Warning: Parameter 1 to wp_default_scripts() expected to be a reference, value given in /www/doc/www.sdarm.cz/www/wp-includes/plugin.php on line 601

Warning: Parameter 1 to wp_default_styles() expected to be a reference, value given in /www/doc/www.sdarm.cz/www/wp-includes/plugin.php on line 601
Lekce 3. Vysvobození z Egypta « Církev Adventistů Sedmého Dne Reformační Hnuti
Vítejte na stránkách Křesťanské Církve Adventistů Sedmého Dne Reformní Hnutí

Lekce 3. Vysvobození z Egypta

14-04-2019

„Věrou opustil Egypt, neboje se hněvu královského; nebo jako by viděl neviditelného, tak se utvrdil“ (Židům 11:27).

„Hebrejští očekávali, že budou ze svého otroctví vysvobozeni bez jakékoliv zvláštní zkoušky své víry nebo bez utrpení na své straně. Mnoho z nich bylo připraveno opustit Egypt, ale ne všichni. Zvyky některých se byly natolik připodobnily zvykům Egyptských, že upřednostnili zůstat s nimi.“ – SpiritualGifts, vol. 3, p. 196.

„Mojžíšův úkol by byl mnohem snadnější, kdyby se nebyli mnozí z Hebrejských zkazili a nechtěli opustit Egypt.“ – Spiritual Gifts, vol. 3, p. 202.

Doporučená četba: Patriarchové a proroci (1969), str. 178–180, 197–201; PP 247–251, 273–280.

Neděle 14. dubna

1. PŘEDPOVĚZENO JOZEFEM

a. Když Jozef umíral, co prorokoval ohledně svých bratří? Jakou přísahu od nich požadoval, aby učinili? Genesis 50:25, 26.

Genesis 50:25, 26. Protož přísahou zavázal Jozef syny Izraelovy, řka: Když navštíví vás Bůh, vynestež kosti mé odsud. I umřel Jozef, když byl ve stu a v desíti letech; a pomazán jsa vonnými věcmi, vložen jest do truhly v Egyptě.

„Poslední dva králové, kteří obsadili Egyptský trůn, byli tyranští a krutě nakládali s Hebrejskými. Starší Izraelští se snažili povzbuzovat tonoucí víru Izraelských tím, že poukazovali na zaslíbení dané Abrahamovi a na prorocká slova Jozefova těsně předtím, než zemřel, předpovídající jejich vysvobození z Egypta.“ – The Story of Redemption, p. 113.

b. Jak se toto proroctví naplnilo? Exodus 13:18, 19.

Exodus 13:18, 19. Ale obvedl Bůh lid cestou přes poušť, kteráž jest při moři Rudém. A vojensky zpořádaní vyšli synové Izraelští z země Egyptské. Vzal také Mojžíš kosti Jozefovy s sebou; nebo byl přísahou zavázal syny Izraelské, řka: Jistotně navštíví vás Bůh, protož vyneste odsud kosti mé s sebou.

„Při svém odchodu z Egypta nesli Izraelští s sebou drahocenný odkaz – kosti Jozefovy, které tak dlouho očekávaly naplnění Božího zaslíbení a které během temných let otroctví byly připomínkou vysvobození Izraele.“ – Patriarchové a proroci (1969), str. 202, 203; PP 282.

Pondělí 15. dubna

2. BOŽÍ METODA VYSVOBOZENÍ

a. Co se stalo, když Mojžíš zkoušel vysvobodit Izraelské z Egypta ve své vlastní síle? Exodus 2:11–15. Proč to Bůh dopustil?

