Vítejte na stránkách Křesťanské Církve Adventistů Sedmého Dne Reformní Hnutí

LEKCE 4. Duch svatý v životě Kristově

21-10-2018

„Aj, služebník můj, na kteréhož se zpodepru, vyvolený můj, jehož libuje duše má. Ducha svého dám jemu“ (Izaiáš 42:1).

„Od jeslí až po kříž byl Ježíšův život výzvou ku vzdání se sama sebe a ku spoluúčasti v utrpení. Odhaloval úmysly lidí. Ježíš přišel s pravdou nebes a všichni, kdož naslouchali hlasu Ducha svatého, byli přitahováni k Němu.“ –Touha věků (1969), str. 31; DA 57.

Doporučená četba: Touha věků (1969), str. 66–69, 157–162; DA 109–113, 236–243.

Neděle 21. října

1. KRISTOVO DÍLO PROROKOVÁNO

a. Která proroctví byla naplněna při narození Ježíše? Izaiáš 7:14; Micheáš 5:2; Lukáš 1:35.

Izaiáš 7:14. Protož sám Pán dá vám znamení: Aj, panna počne, a porodí syna, a nazůve jméno jeho Immanuel.

Micheáš 5:2. A ty Betléme Efrata, jakžkoli jsi nejmenší mezi tisíci Judskými, z tebe mi vyjde ten, kterýž má býti Panovníkem v Izraeli, a jehož východové jsou od starodávna, ode dnů věčných.

Lukáš 1:35. A odpověděv anděl, řekl jí: Duch svatý sstoupí v tě, a moc Nejvyššího zastíní tobě; a protož i to, což se z tebe svatého narodí, slouti bude Syn Boží.

„Dříve, než byly položeny základy světa, Kristus, Jednorozený Boží, se zavázal, že se stane Vykupitelem lidského plemene, kdyby Adam zhřešil. Adam padl a Ten, který byl účastníkem Otcovy slávy dříve, než byl svět, odložil své vladařské roucho a královskou korunu a vzdal se své vysoké moci, aby se stal Nemluvňátkem v Betlémě, aby kráčením po zemi, na níž Adam klopýtl a padl, mohl vykoupit padlé lidské bytosti. Vystavil se všem pokušením, která nepřítel přivádí na muže a ženy; a veškeré útoky Satanovy nemohly způsobit, aby se odklonil od své věrnosti Otci. Tím, že žil bezhříšným životem, dosvědčil, že každý Adamův syn i dcera může odolat pokušením toho, který jako první uvedl hřích na svět.“ – Vybraná poselství, kn. 1, str. 183; 1SM 226.

b. Co oznamoval Jan Křtitel o Ježíšově díle? Matouš 3:11.

Matouš 3:11. Jáť křtím vás vodou ku pokání, ten pak, kterýž po mně přichází, jestiť mocnější nežli já, jehožto nejsem hoden obuvi nositi. Onť vás křtíti bude Duchem svatým a ohněm.

Pondělí 22. října

2. NAPLNĚNÍ PROROCTVÍ

a. Jaká měla být úloha Ducha svatého v životě Mesiáše? Izaiáš 11:2, 3; 61:1–3.

Izaiáš 11:2, 3. Na němž odpočine Duch Hospodinův, Duch moudrosti a rozumnosti, Duch rady a síly. Duch umění a bázně Hospodinovy. A bude stižitelný v bázni Hospodinově, a nebudeť podlé vidění očí svých souditi, ani podlé slyšení uší svých trestati.

Izaiáš 61:1–3. Duch Panovníka Hospodina jest nade mnou, proto že pomazal mne Hospodin, abych kázal evangelium tichým. Poslal mne, abych uvázal rány skroušených srdcem, abych vyhlásil jatým svobodu, a vězňům otevření žaláře, abych vyhlásil léto milostivé Hospodinovo, a den pomsty Boha našeho, abych těšil všecky kvílící, abych způsobil radost kvílícím Sionským, a dal jim okrasu místo popela, olej veselé místo smutku, oděv chvály místo ducha sevřeného. I nazvání budou stromové spravedlnosti, štípení Hospodinovo, abych oslavován byl.

