Vítejte na stránkách Křesťanské Církve Adventistů Sedmého Dne Reformní Hnutí

LEKCE 4. OSOBNÍ CHOZENÍ S BOHEM

16-04-2017

„Okuste a vizte, jak dobrý jest Hospodin. Blahoslavený člověk, kterýž doufá v něho.“ (Žalm 34:9)

Bůh si přeje obnovit ve vás svůj obraz. Věřte, že je váš Pomocník. Rozhodněte se seznámit se s Ním. Když se přiblížíte k Němu s vyznáním a pokáním, On se přiblíží k vám s milosrdenstvím a odpuštěním.“ – The Review and Herald, 15. 2. 1912.

Doporučená četba: Výchova, str. 150–154; Ed 253–261.

Neděle 16. dubna
1. ZMĚNA SRDCE

a. Jaké je naše přirozené srdce a co nám chce Bůh dát výměnou za něj? Jeremiáš 17:9; Ezechiel 36:26.

Jeremiáš 17:9. Nejlstivější jest srdce nade všecko, a nejpřevrácenější. Kdo vyrozumí jemu?
Ezechiel 36:26. A dám vám srdce nové, a ducha nového dám do vnitřností vašich, a odejma srdce kamenné z těla vašeho, dám vám srdce masité.

„Když Ježíš mluví o novém srdci, myslí mysl, život, celou bytost. Mít změnu srdce znamení odpoutat žádosti od světa a upřít je na Krista. Mít nové srdce znamená mít novou mysl, nové cíle, nové pohnutky. Jaké je znamení nového srdce? – změněný život. To znamená denně, každou chvíli umírat sobectví a pýše.“ – God’s Amazing Grace, p. 100.

b. Jakou zkušenost Bůh chce, abychom měli, když obdržíme nové srdce? Job 22:21; Jeremiáš 24:7.

Job 22:21. Přivykejž medle s ním choditi, a pokojněji se míti, skrze to přijde tobě všecko dobré.
Jeremiáš 24:7. Nebo dám jim srdce, aby znali mne, že já jsem Hospodin. I budou mým lidem, a já budu jejich Bohem, když se obrátí ke mně celým srdcem svým.

„Ať sledujeme jakoukoliv linii zkoumání s upřímným cílem dospět k pravdě, jsme přiváděni do kontaktu s neviditelnou, mocnou Inteligencí, která působí ve všech a skrze všechny. Mysl člověka je přivedena do společenství s myslí Boží, konečnost s Nekonečnem. Účinek takového společenství na tělo, mysl a duši je neocenitelný.
„V tomto společenství se nachází nejvyšší vzdělání.“ – My Life Today, p. 264.

Pondělí 17. dubna
2. DOUFÁNÍ V BOHA JAKO NAŠEHO OTCE

a. Jaké příklady máme z Písma, které vykazují nejvyšší důvěru? Lukáš 23:46; Genesis 22:7–9.

Lukáš 23:46. A zvolav Ježíš hlasem velikým, řekl: Otče, v ruce tvé poroučím ducha svého. A to pověděv, umřel.
Genesis 22:7–9. Mluvě pak Izák Abrahamovi otci svému, řekl: Otče můj! Kterýž odpověděl: Co chceš, synu můj? A řekl: Aj, teď oheň a dříví, a kdež hovádko k zápalné oběti? Odpověděl Abraham: Bůh opatří sobě hovádko k oběti zápalné, synu můj. A šli předce oba spolu. A když přišli k místu, o němž mu byl mluvil Bůh, udělal tu Abraham oltář, a srovnal dříví; a svázav syna svého, vložil ho na oltář na dříví.

„Uprostřed strašné temnoty, zdánlivě Bohem opuštěný, dopil Kristus do dna kalich lidské bídy. V oněch hrozných hodinách spoléhal na důkazy, které mu dosud Otec poskytoval o tom, že ho přijímá. Znal povahu svého Otce; pochopil Jeho spravedlnost, Jeho milosrdenství a Jeho nesmírnou lásku. Vírou prodléval v Něm a poslouchat Jej mu vždy činilo radost. A v této odevzdanosti Bohu se rozplynul i pocit, že ztratil přízeň svého Otce. Byla to víra, kterou Kristus zvítězil.“ – Touha věků, str. 534; DA 756.

b. Co doufání v Boha zahrnuje? Přísloví 3:5–6.

Přísloví 3:5–6. Doufej v Hospodina celým srdcem svým, na rozumnost pak svou nezpoléhej. Na všech cestách svých snažuj se jej poznávati, a onť spravovati bude stezky tvé.

„Spoléháte-li se na svůj vlastní rozum, milí bratři a sestry, když si razíte cestu světem, budete sklízet starost a zklamání. Doufejte v Hospodina celým svým srdcem a On povede vaše kroky v moudrosti a vaše zájmy budou zajištěny pro tento i pro příští svět.“ – Svědectví pro církev, sv. 5, str. 194; 5T 427.

c. V koho máme přirozenou tendenci doufat a jakou radu nám dává Bůh? Žalm 118:8–9; Přísloví 29:25.

