Vítejte na stránkách Křesťanské Církve Adventistů Sedmého Dne Reformní Hnutí

LEKCE 6. MODLITEBNÍ SHROMÁŽDĚNÍ

05-08-2018

„Opět pravím vám: Jestliže by dva z vás svolili se na zemi o všelikou věc, za kterouž by koli prosili, staneť se jim od Otce mého nebeského“ (Matouš 18:19).

„Je velká potřeba skryté modlitby, ale je také potřeba, aby se několik křesťanů sešlo a s vážností spojilo své prosby k Bohu.“ – In Heavenly Places, p. 91.

Doporučená četba: Svědectví pro církev, sv. 2, str. 492–496; 2T 577–582. In Heavenly Places, pp. 91–93.

Neděle

1. PROČ JÍT NA MODLITEBNÍ SHROMÁŽDĚNÍ?

5. srpna

a. Jaký je účel modlitebního shromáždění? Proč je tak důležité, abychom se ho zúčastnili? 1 Tessalonicenským 5:11; Židům 10:25.

1 Tessalonicenským 5:11. Protož napomínejte se vespolek, a vzdělávejte jeden druhého, jakož i činíte.

Židům 10:25. Neopouštějíce společného shromáždění svého, jako někteří obyčej mají, ale napomínajíce se, a to tím více, čímž více vidíte, že se ten den přibližuje.

„Vyhledávejte každou příležitost k tomu, abyste šli tam, kde se mají obvykle konat modlitby. Ti, kdož opravdově hledají obecenství s Bohem, budou viděni v modlitebním shromáždění, věrní konat svou povinnost a snaživí a horliví sklízet veškerá dobrodiní, která mohou získat. Budou využívat každou příležitost k tomu, aby se dostavili tam, kde mohou přijímat paprsky světla z nebe.

„Scházíme se, abychom se vzájemně vzdělávali výměnou úvah a názorů, abychom nabyli síly a světla a odvahy tím, že se navzájem obeznamujeme se svými nadějemi a touhami; a prostřednictvím svých vážných, srdečných modliteb, obětovaných ve víře, přijímáme občerstvení a energii od Zdroje naší síly. Tato shromáždění by měla být nejvzácnějšími dobami.“ – In Heavenly Places, p. 91.

„Zatímco jsme napomínáni, abychom neopouštěli společného shromáždění, nemají být tato shromáždění pouze pro naše vlastní občerstvení. Máme být podníceni k tomu, abychom s větší horlivostí udíleli útěchu, kterou jsme přijali.“ – Svědectví pro církev, sv. 6, str. 256; 6T 365.

Pondělí 6. srpna

2. JAK SPRAVOVAT MODLITEBNÍ SHROMÁŽDĚNÍ

a. Jakou zásadu bychom měli dodržovat, pokud jde o čas pro modlitební shromáždění? 1 Korintským 14:40.

1 Korintským 14:40. Všecko slušně a podlé řádu ať se děje.

„Konferenční a modlitební shromáždění by se neměla činit únavnými. Pokud je to možné, měli by být všichni pohotoví ke stanovené hodině; a jsou-li tam liknaví jedinci, kteří se o půl hodiny nebo i o patnáct minut opožďují, nemělo by se čekat. Jsou-li jen dva přítomni, mohou se dožadovat zaslíbení. Shromáždění by mělo být zahájeno, pokud možno, ve stanovené hodině, ať už je přítomných málo nebo mnoho. Formálnost a chladná strnulost by se měly odložit a všichni by měli být pohotoví k povinnosti.“ – Svědectví pro církev, sv. 2, str. 492; 2T 577, 578.

„Podle světla, které jsem dostala, by naše shromáždění měla být duchovní a družná, a ne příliš dlouhá.“ – Svědectví pro církev, sv. 2, str. 493; 2T 579.

b. Jak Bůh pohlíží na dlouhotrvající veřejné modlitby? Matouš 6:5.

Matouš 6:5. A když bys se modlil, nebývej jako pokrytci. Obyčej zajisté mají, v školách a na úhlech ulic stojíce, modliti se, aby byli vidíni od lidí. Amen pravím vám, žeť mají odplatu svou.

„Při běžných příležitostech by modlitba neměla trvat déle než deset minut. Když došlo ke změně polohy a konání zpěvu nebo napomenutí narušilo jednotvárnost, cítí-li pak někteří břímě modlitby, nechť se modlí.“ – Svědectví pro církev, sv. 2, str. 492; 2T 578.