Exodus 2:11–15. I stalo se ve dnech těch, když vyrostl Mojžíš, že vyšel k bratřím svým, a hleděl na trápení jejich. Uzřel také muže Egyptského, an tepe muže Hebrejského, jednoho z bratří jeho. A sem i tam se ohlédna, vida, že žádného tu není, zabil Egyptského, a zahrabal jej v písku. Vyšed potom druhého dne, a aj, dva muži Hebrejští vadili se. I řekl tomu, kterýž křivdu činil: Proč tepeš bližního svého? Kterýžto odpověděl: Kdo tě ustanovil knížetem a soudcí nad námi? Zdali zabiti mne myslíš, jako jsi zabil Egyptského? Protož ulekl se Mojžíš a řekl: Jistě známá jest ta věc. A uslyšav Farao tu věc, hledal zabiti Mojžíše. Ale Mojžíš utekl od tváři Faraonovy, a bydlil v zemi Madianské; i usadil se podlé studnice. Kníže pak Madianské mělo sedm dcer. Kteréžto přišedše, vážily vodu, a nalívaly do koryt, aby napájely dobytek otce svého.

„Tím, že zabil Egyptského, upadl Mojžíš do stejného bludu, kterého se tak často dopouštěli jeho otcové, když brali do svých rukou dílo, které Bůh byl zaslíbil učinit. Nebylo Boží vůlí, aby svůj lid vysvobodil válkou, jak myslel Mojžíš, ale svou vlastní mocnou mocí, aby sláva mohla být připsána pouze Jemu. Přesto i tento unáhlený čin Bůh řídil tak, aby uskutečnil své záměry. Mojžíš nebyl pro své velké dílo připraven. Ještě se musel učit stejné lekci víry, které byli vyučováni Abraham a Jákob – nespoléhat na lidskou sílu ani moudrost, ale na moc Boží pro naplňování Jeho zaslíbení.“ – Patriarchové a proroci (1969), str. 179; PP 247.

b. Když se Mojžíš vrátil do Egypta s Aronem, nejprve shromáždili starší Izraelské, aby jim oznámili Boží plán k vysvobození Izraele z Egypta. Jaká byla reakce starších? Exodus 4:29–31.

Exodus 4:29–31.Tedy šel Mojžíš s Aronem, a shromáždili všecky starší synů Izraelských. I mluvil Aron všecka slova, kteráž byl mluvil Hospodin k Mojžíšovi, a činil znamení před očima lidu. A uvěřil lid, když uslyšeli, že navštívil Hospodin syny Izraelské, a že viděl ssoužení jejich. A sklonivše se, poklonu učinili.

c. Když byla jejich břemena ztížena a neviděli žádné známky vysvobození, jaký byl nyní postoj synů Izraelských? Exodus 5:19–21; 6:9. Proč Bůh zdržel jejich vysvobození?

Exodus 5:19–21. Vidouce šafáři synů Izraelských, že zle s nimi, poněvadž řečeno: Neujmete počtu cihel vašich z úkolu denního v den jeho, potkali se s Mojžíšem a Aronem, kteříž stáli, aby jim vstříc vyšli, když by se vraceli od Faraona. A mluvili jim: Pohlediž Hospodin na vás, a suď; nebo zošklivili jste nás před Faraonem a služebníky jeho, a dali jste meč v ruku jejich, aby nás zamordovali.

Exodus 6:9. I mluvil tak Mojžíš synům Izraelským; ale neslyšeli Mojžíše pro úzkost ducha a službu přetěžkou.

„Hebrejští očekávali, že získají svobodu bez jakékoli zvláštní zkoušky své víry nebo jakéhokoliv skutečného trápení či strádání. Nebyli však ještě na vysvobození připraveni. Měli málo víry v Boha a nebyli ochotni trpělivě snášet svá utrpení do té doby, než Hospodin uzná za vhodné pro ně pracovat. Mnozí byli ochotni zůstat raději v otroctví než čelit nesnázím doprovázejícím stěhování do cizí země; a zvyky některých se byly natolik připodobnily zvykům Egyptských, že upřednostňovali bydlet v Egyptě. Proto je Hospodin nevysvobodil prvním projevem své moci před Faraonem. Řídil události tak, aby se plněji rozvinul tyranský duch Egyptského krále, a také aby zjevil sebe svému lidu. Spatřujíce Jeho spravedlnost, Jeho moc a Jeho lásku, se oni rozhodnou opustit Egypt a oddat se Jeho službě.“ – Patriarchové a proroci (1969), str. 187, 188; PP 260.