„Dílo, které měl Spasitel konat na zemi, bylo plně popsáno: ‚Na němž odpočine Duch Hospodinův, Duch moudrosti a rozumnosti, Duch rady a síly. Duch umění a bázně Hospodinovy. A bude stižitelný v bázni Hospodinově.‘ Ten, jenž byl takto pomazán, říká proč: ‚Abych kázal evangelium tichým. …abych uvázal rány skroušených srdcem, abych vyhlásil jatým svobodu, a vězňům otevření žaláře, abych vyhlásil léto milostivé Hospodinovo, a den pomsty Boha našeho, abych těšil všecky kvílící, abych způsobil radost kvílícím Sionským, a dal jim okrasu místo popela, olej veselé místo smutku, oděv chvály místo ducha sevřeného. I nazvání budou stromové spravedlnosti, štípení Hospodinovo, abych oslavován byl.‘ Izaiáš 11:2, 3; 61:1–3.“ – Skutky apoštolů (1969), str. 147, 148; AA 224.

„S Jeho životem se neměla pojit žádná touha po sebeuplatnění. Pocta, kterou svět dává nějakému postavení, bohatství a talentu, měla být cizí Synu Božímu. Žádný z prostředků, které lidé používají k získání oddanosti nebo k vynucení pocty, neměl Mesiáš používat. …

„Mesiáš měl být skryt v Bohu a Bůh se měl zjevit v povaze svého Syna.“ – Proroci a králové (1969), str. 455; PK 692, 693.

b. Kdy se naplnila Izaiášova proroctví ohledně Mesiášovy služby? Lukáš 4:16–21.

Lukáš 4:16–21. I přišel do Nazaréta, kdež byl vychován, a všel podlé obyčeje svého v den sobotní do školy. I vstal, aby četl. I dána jemu kniha Izaiáše proroka. A otevřev knihu, nalezl místo, kdež bylo napsáno: Duch Páně nade mnou, proto že pomazal mne, kázati evangelium chudým poslal mne, a uzdravovati skroušené srdcem, zvěstovati jatým propuštění a slepým vidění, a propustiti ssoužené v svobodu, a zvěstovati léto Páně vzácné. A zavřev knihu, a vrátiv služebníku, posadil se. A všech v škole oči byly obráceny naň. I počal mluviti k nim: Že dnes naplnilo se písmo toto v uších vašich.

„Ježíš stál před lidem jako živoucí vykladač proroctví, která se týkala Jeho samého. Vysvětlujeslova,kteráčetl,mluviloMesiášijakoopozdvihovatelipotlačených,osvoboditeli zajatých, uzdravovateli postižených, jenž vrací slepým vidění a zjevuje světu světlo pravdy. Jeho působivé způsoby a obdivuhodný projev Jeho slov uchvátily posluchače mocí, kterou nikdy předtím nepocítili. Příliv božského vlivu strhl všechny přehrady; jako Mojžíš spatřili Neviditelného. Když na jejich srdce zapůsobil Duch svatý, odpověděli vroucím amen a chválou Hospodinu.“ – Touha věků (1969), str. 157, 158; DA 237.

Úterý 23. října

3. DUCHEM NAPLNĚNÁ SLUŽBA

a. Jak Duch svatý ovlivňoval život Ježíšův? Lukáš 2:40, 52.

Lukáš 2:40, 52. Děťátko pak rostlo, a posilovalo se v duchu, plné moudrosti, a milost Boží byla v něm. … A Ježíš prospíval moudrostí, a věkem, a milostí, u Boha i u lidí.

„Ve svitu tváře svého Otce Ježíš ‚prospíval moudrostí, a věkem, a milostí, u Boha i u lidí.‘ Lukáš 2:52. Jeho mysl byla činná a bystrá, s přemýšlivostí a moudrostí nad Jeho roky. Přesto byla Jeho povaha krásná ve své souměrnosti. Síly mysli a těla se postupně rozvíjely v souladu se zákony dětství.

„Jako dítě projevoval Ježíš zvláštní krásu smýšlení. Jeho ochotné ruce byly vždy připraveny sloužit druhým. Projevoval trpělivost, kterou nic nemohlo narušit, a pravdivost, která by nikdy neobětovala neporušenost. V zásadě pevné jako skála zjevoval Jeho život milost nesobecké laskavosti.“ – Touha věků (1969), str. 39; DA 68, 69.

b. Co se stalo na počátku Ježíšovy služby na této zemi? Jaký příklad nám Ježíš zanechal k následování? Marek 1:12, 13; 1 Petr 2:21, 22.