„Obávám se, že jsou někteří, kdož své potíže neberou k Bohu v soukromé modlitbě, ale šetří si je pro modlitební shromáždění, a tam vykonávají svá modlení za několik dnů. Takové lze nazvat zabijáky konferenčního a modlitebního shromáždění. Nevyzařují žádné světlo; nikoho nevzdělávají. Jejich chladné, mrazivé modlitby a dlouhá, uvadlá svědectví vrhají stín. Všichni jsou rádi, když oni skončí, a je téměř nemožné zbavit se chladu a temnoty, jež jejich modlitby a napomínání vnášejí do shromáždění.“ – Svědectví pro církev, sv. 2, str. 493; 2T 578, 579.

c. Jak Ježíš učil učedníky, aby se modlili ve shromážděních, která konal? Matouš 6:7.

Matouš 6:7. Modléce se pak, nebuďtež marnomluvní jako pohané; nebo se domnívají, že pro tu svou mnohomluvnost vyslyšáni budou.

„Když Kristus vyučoval lid, nezasvěcoval čas modlitbě. Nevynucoval na nich, jako to dělali farizeové, dlouhé, únavné obřady a modlitby.“ – Svědectví pro církev, sv. 2, str. 495; 2T 580.

 

Úterý

3. ČAS PRO SDÍLENÍ

a. Co by měl být každý připraven činit v modlitebním shromáždění? Marek 5:19 (druhá část); Malachiáš 3:16.

Marek 5:19 (druhá část). ...a zvěstuj jim, kterak veliké věci učinil tobě Pán, a že slitoval se nad tebou.

Malachiáš 3:16. Tehdy ti, kteříž se bojí Hospodina, tytýž mluvili jeden k druhému. I pozoroval Hospodin a slyšel, a psána jest kniha pamětná před ním pro ty, kteříž se bojí Hospodina, a myslí na jméno jeho.

„Všichni, kdož následují křesťanský běh směřující kupředu, by měli mít a budou mít zkušenost, která je živá, která je nová a zajímavá. Živou zkušenost vytvářejí každodenní zkoušky, boje a pokušení, usilovné snahy a vítězství, a velký pokoj a radost, jež jsou získány skrze Ježíše. Prosté vyprávění takových zkušeností poskytuje světlo, sílu a poznání, jež budou pomáhat druhým v jejich pokroku v božském životě.“ – Svědectví pro církev, sv. 2, str. 493, 494; 2T 579.

„Můžeme se každý den dozvědět více o našem nebeském Otci, získávajíce čerstvou zkušenost s Jeho milostí; pak budeme toužit, abychom mluvili o Jeho lásce; a když toto budeme činit, budou se naše srdce zahřívat a povzbuzovat. Kdybychom přemýšleli a hovořili více o Ježíši a méně o sobě, měli bychom mnohem více Jeho přítomnosti. …

„Jeden člověk nemá vykonávat veškerá svědčení pro Ježíše, ale každý, kdo miluje Boha, má svědčit o vzácnosti Jeho milosti a pravdy.“ – In Heavenly Places, p. 92.

b. Kromě sdílení naší zkušenosti, čím ještě můžeme přispět k modlitebnímu shromáždění? Žalmy 35:18; 107:31, 32.

Žalm 35:18. I budu tě oslavovati v shromáždění velikém, ve množství lidu tebe chváliti budu.

Žalm 107:31, 32. Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými. Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej.

„Když budete růst v milosti, budete milovat navštěvování náboženských shromáždění a budete rádi svědčit o lásce Kristově před sborem. … Kolik síly dodá slovo naděje, odvahy a určení správného běhu tomu, kdo je náchylný sklouznout do zvyků, které jsou znemravňující! Pevný záměr, který můžete mít při provádění dobrých zásad, bude mít vliv na vyvážení duší ve správném směru. Neexistuje žádné omezení pro dobro, které můžete činit.“ – That I May Know Him, p. 161.

„Bůh si přeje, aby se Jeho poslušné dítky dožadovaly Jeho požehnání a přicházely před Něj s chválou a díkůčiněním. Bůh je Zdrojem života a moci. … Dělá pro svůj vyvolený lid to, co by mělo naplnit každé srdce díkuvzdáním, a zarmucuje Jej, že se obětuje tak málo chvály. Přeje si, aby se Jeho lid vyjadřoval silněji, ukazujíce, že vědí, že mají důvod pr o radost a potěšení.“ – Svědectví pro církev, sv. 6, str. 256; 6T 364.

