Warning: Parameter 1 to wp_default_scripts() expected to be a reference, value given in /www/doc/www.sdarm.cz/www/wp-includes/plugin.php on line 601

Warning: Parameter 1 to wp_default_styles() expected to be a reference, value given in /www/doc/www.sdarm.cz/www/wp-includes/plugin.php on line 601
LEKCE 5. Velký Vzdělavatel « Církev Adventistů Sedmého Dne Reformační Hnuti
Vítejte na stránkách Křesťanské Církve Adventistů Sedmého Dne Reformní Hnutí

LEKCE 5. Velký Vzdělavatel

28-07-2019

„I divili se náramně učení jeho; nebo učil je, jako moc maje, a ne jako zákonníci“ (Marek 1:22).

„[Ježíš] byl učitelem, takovým vzdělavatelem, jakého svět nikdy předtím neviděl ani neslyšel. Mluvil jako někdo, kdo má moc, a přitom vzbuzuje důvěru všech.“ – Vybraná poselství, kn. 3, str. 105; 3SM 138.

Doporučená četba: Výchova, str.45–51; Ed 73–83.

Neděle 28. července

1. JEŽÍŠŮV RANÝ ŽIVOT

a. Jak Bible popisuje Ježíšův raný život? Lukáš 2:40, 52.

Lukáš 2:40, 52. Děťátko pak rostlo, a posilovalo se v duchu, plné moudrosti, a milost Boží byla v něm. … A Ježíš prospíval moudrostí, a věkem, a milostí, u Boha i u lidí.

„Ten, který přišel z nebe, aby byl naším příkladem a učitelem, strávil třicet let jako člen domácnosti v Nazarétě. Co se týče těchto let, je biblický záznam velmi stručný. Žádné mocné zázraky nepřitahovaly pozornost zástupů. Žádné dychtivé tlačící se davy nenásledovaly Jeho kroky ani nenaslouchaly Jeho slovům. Přesto během všech těchto let plnil své Božské poslání. Žil jako jeden z nás, sdílející domácí život, podřizující se jeho kázni, vykonávající jeho povinnosti, nesoucí jeho břemena.“ – Život naplněný pokojem, str. 184; MH 349.

b. Jak je pro každého mladého člověka Ježíšova skromná pověst tesaře příkladem? Matouš 13:54–56.

Matouš 13:54–56. A přišed do vlasti své, učil je v škole jejich, tak že se velmi divili, a říkali: Odkud má tento moudrost tuto a moc? Zdaliž tento není syn tesařův? Zdaliž matka jeho neslove Maria, a bratří jeho Jakub a Jozes a Šimon a Judas? A sestry jeho zdaliž všecky u nás nejsou? Odkudž tedy má tyto všecky věci?

„Je to Jeho domácí život, v čem je [Ježíš] vzorem pro všechny děti a mládež. Spasitel se snížil k chudobě, aby mohl učit tomu, jak těsně můžeme v pokorném údělu chodit s Bohem. Žil, aby potěšoval, ctil a oslavoval svého Otce v běžných věcech života. Své dílo započal v zasvěcení se obyčejnému povolání řemeslníků, kteří si na chléb svůj vezdejší vydělávají namáhavou prací.“ – Touha věků (1969), str. 43, 44; DA 74.

 

Pondělí 29. července

2. VZDĚLÁNÍ JEŽÍŠOVO A JANA KŘTITELE

a. Co se mínilo otázkou položenou ohledně Ježíšova vzdělání? Jan 7:15.

Jan 7:15. I divili se Židé, řkouce: Kterak tento písmo umí, neučiv se?

„Otázka, která byla položena během Spasitelovy služby: ‚Kterak tento písmo umí, neučiv se?‘ nenaznačuje, že Ježíš nebyl schopen číst, ale pouze to, že neobdržel rabínské vzdělání. Jan 7:15. Protože získával poznání tak, jak je můžeme získávat my, Jeho dokonalá znalost Písem ukazuje, jak pilně se ve svých raných letech věnoval studiu Božího slova.“ – Touha věků (1969), str. 40; DA 70.

„Své vzdělání získával ze zdrojů stanovených Nebem, z užitečné práce, ze studia Písem, z přírody a z životních zkušeností – z Božích učebnic plných ponaučení pro všechny, kdož jim obětují ochotnou ruku, pozorné oko a rozumné srdce.“ – Život naplněný pokojem, str. 211; MH 400.

b. Proč Ježíš a Jan Křtitel nenavštěvovali školy své doby? Matouš 15:9.

Matouš 15:9. Ale nadarmoť mne ctí, učíce učení přikázaní lidských.

„Náš Spasitel nikoho nepovzbuzoval, aby navštěvoval rabínské školy Jeho doby, z důvodu, aby jejich mysli nebyly zkaženy ustavičným opakováním: ‚Oni říkají,‘ nebo: ‚Říká se.‘ Proč bychom tedy měli přijímat nejistá lidská slova jako vyvýšenou moudrost, když máme k dispozici moudrost větší a jistější?“ –Svědectví pro církev, sv. 8, str. 225; 8T 310.