Úterý 16. dubna

3. PAMÁTNÍK VYSVOBOZENÍ

a. Jaký byl smysl služby oběti Fáze? Exodus 12:21–27.

Exodus 12:21–27. Tedy svolal Mojžíš všecky starší Izraelské, a řekl jim: Vybeřte a vezměte sobě beránka po čeledech svých, a zabíte Fáze. Vezmete také svazček yzopu, a omočíte v krvi, kteráž bude v medenici, a pomažete nade dveřmi a na obou veřejích tou krví, kteráž bude v nádobě; z vás pak žádný nevycházej ze dveří domu svého až do jitra. Neboť půjde Hospodin, aby bil Egypt, a kde uzří krev nade dveřmi a na obou veřejích, přeskočí Hospodin ty dvéře, aniž dopustí zhoubci vjíti do domů vašich k hubení. Protož ostříhati budete věci této za ustanovení tobě i synům tvým až na věky. A když vejdete do země, kterouž dá Hospodin vám, jakž zaslíbil, zachovávati budete službu tuto. Když by pak řekli vám synové vaši: Jaká jest to služba vaše? Tedy díte: Obět Fáze toto jest Hospodinu, kterýž pominul domů synů Izraelských v Egyptě, když bil Egypt, domy pak naše vysvobodil. A lid sklonivše hlavy, poklonu učinili.

„Svěcení oběti Fáze začalo s vyjitím hebrejského národa. V poslední noci jejich otroctví v Egyptě, kdy se nejevila žádná známka vysvobození, jim Bůh přikázal, aby se připravili na okamžité propuštění. Varoval Faraona před konečným soudem nad Egyptskými a nařídil Hebrejským, aby shromáždili své rodiny ve svých příbytcích. Pomazavše veřeje dveří krví zabitého beránka, měli jíst pečeného beránka s nekvašeným chlebem a hořkými bylinami. ‚Takto jej pak jísti budete,‘ pravil, ‚bedra svá přepásaná míti budete, obuv svou na nohách svých a hůl svou v ruce své, a jísti budete s chvátáním; nebo Jití jest Hospodinovo.‘ Exodus 12:11. O půlnoci bylo všecko prvorozené Egyptských pobito. Král pak poslal Izraeli poselství: ‚Vstaňte, vyjděte z prostředku lidu mého, … a odejdouce, služte Hospodinu, jakž jste mluvili.‘ Exodus 12:31. Hebrejští vyšli z Egypta jako svobodný národ. Hospodin přikázal, aby se oběť Fáze slavila každý rok. Pravil: ‚Když by pak řekli vám synové vaši: Jaká jest to služba vaše? Tedy díte: Obět Fáze toto jest Hospodinu, kterýž pominul domů synů Izraelských v Egyptě, když bil Egypt.‘ Takto se z pokolení na pokolení měl opakovat příběh o tomto podivuhodném vysvobození.“ – Touha věků (1969), str. 45, 46; DA 76, 77.

b. Co jim oběť Fáze měla připomínat? Exodus 13:3, 9, 10.

Exodus 13:3, 9, 10. Protož řekl Mojžíš lidu: Pamatujte na den tento, v kterémž jste vyšli z Egypta, z domu služby; nebo v silné ruce vyvedl vás odsud Hospodin, aniž kdo jez co kvašeného. … A budeť tobě to jako nějaké znamení na ruce tvé, a jako památka před očima tvýma, aby zákon Hospodinův byl v ústech tvých; nebo v ruce silné vyvedl tě Hospodin z Egypta. Protož zachovávati budeš ustanovení toto v čas jistý, rok po roce.

