Vítejte na stránkách Křesťanské Církve Adventistů Sedmého Dne Reformní Hnutí

Lekce 5. Vrcholný dar Nebes

28-10-2018

„Jáť prositi budu Otce, a jiného Utěšitele dá vám, aby s vámi zůstal na věky“ (Jan 14:16).

„Když nám Bůh dává svého Ducha, dává nám sebe, čině sebe studnicí božských vlivů, aby dal zdraví a život světu.“ – Svědectví pro církev, sv. 7, str. 184; 7T 273.

Doporučená četba: Skutky apoštolů (1969), str. 36–39; AA 52–56.

Neděle 28. října

1. ZASLÍBENÍ NA ROZLOUČENOU

a. Na jakou situaci připravoval Ježíš své učedníky? Jan 13:33.

Jan 13:33. Synáčkové, ještě maličko s vámi jsem. Hledati mne budete, ale jakož jsem řekl Židům: Kam já jdu, vy nemůžete přijíti, i vám pravím nyní.

„[Citován verš Jan 13:33.] Učedníci se nemohli radovat, když to slyšeli. Padl na ně strach. Semkli se těsně kolem Spasitele. Jejich Mistr a Pán, jejich milovaný Učitel a Přítel, On jim byl dražší než život. K Němu vzhlíželi o pomoc ve všech svých nesnázích, o útěchu ve svých zármutcích a zklamáních. Nyní je měl zanechat jako opuštěnou, nesamostatnou skupinu. Temné byly předtuchy, které naplňovaly jejich srdce.“ – Touha věků (1969), str. 468; DA 662.

b. Jaké utěšující zaslíbení učinil Ježíš svým učedníkům? Jan 14:16, 17.

Jan 14:16, 17. A jáť prositi budu Otce, a jiného Utěšitele dá vám, aby s vámi zůstal na věky, toho Ducha pravdy, jehož svět nemůže přijíti. Nebo nevidí ho, aniž ho zná, ale vy znáte jej, neboť u vás přebývá, a v vás bude.

„Dříve než obětoval sebe jako svatou oběť, žádal Kristus o nejdůležitější a nejdokonalejší dar, který dá svým následovníkům, dar, který jim přiblíží na dosah nezměrné zdroje milosti.“ – Touha věků (1969), str. 472; DA 668, 669.

„Kristus prohlásil, že po svém nanebevstoupení pošle své církvi, jako svůj vrcholný dar, Utěšitele, který má nastoupit na Jeho místo. Tímto Utěšitelem je Duch svatý – duše Jeho života, účinnost Jeho církve, světlo a život světa. Se svým Duchem Kristus posílá usmiřující vliv a moc, která snímá hřích.“ – The Review and Herald, May 19, 1904.

Pondělí  29. října

2. PŘEDSTAVITEL KRISTA

a. Proč bylo nutné, aby Kristus vstoupil na nebe dříve, než pošle Utěšitele? Jan 16:7.

Jan 16:7. Já pak pravdu pravím vám, že jest vám užitečné, abych já odšel. Nebo neodejdu-liť, Utěšitel nepřijde k vám; a pakliť odejdu, pošli ho k vám.

„Již předtím byl Duch na světě; od samého počátku díla vykoupení působil na lidská srdce. Jenže když byl Kristus na zemi, učedníci netoužili po žádném jiném pomocníku. Teprve až budou připraveni o Jeho přítomnost, pocítí svou potřebu Ducha, a tehdy On přijde.“ – Touha věků (1969), str. 472; DA 669.

b. Co ukazuje, že Duch svatý je představitel Krista? Jan 14:18; 15:26.

Jan 14:18. Neopustímť vás sirotků, přijduť k vám.
Jan 15:26. Když pak přijde ten Utěšitel, kteréhož já pošli vám od Otce,

Duch pravdy, kterýž od Otce pochází, tenť svědectví vydávati bude o mně.