Marek 1:12, 13. A i hned ho Duch vypudil na poušť. I byl tam na poušti čtyřidceti dnů, a pokoušín byl od satana; a byl s zvěří, a andělé přisluhovali jemu.

1 Petr 2:21, 22. Nebo i k tomu povoláni jste, jako i Kristus trpěl za nás, nám pozůstaviv příklad, abyste následovali šlepějí jeho. Kterýž hříchu neučinil, aniž jest lest nalezena v ústech jeho.

„Když byl Ježíš veden na poušť, aby byl pokoušen, byl veden Duchem Božím. Nežádal si pokušení. Šel na poušť, aby byl sám, aby uvažoval o svém poslání a díle. Půstem a modlitbou se měl připravovat na krvavou cestu, kterou měl podstoupit.“ – Vybraná poselství, kn. 1, str. 184; 1SM 227.

„‚Jde kníže tohoto světa,‘ pravil Ježíš, ‚ale nemáť nic na mně.‘ Jan 14:30. Nebylo v Něm nic, co by odpovídalo Satanovu klamnému učení. Nesouhlasil s hříchem. Ani jedinou myšlenkou nepodlehl pokušení. Stejně tak tomu může být s námi. Kristovo lidství bylo spojeno s božstvím; byl uzpůsoben pro boj tím, že v Něm přebýval Duch svatý. A přišel, aby nás učinil účastníky božské přirozenosti. Pokud jsme s Ním spojeni vírou, hřích již nad námi nepanuje. Bůh sahá po ruce víry v nás, aby ji nařídil tak, aby se pevně uchopila božství Kristova, abychom mohli dosáhnout dokonalosti povahy.“ – Touha věků (1969), str. 77; DA 123.

Středa 24. října

4. V MOCI DUCHA

a. Co se stalo ihned po Ježíšově křtu? Matouš 3:16, 17.

Matouš 3:16, 17. A pokřtěn jsa Ježíš, vystoupil i hned z vody; a aj, otevřína jsou mu nebesa, a viděl Ducha Božího, sstupujícího jako holubici, a přicházejícího na něj. A aj, hlas s nebe řkoucí: Tentoť jest ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo.

„Když Ježíš vystoupil z vody, sklonil se v modlitbě na břehu řeky. …

„Nikdy předtím nenaslouchali andělé takové modlitbě. Jsou dychtiví přinést svému milovanému Veliteli poselství jistoty a útěchy. Ale ne; sám Otec odpoví na prosbu svého Syna. Přímo od trůnu vycházejí paprsky Jeho slávy. Nebesa jsou otevřena a na hlavu Spasitelovu sestupuje nejčistší světlo v podobě holubice – vhodný symbol Jeho, Mírného a Pokorného. …

„Sláva, která spočinula na Kristu, je zárukou lásky Boží k nám. … Světlo, které z otevřených bran dopadalo na hlavu našeho Spasitele, bude dopadat na nás, když se budeme modlit za pomoc, abychom odolali pokušení. Hlas, který mluvil k Ježíši, říká každé věřící duši: Toto jest Mé milé dítě, v němž mi se dobře zalíbilo.“ – Touha věků (1969), str. 67–69; DA 111–113.

b. Co Ježíš vykonával skrze moc Ducha svatého? Lukáš 4:14; Skutky 10:38; Matouš 12:28.

Lukáš 4:14. I navrátil se Ježíš v moci Ducha do Galilee, a vyšla pověst o něm po vší té okolní krajině.

Skutky 10:38. Kterak Ježíše od Nazaréta pomazal Bůh Duchem svatým a mocí. Kterýž chodil, dobře čině, a uzdravuje všecky posedlé od ďábla; nebo Bůh s ním byl.Matouš 12:28. Pakliť já Duchem Božím ďábly vymítám, přišloť jest jistě mezi vás království Boží.

„Jako člověk prosil [Ježíš] pokorně trůn Boží, dokud nebylo Jeho lidství naplněno nebeským proudem, který spojoval lidství s božstvím. Přijímaje život od Boha, udílel život lidem.“ – Výchova str. 49; Ed 80, 81.