Žalm 118:8–9. Lépe jest doufati v Hospodina, než naději skládati v člověku. Lépe jest doufati v Hospodina, nežli naději skládati v knížatech.
Přísloví 29:25. Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.

„Ať zaujímáme v životě jakékoliv postavení, jakékoliv povolání, musíme být dostatečně pokorní, abychom pociťovali potřebu pomoci; musíme se bezvýhradně spoléhat na učení Božího slova, ve všem uznávat Boží prozřetelnost a být věrní ve vylévání svých duší v modlitbě.“ – Svědectví pro církev, sv. 5, str. 194; 5T 427.
„Každý jedinec musí usilovat s upřímnou modlitbou, aby poznal Slovo Boží pro sebe a pak je činil. … Přineste všechna svá břemena, veřejná i soukromá, k Pánu a čekejte na Něho. Pak budete mít osobní zkušenost a přesvědčení o Jeho přítomnosti a Jeho připravenosti slyšet vaši modlitbu za moudrost a za poučení, které vám dodá jistotu a důvěru v ochotu Páně, aby vám pomohl s vašimi problémy.“ – This Day With God, p. 82.

Úterý 18. dubna
3. TRÁVENÍ ČASU SE SLOVEM

a. Jakou zkušenost Pán chce, abychom měli při našem osobním studiu Bible? Jeremiáš 15:16; Žalm 34:9.

Jeremiáš 15:16. Když se naskytly řeči tvé, snědl jsem je, a měl jsem slovo tvé za radost a potěšení srdce svého, poněvadž jsi ty mne povolal sám, ó Hospodine Bože zástupů.
Žalm 34:9. Okuste a vizte, jak dobrý jest Hospodin. Blahoslavený člověk, kterýž doufá v něho.

„Duše, která se živí chlebem života, bude mít každou svou schopnost oživovánu Duchem Božím.“ – Svědectví pro církev, sv. 6, str. 64; 6T
„Každý člověk si musí přivlastnit požehnání pro svou vlastní duši, jinak nebude živena. … Víte, že byste nebyli živeni tím, že vidíte zdravě prostřený stůl, a tím, že jedí druzí. Hladověli bychom, kdybychom se nepodíleli na fyzické výživě, a budeme ztrácet svou duchovní sílu a vitalitu, pokud se nebudeme živit duchovním chlebem. …
„Ti, kteří jedí a tráví toto Slovo, činíce je součástí každého jednání a každé vlastnosti povahy, rostou mocní v síle Boží. To dává nesmrtelnou sílu duši, zdokonaluje zkušenost a přináší radost, která zůstane navždy.“ – The Faith I Live By, p. 22.

b. Co musíme nejdříve udělat, abychom byli schopni mluvit ostatním o velikých skutcích Božích? Žalm 119:27.

Žalm 119:27. Cestě rozkazů tvých dej ať vyrozumívám, a ať přemýšlím o divných skutcích tvých.

c. Jaká další požehnání k nám přijdou, když budeme trávit čas studiem Božího Slova? Žalm 17:4; 119:11, 93; Římanům 10:17.

Žalm 17:4. Z strany pak skutků lidských, já podlé slova rtů tvých vystříhal jsem se stezky zhoubce.
Žalm 119:11, 93. V srdci svém skládám řeč tvou, abych nehřešil proti tobě. … Na věky se nezapomenu na rozkazy tvé; jimi zajisté obživil jsi mne.
Římanům 10:17. Tedy víra z slyšení, slyšení pak skrze slovo Boží.

„Duch svatý rád oslovuje mladé lidi a odhaluje jim bohatství a krásu Božího slova. Zaslíbení mluvená velikým Učitelem uchvátí smysly a oživí duši duchovní mocí, která je božská. Rozvoj užitečného myšlení a důvěrné seznámení se s božskými věcmi se stane ochranou před pokušením.
„Slova pravdy budou nabývat na důležitosti a na šíři a plnosti významu, o němž jsme nikdy nesnili. Krása a bohatství slova má přetvářející vliv na mysl a povahu. Světlo nebeské lásky bude dopadat na srdce jako inspirace.“ – Kristova podobenství, str. 75; COL 132.
„Srdce, ve kterém jsou uloženy vzácné pravdy Božího Slova, je opevněné proti pokušení Satanovu, proti nečistým myšlenkám a bezbožným činům.“ – My Life Today, p. 28.

Středa 19. dubna
4. MLUVENÍ K BOHU

a. Co bychom nikdy neměli zapomenout při přednášení svých proseb Bohu? Filipenským 4:6.

Filipenským 4:6. O nic nebuďte pečliví, ale ve všech věcech skrze modlitbu a poníženou žádost s díků činěním prosby vaše známy buďte Bohu.