„Duch svatý je představitel Krista, avšak oproštěn od osobnosti lidství a na ní nezávislý. Kristus obtížený lidstvím nemohl být osobně na každém místě. Proto bylo v jejich zájmu, aby šel k Otci a poslal Ducha, aby byl Jeho nástupcem na zemi. Nikdo by pak neměl žádnou výhodu proto, že by měl místní nebo osobní kontakt s Kristem. Prostřednictvím Ducha bude Spasitel přístupný všem. V tomto smyslu jim bude bližší, než kdyby nebyl vstoupil na výsost.“ – Touha věků (1969), str. 472; DA 669.

„Duch svatý je sám o sobě oproštěn od osobnosti lidství a na ní nezávislý. [Kristus] se bude představovat jako přítomný na všech místech prostřednictvím svého Ducha svatého, jako Všudypřítomný.“ – Manuscript Releases, vol. 14, p. 23.

c. Jaký byl důkaz toho, že Kristus zasedl na svůj prostřednický trůn? Co to učedníkům umožnilo dělat? Matouš 28:18–20; Skutky 1:8.

Matouš 28:18–20. A přistoupiv Ježíš, mluvil jim, řka: Dána jest mi všeliká moc na nebi i na zemi. Protož jdouce, učte všecky národy, křtíce je ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého, učíce je zachovávati všecko, což jsem koli přikázal vám. A aj, já s vámi jsem po všecky dny, až do skonání světa. Amen.

Skutky 1:8. Ale přijmete moc Ducha svatého, přicházejícího na vás, a budete mi svědkové, i v Jeruzalémě, i ve všem Judstvu, i v Samaří, a až do posledních končin země.

„Dárce života držel ve své ruce klíče nejen smrti, ale i celého nebe plného bohatých požehnání. Veškerá moc na nebi i na zemi byla dána [Kristu] a nastoupiv na své místo v nebeských síních, mohl tato požehnání dávat všem, kdož Jej přijímají. Církev byla pokřtěna mocí Ducha. Učedníci byli uzpůsobeni k tomu, aby vyšli a hlásali Krista, nejprve v Jeruzalémě, kde bylo vykonáno hanebné dílo zneuctění oprávněného Krále, a pak až do posledních končin země. Důkaz o dosazení Krista na trůn v Jeho prostřednickém království byl dán.“ –My Life Today, p. 47.

Úterý 30. října

3. VELIKOST DARU

a. Jaké proroctví se naplnilo, když Ježíš dal dar Ducha svatého? Žalm 68:19; Efezským 4:8. Jak úplný byl Jeho dar?

Žalm 68:19. Vstoupil jsi na výsost, jaté jsi vedl vězně, vzal jsi dary pro lidi. I nejzpurnější k přebývání s námi, Hospodine Bože, přivozuješ.

Efezským 4:8. Protož dí: Vstoupiv na výsost, jaté vedl vězně, a dal dary lidem.

„Kristus se rozhodl, že až z této země vstoupí na nebe, udělí dar těm, kdož v Něho uvěřili, a těm, kdož v Něho uvěří. Jaký by mohl udělit dar, který by byl dosti bohatý na to, aby oslavil a ozdobil Jeho výstup na prostřednický trůn? Musí být hoden Jeho velikosti a Jeho královské důstojnosti. Rozhodl se dát svého představitele, třetí osobu Božství. Tento dar by nemohl být překonán. Dá všechny dary v jednom, a proto božský Duch, ta přetvářející, osvěcující a posvěcující mocnost, bude Jeho darem. … Přišel s plností a mocí, jako kdyby byl po celé věky omezován, ale nyní byl vyléván na církev. …

„Duch svatý byl poslán jako nejcennější poklad, který člověk mohl dostat.“– My Life Today, p. 36.

b. Jaké dary milosti rozdával Duch svatý církvi? K jakému účelu byly určeny? Efezským 4:11, 12; 1 Korintským 12:8–11.

Efezským 4:11, 12. A onť dal některé zajisté apoštoly, některé pak proroky, jiné pak evangelisty, jiné pak pastýře a učitele, pro spořádání svatých, k dílu služebnosti, pro vzdělání těla Kristova.