„Když je vysvobozoval z Egypta, snažil se jim Bůh zjevit svou moc a své milosrdenství, aby mohli být vedeni k tomu, aby Jej milovali a Jemu věřili. Přivedl je dolů k Rudému moři – kde, pronásledováni Egyptskými, se únik zdál být nemožný – aby si mohli uvědomit svou naprostou bezmocnost, svou potřebu božské pomoci; a pak pro ně vykonal vysvobození. Takto byli naplněni láskou a vděčností k Bohu a důvěrou v Jeho moc jim pomoci. Připoutal je k sobě jako jejich vysvoboditel z dočasného otroctví.“ – Patriarchové a proroci (1969), str. 272, 273; PP 371.

„Bylo úmyslem Božím, aby tyto projevy moci posílily víru Jeho lidu a aby jejich potomci neochvějně uctívali pouze Jeho, jenž vykonával takové milosrdné zázraky v jejich prospěch.“ – The Story of Redemption, p. 115.

Středa 17. dubna

4. JEŽÍŠ, NÁŠ VELIKONOČNÍ BERÁNEK

a. Co zaujalo Ježíše při návštěvě chrámu ve 12ti letech? Lukáš 2:41, 42, 46, 47. Co si pak uvědomoval?

Lukáš 2:41–43, 46, 47. I chodívali rodičové jeho každého roku do Jeruzaléma na den slavný velikonoční. A když byl ve dvanácti letech, a oni vstupovali do Jeruzaléma, podlé obyčeje toho dne svátečního, a když vykonali ty dni, a již se navracovali, zůstalo dítě Ježíš v Jeruzalémě, a nevěděli Jozef a matka jeho. … I stalo se po třech dnech, že nalezli jej v chrámě, an sedí mezi doktory, poslouchaje jich, a otazuje se jich. A děsili se všickni, kteříž jej slyšeli, nad rozumností a odpovědmi jeho.

„Poprvé se malý Ježíš díval na chrám. Viděl kněze oděné v bílá roucha, jak vykonávají svou slavnostní službu. Viděl krvácející oběť na obětním oltáři. S věřícími se sklonil v modlitbě, zatímco dým kadidla stoupal před Boha. Byl svědkem působivých obřadů velikonoční služby. Den za dnem poznával jejich význam jasněji. Každý čin se zdál být spjat s Jeho vlastním životem. Probouzely se v Něm nové pohnutky. Tichý a zadumaný se zdál, že přemýšlí o velkém problému. Spasiteli se otevíralo tajemství Jeho poslání.“ – Touha věků (1969), str. 46; DA 78.

b. Jak je Ježíšova oběť spojena s velikonočním beránkem? 1 Korintským 5:7; Izaiáš 53:7; Jan 1:29.

1 Korintským 5:7. Vyčisťtež tedy starý kvas, abyste byli nové zadělání, jakož jste nenakvašení. Neboť jest Beránek náš velikonoční za nás obětován, Kristus.

Izaiáš 53:7. Pokutován jest i strápen, však neotevřel úst svých. Jako beránek k zabití veden byl, a jako ovce před těmi, kdož ji střihou, oněměl, aniž otevřel úst svých.Jan 1:29. Druhého dne uzřel Jan Ježíše, an jde k němu. I dí: Aj, Beránek Boží, kterýž snímá hřích světa.

„Oběť Fáze poukazovala dozadu na vysvobození synů Izraelských a byla také předobrazem poukazujícím dopředu na Krista, Beránka Božího, zabitého pro vykoupení padlého člověka. Krev pomazaná na veřejích dveří předobrazovala smiřující krev Kristovu a také neustálou závislost hříšného člověka na zásluhách této krve pro bezpečí před mocí Satanovou a pro konečné vykoupení. … Oběť Fáze se zachovávala, aby připomínala vysvobození synů Izraelských z Egypta. Byla jak pamětní, tak předobrazná. Předobraz se setkal se skutečností, když Kristus, Beránek Boží neposkvrněný, zemřel na kříži.“ – The Spirit of Prophecy, vol. 1, p. 201.

