníků, a za ním půjde hubící anděl, aby mordoval do vyhubení staré i mladé.“ – Svědectví pro církev, sv. 5, str. 395; 5T 505.

b. Proč je Bůh tím jediným, kdo je schopen soudit ty, kteří nejsou očividnými hříšníky? Žalm 7:10 (druhá část); 44:22; Přísloví 21:2.

Žalm 7:10 (druhá část). …spravedlivého pak abys utvrdil ty, kterýž zkušuješ srdce a ledví, Bože spravedlivý.

Žalm 44:22. Zdaliž by toho Bůh byl nevyhledával? Nebo on zná skrytosti srdce.

Přísloví 21:2. Všeliká cesta člověka přímá se zdá jemu, ale kterýž zpytuje srdce, Hospodin jest.

„Kdybychom se pokoušeli vyvrhnout z církve ty, o nichž si myslíme, že jsou nepravými křesťany, jistě bychom se dopouštěli chyb. Často považujeme za beznadějné osoby právě ty, které Kristus přitahuje k sobě. Kdybychom s těmito dušemi nakládali podle svého nedokonalého úsudku, možná by to uhasilo jejich poslední naději. Mnozí z těch, kdož se považují za křesťany, budou nakonec nalezeni lehcí.“ – Kristova podobenství (1991), str. 36; COL 71, 72.

c. Jaký důkaz ukazuje, že osud každé třídy lidí je utvrzen před koncem zkušební doby? Zjevení 22:11.

Zjevení 22:11. Kdo škodí, škoď ještě; a kdo smrdí, smrď ještě; a kdo jest spravedlivý, ospravedlni se ještě; a svatý posvěť se ještě.

„Nikdy nenastane doba, kdy se všichni bezbožní obrátí k Bohu. Pšenice a koukol rostou spolu až do žně. …

„Když je dílo evangelia dokončeno, okamžitě následuje oddělování dobrých od zlých a osud každé třídy lidí je navždy utvrzen.“ – Kristova podobenství (1991), str. 69; COL 123.

Čtvrtek 19. dubna

5. VE SVĚTĚ

a. Za jakým účelem bude pšenice ve styku s koukolem ve světě až do samého konce? 1 Petr 2:9 (druhá část).

1 Petr 2:9 (druhá část). …abyste zvěstovali ctnosti toho, kterýž vás povolal ze tmy v předivné světlo své.

„Máme tu skoro den, kdy spravedliví budou svázáni jako vzácné obilí do snopků pro nebeskou obilnici, zatímco bezbožní jsou jako koukol shromážděni pro ohně posledního velikého dne. Avšak pšenice a koukol, ‚obé spolu roste až do žně‘ (Matouš 13:30). Při vykonávání životních povinností budou spravedliví do poslední chvíle uváděni do styku s bezbožnými. Synové světla jsou rozptýleni mezi syny tmy, aby všichni mohli vidět rozdíl. Takto mají synové Boží působit, aby ‚zvěstovali ctnosti toho, kterýž vás povolal ze tmy v předivné světlo své‘ (1 Petr 2:9).“ – Svědectví pro církev, sv. 5, str. 76; 5T 100.

b. Jaké veliké oddělování se bude konat na samém konci? Matouš 13:40–43; 15:13; 24:31. Která starozákonní slavnost na onu dobu poukazovala? Leviticus 23:34.

Matouš 13:40–43. Protož jakož vybrán bývá koukol a ohněm spálen, takť bude při skonání tohoto světa. Pošle Syn člověka anděly své, i vyberouť z království jeho všecka pohoršení, i ty, kteříž činí nepravost, a uvrhouť je do peci ohnivé. Tamť bude pláč a škřipení zubů. A tehdážť spravedliví stkvíti se budou jako slunce v království Otce svého. Kdo má uši k slyšení, slyš.

Matouš 15:13. A on odpovídaje, řekl: Všeliké štípení, jehož neštípil Otec můj ten nebeský, vykořeněno bude.

Matouš 24:31. Kterýž pošle anděly své s hlasem velikým trouby, i shromáždíť vyvolené jeho ode čtyř větrů, a od končin nebes až do končin jejich.

Leviticus 23:34. Mluv synům Izraelským a rci: Každého patnáctého dne měsíce sedmého slavnost stánků za sedm dní bude Hospodinu.

„Slavnost stánků nebyla jen pamětní, ale i předobrazná. Poukazovala nejen dozadu na pobyt na poušti, ale jako slavnost žně oslavovala sklizeň plodů země a poukazovala dopředu na veliký den konečné sklizně, kdy Pán žně vyšle své žence, aby svázali koukol do snopků k spálení a pšenici shromáždili do Jeho obilnice. V té době budou všichni bezbožní zničeni.“ – Patriarchové a proroci (1969), str. 405; PP 541.

Pátek 20. dubna

OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ

1. Kde máme růst ve víře a jak nám Bůh posílá pomoc?

2. Jak můžete Satanovi zabránit, aby rozséval koukol ve vašem srdci, zatímco jste v církvi?

3. Proč bychom měli mít trpělivost se svými bratry a sestrami?

4. Proč nemůžeme vyvrhnout z církve ty, které považujeme za koukol?

5. Za jakým účelem jsou synové světla rozptýleni mezi syny tmy? Jsem v souladu se světlem nebo s tmou?