1 Korintským 12:8–11. Nebo někomu dána bývá skrze Ducha řeč moudrosti, jinému pak řeč umění podlé téhož Ducha. Jinému pak víra v témž Duchu, jinému darové uzdravování v jednostejném Duchu. Někomu pak divů činění, jinému pak proroctví, jinému pak rozeznání duchů, jinému pak rozličnost jazyků, jinému pak vykládání jazyků. Ale to vše působí jeden a týž Duch, rozděluje jednomu každému obzvláštně, jakž ráčí.

„Hřivny, které Kristus svěřuje své církvi, představují zejména dary a požehnání, udělované Duchem svatým. [Citovány verše 1 Korintským 12:8–11.] Všichni lidé nepřijímají stejné dary, ale každému služebníku Mistrovu je zaslíben nějaký dar Ducha.“ – Kristova podobenství (1991), str. 191; COL 327.

c. Jak dlouho budou tyto dary potřebné? Efezským 4:13.

Efezským 4:13. Až bychom se sběhli všickni v jednotu víry a známosti Syna Božího, v muže dokonalého, v míru postavy plného věku Kristova.

„Zde je nám ukázáno, že Bůh dává každému člověku jeho práci, a když člověk dělá tuto práci, naplňuje svou část Božího velkého plánu. Každý věrný pracovník bude sloužit ku zdokonalování svatých. Všichni, kdož měli prospěch z práce Božího služebníka, by se měli podle svých schopností s ním spojit v práci pro spasení duší. Toto je dílem všech pravých věřících, kazatelů i lidu. Měli by mít ten velký cíl stále na zřeteli, snaže se každý zaujmout své náležité postavení v církvi a pracujíce všichni společně v pořádku, souladu a lásce.“ – The Review and Herald, November 12, 1908.

Středa 31. října

4. NAPLNĚNI PLNOSTÍ BOŽÍ

a. Jaké požehnání zahrnovalo zaslíbení Nové Smlouvy? Galatským 3:14; Skutky 3:25, 26.

Galatským 3:14. Aby na pohany to požehnání Abrahamovo přišlo v Kristu Ježíši, a abychom zaslíbení Ducha přijali skrze víru.

Skutky 3:25, 26. Vy jste synové proroků a úmluvy, kterouž učinil Bůh s otci našimi, řka Abrahamovi: V semeni tvém požehnány budou všecky čeledi země. Vám nejprvé Bůh, vzbudiv Syna svého Ježíše, poslal ho dobrořečícího vám, aby se jeden každý z vás odvrátil od nepravostí svých.

„Duch svatý je Duch Kristův, je to Jeho představitel. Je to božský činitel, který působí přesvědčivě na srdce.“ – Manuscript Releases, vol. 13, p. 313.

„Zaslíbení Ducha svatého není omezeno na žádný věk ani na žádnou rasu. Kristus prohlásil, že božský vliv Jeho Ducha má být s Jeho následovníky až do konce. Ode dne Letnic až po současnou dobu je Utěšitel posílán ke všem, kdož se plně oddali Pánu a Jeho službě. Ke všem, kdož přijali Krista za osobního Spasitele, přichází Duch svatý jako rádce, posvětitel, vůdce a svědek.“ – Skutky apoštolů (1969), str. 34; AA 49.

b. Jaká zkušenost bude naše, když přijmeme Ducha svatého? Římanům 5:5; Efezským 3:16–19.

Římanům 5:5. A nadějeť nezahanbuje; nebo láska Boží rozlita jest v srdcích našich skrze Ducha svatého, kterýž dán jest nám.

Efezským 3:16–19. Aby vám dal, podlé bohatství slávy své, mocí posilněnu býti skrze Ducha svého na vnitřním člověku, aby Kristus skrze víru přebýval v srdcích vašich, abyste v lásce vkořeněni a založeni jsouce, mohli stihnouti se všechněmi svatými, kteraká by byla širokost, a dlouhost, a hlubokost, a vysokost, a poznati přenesmírnou lásku Kristovu, abyste naplněni byli ve všelikou plnost Boží.