„Čtrnáctého dne v měsíci navečer se slavila oběť Fáze, její slavnostní, působivé obřady, připomínající vysvobození z otroctví v Egyptě a poukazující dopředu na oběť, která má vysvobodit z otroctví hříchu. Když Spasitel položil svůj život na Golgotě, ztratila oběť Fáze smysl a byl zaveden obřad Večeře Páně jako památka na tutéž událost, jejímž předobrazem byla oběť Fáze.“ –Patriarchové a proroci (1969), str. 403; PP 539.

„Mojžíš byl předobrazem Krista, jenž měl přijít, aby zrušil panování hříchu nad lidskou rodinou a vysvobodil ty, kdož byli zajati do jeho moci.“ – The Signsof the Times, November 6, 1884.

Čtvrtek 18. dubna

5. NAŠE DNEŠNÍ ZNAMENÍ VYSVOBOZENÍ

a. Čeho byla sobota památkou pro syny Izraelské? Deuteronomium 5:15.

Deuteronomium 5:15. A pamatuj, že jsi byl služebníkem v zemi Egyptské, a vyvedl tě Hospodin, Bůh tvůj, odtud v ruce silné, a v rameni vztaženém. Protož přikázal tobě Hospodin, Bůh tvůj, abys světil den sobotní. [– Opravený kralický text z roku 1969.]

b. Jak je sobota také znamením vysvobození od hříchu? Exodus 31:13; Ezechiel 20:12.

Exodus 31:13. Ty pak mluv k synům Izraelským a rci: A však sobot mých ostříhati budete. Nebo to znamením jest mezi mnou a vámi po rodech vašich, aby známo bylo, že já jsem Hospodin, kterýž vás posvěcuji.

Ezechiel 20:12. Nadto i soboty své vydal jsem jim, aby byly na znamení mezi mnou a mezi nimi, aby znali, že já Hospodin jsem posvětitel jejich.

„Jako byla sobota znamením, které rozlišovalo Izrael, když vyšli z Egypta, aby vešli do pozemského Kanaánu, tak je sobota znamením, které nyní rozlišuje Boží lid, když vycházejí ze světa, aby vešli do nebeského odpočinutí. Sobota je znamením vztahu existujícího mezi Bohem a Jeho lidem, znamením, že oni ctí Jeho zákon. Ona rozlišuje Jeho věrné poddané od přestupníků. …

„Sobota, dána světu jako znamení Boha jako Stvořitele, je také znamením Boha jako Posvětitele. Moc, která stvořila všechny věci, je mocí, která znovu vytváří duši k Jeho obrazu. Pro ty, kdož světí sobotní den, je sobota znamením posvěcení. Pravé posvěcení je soulad s Bohem, jednota s Ním v povaze. Je přijímáno skrze poslušnost vůči těm zásadám, které jsou přepisem Jeho povahy. A sobota je znamením poslušnosti. Ten, kdo je ze srdce poslušen čtvrtého přikázání, bude poslušen celého zákona. Je posvěcován skrze poslušnost.“ –Svědectví pro církev, sv. 6, str. 245; 6T 349, 350.

Pátek 19. dubna

OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ

1. Jakou naději dal Jozef Izraelským o jejich budoucím vysvobození z Egypta?

2. Jak Mojžíš projevil nedostatek víry v Boží plán k vysvobození Izraele? Jak můžeme projevit totéž?

3. Proč byla služba oběti Fáze, připomínající vysvobození z Egypta, nazvána původně službou Pominutí?

4. Jaké budoucí události byla oběť Fáze předobrazem? Jaké se získá vysvobození?

5. Sobota je znamením vysvobození od čeho? Jak?