„Nikdy tu nebyl takový evangelista jako Kristus. Byl Veličenstvem nebes, ale ponížil se, aby přijal naši přirozenost, aby se mohl setkávat s lidmi tam, kde byli. Všem lidem, bohatým i chudým, svobodným i v službu podrobeným, přinášel Kristus, Posel smlouvy, zvěst o spasení. Jeho pověst jako Velkého Lékaře se šířila po celé Palestině. Nemocní přicházeli do míst, jimiž procházel, aby Jej mohli požádat o pomoc.“ – Život naplněný pokojem, str. 11; MH 22.

„Ke konci své služby v Galilei opět navštívil domov svého dětství. Od té doby, co Jej zde odmítli, naplnila zemi pověst o Jeho kázání a Jeho zázracích. Nikdo teď nemohl popřít, že vlastnil více než lidskou moc. Lidé z Nazaréta věděli, že chodil, dobře čině a uzdravuje všecky posedlé od Satana. Okolo nich byly celé vesnice, kde v žádném domě nebyl nářek z nemoci; neboť On prošel skrze ně a uzdravil všechny jejich nemocné. Milosrdenství zjevené v každém skutku Jeho života svědčilo o Jeho božském pomazání.“ – Touha věků (1969), str. 160; DA 241.

 

Čtvrtek 25. října

5. ŽITÍ SLOVEM

a. Kdo inspiroval slova, která Ježíš mluvil? Jan 6:63; 8:28.

Jan 6:63. Duch jest, kterýž obživuje, těloť nic neprospívá. Slova, kteráž já mluvím vám, Duch jsou a život jsou.

Jan 8:28. Protož řekl jim Ježíš: Když povýšíte Syna člověka, tehdy poznáte, že já jsem. A sám od sebe nic nečiním, ale jakž mne naučil Otec můj, tak mluvím.

„Život Kristův, který dává život světu, je v Jeho slově. Bylo to Jeho slovo, jímž Ježíš léčil nemoci a vyháněl démony; svým slovem utišil moře a křísil mrtvé; a lidé nesli svědectví, že Jeho slovo bylo s mocí. Mluvil slovo Boží, jako když mluvil skrze všechny starozákonní proroky a učitele. Celá Bible je projevem Krista a Spasitel chtěl upevnit víru svých následovníků ve slovo. Až bude Jeho viditelná přítomnost odňata, musí být slovo jejich zdrojem moci. Stejně jako jejich Mistr měli žít ‚každým slovem vycházejícím skrze ústa Boží.‘ Matouš 4:4.“ – Touha věků (1969), str. 271; DA 390.
b. Jak můžeme učinit Slovo Boží naším zdrojem moci? Jeremiáš 15:16.

Jeremiáš 15:16. Když se naskytly řeči tvé, snědl jsem je, a měl jsem slovo tvé za radost a potěšení srdce svého, poněvadž jsi ty mne povolal sám, ó Hospodine Bože zástupů.

„Jako je náš tělesný život udržován jídlem, tak je náš duchovní život udržován slovem Božím. A každá duše má přijímat život z Božího slova sama pro sebe. Jako musíme jíst sami pro sebe, abychom mohli přijímat výživu, tak musíme přijímat slovo sami pro sebe. Nemáme je získávat pouze prostřednictvím mysli někoho jiného. Měli bychom pečlivě studovat Bibli, prosíce Boha o pomoc Ducha svatého, abychom mohli porozumět Jeho slovu. Měli bychom vzít jeden verš a soustředit svou mysl na úkol zjistit myšlenku, kterou Bůh do onoho verše pro nás vložil. Měli bychom se tou myšlenkou zabývat tak dlouho, dokud se nám nestane vlastní, a my poznáme, ‚co praví Hospodin.‘“ – Touha věků (1969), str. 271, 272; DA 390.

Pátek 26. října

OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ

1. Jaký je jeden z důvodů, proč Syn Boží přišel na náš svět jako skutečný člověk?

2. Jak se projevila moc Ducha svatého v Kristově životě?
3. Jak byl Duch svatý viditelně přítomný na počátku Ježíšovy služby? 4. Jaký má Kristovo odolávání pokušení význam pro věřící?
5. Co musíte dělat sami pro sebe, abyste mohli žít tak, jak žil Kristus?