„Nikdo nebyl považován za způsobilého k tomu, aby byl náboženským učitelem, pokud nestudoval v rabínských školách, a Ježíš i Jan Křtitel byli označováni za neznalé, protože neobdrželi toto vzdělání.“ – Touha věků (1969), str. 317; DA 453.

c. Jaký příklad podal Jan ve svém kázání a ve svém životním stylu? Matouš 3:1–4.

Matouš 3:1–4. V těch pak dnech přišel Jan Křtitel, káže na poušti v zemi Judské, a řka: Pokání čiňte, nebo přiblížilo se království nebeské. Totoť jest zajisté ten předpověděný od Izaiáše proroka, řkoucího: Hlas volajícího na poušti: Připravujte cestu Páně, přímé čiňte stezky jeho. Ten pak Jan měl roucho z srstí velbloudových, a pás kožený okolo bedr svých, a pokrm jeho byl kobylky a med lesní.

„Byla to [Janova] volba, vzdát se radovánek a rozkoší života pro přísnou kázeň pouště. Zde bylo jeho prostředí příznivé pro návyky prostoty a sebezapření. Nerušen světským hlukem, mohl zde studovat lekce o přírodě, o zjevení a o Prozřetelnosti.“ – Touha věků (1969), str. 60; DA 101.

Úterý 30. července

3. MISTR UČITEL

a. Jaký byl výsledek Ježíšova velkého Kázání na hoře? Matouš 7:28, 29.

Matouš 7:28, 29. Stalo se pak, když dokonal Ježíš řeči tyto, že se převelmi divili zástupové učení jeho. Nebo učil je jako moc maje, a ne jako zákonníci.

„Ježíš neměl nic do činění s různými předměty rozkolu mezi Židy. Jeho dílem bylo předkládat pravdu. Jeho slova vrhala záplavu světla na učení patriarchů a proroků, a Písmo se pro lidi stávalo novým zjevením. Nikdy předtím Jeho posluchači nevnímali takovou hloubku významu v slově Božím.“ – Touha věků (1969), str. 169; DA 253.

„Kristus se snažil odstranit to, co zatemňovalo pravdu. Závoj, kterým hřích zastřel tvář přírody, přišel odhrnout, přiváděje do pohledu duchovní slávu, k jejímuž odrážení byly všechny věci stvořeny.“ – Kristova podobenství (1991), str. 8; COL 18, 19.

b. Jaký měla Ježíšova vzdělávací metoda účinek na učedníky? Skutky 4:13.

Skutky 4:13. I vidouce takovou udatnost a smělost v mluvení Petrovu a Janovu, a shledavše, že jsou lidé neučení a prostí, divili se, a poznali je, že s Ježíšem bývali.

„Po dobu tří a půl roku byli učedníci pod vedením největšího Učitele, jakého svět kdy poznal. Osobním stykem a společenstvím je Kristus vychovával pro svou službu. Den co den chodili a mluvili s Ním, slyšíce Jeho slova útěchy k unaveným a obtíženým a vidouce projev Jeho moci ve prospěch nemocných a postižených. Někdy je učil, sedě mezi nimi na horském úbočí; někdy u moře nebo kráčeje cestou, zjevoval tajemství království Božího. Kdekoli byla srdce otevřená, aby přijímala Božské poselství, odhaloval pravdy o cestě spasení. Nepřikazoval učedníkům, aby činili to či ono, ale pravil: ‚Pojďte za Mnou.‘ Na svých cestách venkovem a městy je bral s sebou, aby mohli vidět, jak učí lid. … Viděli Jej v každém úseku života.“ – Skutky apoštolů (1969), str. 14; AA 17, 18.

„Když vyslal Dvanáct a později Sedmdesát, aby hlásali království Boží, učil je jejich povinnosti sdělovat druhým to, s čím je obeznamoval. V celém svém díle je vychovával pro individuální práci, aby se, jak jejich počet rostl, rozptylovali, a nakonec dosáhli nejvzdálenějších částí země.“ – Skutky apoštolů (1969), str. 23; AA 32.

 

Středa 31. července

4. JEŽÍŠOVY VYUČOVACÍ METODY

a. Kde Ježíš často učil své posluchače? Matouš 5:1, 2. Jak využíval prostředí a známých věcí?

Matouš 5:1, 2. Vida pak Ježíš zástupy, vstoupil na horu; a když se posadil, přistoupili k němu učedlníci jeho. I otevřev ústa svá, učil je, řka

„Ježíš hledal cestu ke každému srdci. Použitím různých názorných příkladů nejen předkládal pravdu v jejích různých stupních, ale se i obracel k různým posluchačům. Jejich zájem vyvolávaly obrazce vytažené z prostředí jejich každodenního života. …

„Božská moudrost, nekonečná milost, byly objasňovány prostřednictvím věcí Božího stvoření. Skrze přírodu a životní zkušenosti se lidé učili o Bohu.“ –Kristova podobenství (1991), str. 9, 10; COL 21, 22.