„Zde jsou zjeveny výšiny vzdělání, jichž můžeme dosáhnout skrze víru v zaslíbení našeho nebeského Otce, když splňujeme Jeho požadavky. Skrze Kristovy zásluhy máme přístup k trůnu Nekonečné Mocnosti. ‚Kterýž ani vlastnímu Synu svému neodpustil, ale za nás za všecky vydal jej, i kterakž by tedy nám s ním všech věcí nedal?‘ Římanům 8:32. Otec dal svému Synu svého Ducha bez míry a my se také smíme podílet na jeho plnosti.“ – Vítězství lásky Boží (1969), str. 339, 340; GC 477.

„Když Kristus přebývá ve vašem srdci vírou, tato bohatá zkušenost bude vaše. Pak poznáte, že láska proudí do vašich srdcí a podmaňuje veškerý cit a veškerou myšlenku a uvádí je do zajetí Kristu. Nemůžete to vysvětlit; lidský jazyk nikdy nedokáže vysvětlit, jak se může láska Kristova zmocnit duše a zajmout všechny síly mysli. Avšak poznáte to prostřednictvím osobní zkušenosti.“ – The Review and Herald, March 15, 1892.

„Jelikož toto je prostředek, jímž máme přijmout moc, proč nelačníme a neprahneme po daru Ducha? Proč o něm nehovoříme, proč se za něj nemodlíme, proč o něm nekážeme?“ – Skutky apoštolů (1969), str. 35; AA 50.

Čtvrtek 1.listopadu

5. PROŠENÍ TRŮNU MILOSTI

a. Co musíme dělat, abychom přijali dar Ducha svatého? Lukáš 11:13.

Lukáš 11:13. Poněvadž tedy vy, jsouce zlí, umíte dobré dary dávati dětem svým, čím více Otec váš nebeský dá Ducha svatého těm, kteříž ho prosí?

„Pán je ochotnější dát Ducha svatého těm, kdož Jemu slouží, než jsou rodiče, kteří dávají dobré dary svým dětem. Pro každodenní křest Ducha by měl každý pracovník obětovat svou prosbu Bohu. Křesťanští pracovníci ve sdruženích by se měli scházet, aby prosili o zvláštní pomoc, o nebeskou moudrost, aby věděli, jak postupovat a jednat moudře. Zejména by se měli modlit, aby Bůh pokřtil své vyvolené velvyslance v misijních polích bohatou měrou svého Ducha.“ – Skutkyapoštolů (1969), str. 35; AA 50, 51.
b. Co by měla naše prosba k Bohu obsahovat? Žalm 51:11–14.

Žalm 51:11–14. Odvrať tvář svou přísnou od hříšností mých, a vymaž všecky nepravosti mé. Srdce čisté stvoř mi, ó Bože, a ducha přímého obnov u vnitřnostech mých. Nezamítej mne od tváři své, a Ducha svatého svého neodjímej ode mne. Navrať mi radost spasení svého, a duchem dobrovolným utvrď mne.

„Pokání stejně jako odpuštění je darem Božím skrze Krista. Je to skrze vliv Ducha svatého, že jsme přesvědčeni o hříchu a cítíme svou potřebu odpuštění. Žádnému není odpuštěno než tomu, kdo činí pokání; je to ale milost Páně, která činí srdce kajícným. On je obeznámen se všemi našimi slabými stránkami a pomůže nám. Vyslyší modlitbu víry; avšak upřímnost modlitby lze prokázat pouze našimi snahami o to, abychom uvedli sebe do souladu s velkým mravním standardem, který bude zkoušet povahu každého člověka. Musíme otevřít svá srdce vlivu Ducha a zažít jeho přetvářející moc.“ – The Review and Herald, June 24, 1884.

Pátek 2.listopadu

OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ

1. Proč byl dar Ducha takovým utěšujícím zaslíbením pro učedníky? 2. Koho nám představuje Duch svatý?
3. Proč je Duch svatý největším darem, který Ježíš mohl dát svým následovníkům?
4. Jaké požehnání Nové Smlouvy se uskutečňuje, když se podřizujemeDuchu svatému?
5. Co by mělo být naší modlitbou s ohledem na zaslíbený dar?