„‚Veseliti se budeš ve všech dobrých věcech, kteréž by tobě dal Hospodin Bůh tvůj.‘ Bohu má být vyjádřena vděčnost a chvála za časná požehnání a za veškerá potěšení, která nám dává. Bůh chce, aby každá rodina, kterou připravuje na život ve věčných příbytcích v nebesích, vzdávala Jemu slávu za drahocenné poklady Jeho milosti.“ – Výchova dětí, str. 42; CG 148.
„Jestliže budeme mít Pána vždy před sebou a jestliže naše srdce budou Jemu projevovat chválu a vděčnost, pak bude náš náboženský život stále svěží. Naše modlitby nabydou formy rozhovoru s Bohem, jako kdybychom mluvili s přítelem. On nám bude osobně sdělovat svá tajemství. Často si pak se sladkou radostí uvědomíme přítomnost Ježíše.“ – Kristova podobenství, str. 74; COL 129.

b. Jaký byl Ježíšův příklad společenství s Jeho Otcem, když byl na zemi? Lukáš 6:12.

Lukáš 6:12. I stalo se v těch dnech, vyšel na horu k modlení. I byl tam přes noc na modlitbě Boží.

„Spasitel byl neúnavný pracovník. Svou práci neměřil dle hodin. Svůj čas, své srdce, svou sílu věnoval práci pro blaho lidstva. Celé dny zasvětil práci a celé noci strávil na modlitbě, aby mohl být připraven čelit zákeřnému nepříteli ve všem jeho podvodném působení a posilněn pro své dílo povznést a obnovit lidstvo.“ – Svědectví pro církev, sv. 9, str. 14; 9T 45.

c. Jak často bychom se měli modlit? Žalm 5:4; Žalm 55:18; 1 Tessalonicenkým 5:17.

Žalm 5:4. Hospodine, v jitře vyslyšíš hlas můj, v jitře předložím tobě žádost, a šetřiti budu.

Žalm 55:18. U večer, i ráno, též o poledni modliti se, a nezbedně volati budu, až i vyslyší hlas můj.
1 Tessalonicenkým 5:17. Bez přestání se modlte.

„Chceme-li vyvinout povahu, jakou Bůh může přijmout, musíme ve svém náboženském životě vytvořit správné zvyky. Každodenní modlitba je stejně tak nezbytná pro růst v milosti a pro duchovní život sám, jako je časný pokrm pro dobrý tělesný stav. Zvykněme si často pozvedat myšlenky k Bohu. Jestliže mysl odbíhá stranou, musíme ji vrátit zpět; skrze vytrvalou snahu to zvyk nakonec ulehčí.“ – Poselství k mládeži, str. 79; MYP 114–115.

Čtvrtek 20. dubna
5. KDY BŮH SLYŠÍ

a. Jaké jsou podmínky, za kterých Bůh slyší a odpovídá na modlitby? Izaiáš 57:15; Matouš 21:22.

Izaiáš 57:15. Nebo takto dí ten důstojný a vyvýšený, kterýž u věčnosti přebývá, jehož jméno jest Svatý: Na výsosti a v místě svatém bydlím, ano i s tím, kterýž jest skroušeného a poníženého ducha přebývám, obživuje ducha ponížených, obživuje také srdce skroušených.
Matouš 21:22. A všecko, zač byste koli prosili na modlitbě, věříce, vezmete.

„Modlitba je nebem nařízený prostředek, jak vést úspěšný boj s hříchem a rozvíjet křesťanskou povahu. Božské vlivy, které se dostavují po modlitbě víry, splní v duši prosícího vše, oč se modlí. Smíme prosit o odpuštění hříchu, o Ducha svatého, o povahu podobnou Kristu, o moudrost a sílu ke konání díla Božího, o každý dar, který Bůh zaslíbil; a zaslíbení zní: ‚Vezmete.‘“ – Skutky apoštolů, str. 369; AA
„Proste Boha, aby pro vás učinil ty věci, které nemůžete pro sebe učinit. Řekněte Ježíši všechno. Vyložte před Ním tajemství svého srdce; neboť Jeho oko prohledává nejvnitřnější zákoutí duše a On čte vaše myšlenky jako otevřenou knihu. Prosíte-li o věci, které jsou potřebné pro dobro vaší duše, věřte, že je dostanete a budete je mít.“ – Adventní domov, str. 92; AH 299.

b. Kdy jedině Bůh nevyslyší naše modlitby? Žalm 66:18.

Žalm 66:18. Bychť byl patřil k nepravosti srdcem svým, nebyl by vyslyšel Pán.

„Záměrné páchání poznaného hříchu umlčuje svědecký hlas Ducha a odděluje duši od Boha. … Bůh poctí jen ty, kteří Jej ctí.“ – Poselství k mládeži, str. 78; MYP 114.

Pátek 21. dubna
OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ

1. Co to znamená mít nové srdce?
2. Jak Ježíš ukázal důvěru ve svého Otce, i když trpěl pocitem ztráty Jeho otcovské přízně?
3. Když naplníme svoji mysl Božím Slovem, jaká bude naše křesťanská zkušenost?
4. Jak mohou být naše modlitby jako rozhovor s Bohem?
5. Jaké druhy potřeb můžeme říci Bohu v modlitbě a jak to ovlivní náš vztah s Ním?