„Když Ježíš učil lid, činil své lekce poutavými a udržoval pozornost svých posluchačů častými názornými příklady z přírodních výjevů okolo nich.“ –Myšlenky z hory blahoslavenství (1990), str. 34; MB 38.

„Když Hospodin vychovával Izraele, aby byli zvláštními představiteli Jeho samého, dal jim domovy mezi pahorky a údolími. Ve svém domácím životě a ve své náboženské službě byli uváděni do neustálého styku s přírodou a se slovem Božím. Stejně tak Kristus učil své učedníky u jezera, na horském úbočí, v polích a hájích, kde se mohli dívat na přírodní věci, kterými On znázorňoval svá učení. A když se učili od Krista, využívali své vědomosti při spolupráci s Ním v Jeho díle.“ – Kristova podobenství (1991), str. 11; COL 24.

b. Jakou zvláštní vyučovací techniku Ježíš často používal? Matouš 13:34, 35.

Matouš 13:34, 35. Toto všecko mluvil Ježíš v podobenstvích k zástupům, a bez podobenství nemluvil jim, aby se naplnilo povědění skrze proroka, řkoucího: Otevru v podobenstvích ústa svá, vypravovati budu skryté věci od založení světa.

„V Kristově vyučování v podobenstvích je vidět stejný princip jako v Jeho vlastním poslání světu. Abychom se mohli obeznamovat s Jeho Božskou povahou a životem, přijal Kristus naši přirozenost a přebýval mezi námi. Božství se zjevilo v lidství; neviditelná sláva ve viditelné lidské tvárnosti. Lidé se mohli učit o neznámém skrze známé; nebeské věci se zjevovaly skrze pozemské; Bůh se učinil zjevným v lidské podobě. Stejně tak tomu bylo v Kristově vyučování: neznámé bylo znázorňováno prostřednictvím známého; Božské pravdy prostřednictvím pozemských věcí, které byly lidem nejznámější. …

„Přírodní věci byly prostředníky pro věci duchovní; věci přírody a životní zkušenosti Jeho posluchačů byly spojovány s pravdami psaného slova.“ –Kristova podobenství (1991), str. 7; COL 17.

 

Čtvrtek 1. srpna

5. JEŽÍŠOVO POUŽÍVÁNÍ PÍSEM

a. Jak si Ježíš zvolil osvítit dva učedníky na cestě do Emaus? Lukáš 24:25–27.

Lukáš 24:25–27. Tedy on řekl jim: Ó nesmyslní a zpozdilí srdcem k věření všemu tomu, což mluvili proroci. Zdaliž nemusil těch věcí trpěti Kristus a vjíti v slávu svou? A počav od Mojžíše a všech proroků, vykládal jim všecka ta písma, kteráž o něm byla.

„Počav od Mojžíše, od samého počátku biblických dějin, vykládal Kristus všecka ta Písma, která o Něm byla. Kdyby se jim byl nejdříve dal poznat, jejich srdce by byla uspokojena. V plnosti své radosti by již netoužili po ničem více. Bylo však pro ně nezbytné, aby pochopili svědectví, které o Něm nesou předobrazy a proroctví Starého Zákona. Na těchto musí být jejich víra založena. Kristus nevykonal žádný zázrak, aby je přesvědčil, ale Jeho první prací bylo vysvětlit Písma. Na Jeho smrt se dívali jako na zničení všech svých nadějí. Nyní ukazoval z proroků, že tato je právě tím nejsilnějším důkazem pro jejich víru.“– Touha věků (1969), str. 561; DA 796–799.

b. Jak Ježíš neustále obracel pozornost zpět k Písmům? Jan 5:39; 17:17; Lukáš 16:31.

Jan 5:39. Ptejte se na písma; nebo vy domníváte se v nich věčný život míti, a tať svědectví vydávají o mně.

Jan 17:17. Posvětiž jich v pravdě své, slovo tvé pravda jest.

Lukáš 16:31. I řekl mu: Poněvadž Mojžíše a proroků neposlouchají, aniž byť kdo z mrtvých vstal, uvěří jemu.

„Kristovo dílo jako učitele pravdy bylo ve výrazném protikladu k dílu rabínů Jeho doby. Ti se zabývali tradicemi, lidskými teoriemi a spekulacemi. Často to, co člověk učil a psal o slově, kladli na místo slova samotného. Jejich učení nemělo žádnou moc oživovat duši. Předmětem Kristova vyučování a kázání bylo slovo Boží. On tazatelům odpovídal prostým: ‚Psáno jest.‘ ‚Co praví Písma?‘ ‚Kterak čteš?‘“ – Kristova podobenství (1991), str. 16; COL 38, 39.

Pátek 2. srpna

OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ

1. Jak největší Učitel světa trávil svůj raný život na zemi?
2. Navštěvoval by Ježíš nebo Jan Křtitel dnešní školy? Vysvětlete.
3. Jak se Ježíšovo vyučování lišilo od populárních učitelů Jeho doby?

4. Popište některé Ježíšovy metody vyučování a znázorňování pravdy.

5. Proč bylo důležité, aby Kristus založil víru učedníků na Božím Slově?