Středa 8. srpna  

4. SHROMÁŽDĚNÍ K MODLENÍ VE SKUPINKÁCH

a. Jaký máme příklad čtyř mládenců modlících se ve škole? Daniel 2:13–18.

Daniel 2:13–18. A když vyšel ortel, a mudrci mordováni byli, hledali i Daniele a tovaryšů jeho, aby zmordováni byli. Tedy Daniel odpověděl moudře a opatrně Ariochovi, hejtmanu nad žoldnéři královskými, kterýž vyšel, aby mordoval mudrce Babylonské. A odpovídaje, řekl Ariochovi, hejtmanu královskému: Proč ta výpověd náhle vyšla od krále? I oznámil tu věc Arioch Danielovi. Pročež Daniel všed, prosil krále, aby jemu prodlel času k oznámení výkladu toho králi. A odšed Daniel do domu svého, oznámil tu věc Chananiášovi, Mizaelovi a Azariášovi, tovaryšům svým, aby se za milosrdenství modlili Bohu nebeskému příčinou té věci tajné, a nebyli zahubeni Daniel a tovaryši jeho s pozůstalými mudrci Babylonskými.

„Daniel a jeho tovaryši měli zahynout s falešnými proroky; avšak Daniel, bera svůj život do svých rukou, se odvažuje vstoupit do přítomnosti královy s prosbou, aby jemu prodlel času k oznámení snu a výkladu.

„S touto žádostí panovník souhlasí; a nyní se Daniel shromažďuje se svými třemi tovaryši a společně předkládají tu věc Bohu, žádajíce o moudrost od Zdroje světla a poznání. Ač byli na dvoře královském, obklopeni pokušením, nezapomněli na svou zodpovědnost vůči Bohu. Byli silní u vědomí, že Jeho prozřetelnost je umístila tam, kde jsou; že konají Jeho dílo, splňujíce požadavky pravdy a povinnosti. Měli k Bohu důvěru. Obraceli se k Němu pro sílu, když byli ve zmatku a v nebezpečí, a On jim byl vždy přítomnou pomocí.“ – The Sancti ed Life, p. 35.

„Na svých skloněných kolenou prosili, aby jim Bůh dal moc a moudrost, která jediná by jim prospěla v jejich veliké nouzi.“ – Sons and Daughters of God, p. 216.

b. Jak byla jejich modlitba zodpovězena? Daniel 2:19, 46–49.

Daniel 2:19, 46–49. I zjevena jest Danielovi u vidění nočním ta věc tajná. Pročež Daniel dobrořečil Bohu nebeskému. … Tedy král Nabuchodonozor padl na tvář svou, a poklonil se Danielovi, a rozkázal, aby oběti a vůně libé obětovali jemu. A odpovídaje král Danielovi, řekl: V pravdě že Bůh váš jest Bůh bohů a Pán králů, kterýž zjevuje skryté věci, poněvadž jsi mohl vyjeviti tajnou věc tuto. Tedy král zvelebil Daniele, a dary veliké a mnohé dal jemu, a pánem ho učinil nade vší krajinou Babylonskou, a knížetem nad vývodami, a nade všemi mudrci Babylonskými. Daniel pak vyžádal na králi, aby představil krajině Babylonské Sidracha, Mizacha a Abdenágo. Ale Daniel býval v bráně královské.

„Služebníci Boží Jej neprosili nadarmo. Ctili Boha, a v hodině zkoušky On poctil je. Tajemství bylo zjeveno Danielovi a on spěchal vyžádat si rozhovor s králem.“ – The Sancti ed Life, p. 35.

c. Co se můžeme naučit z modlitby Daniele a jeho přátel? Matouš 18:20.

Matouš 18:20. Nebo kdežkoli shromáždí se dva neb tři ve jménu mém, tuť jsem já u prostřed nich.

„Je velká potřeba skryté modlitby, ale je také potřeba, aby se několik křesťanů sešlo a s vážností spojilo své prosby k Bohu. V těchto malých společnostech je Ježíš přítomen, láska k duším se prohlubuje v srdci a Duch Boží vynakládá své mocné energie, aby se lidští činitelé mohli uplatnit ve věci spasení těch, kdož jsou ztraceni.“ – Lift Him Up, p. 358.

 

Čtvrtek 9. srpna

5. V TÁBOROVÝCH SHROMÁŽDĚNÍC

a. Jaká podmínka, za kterou se modlil Kristus, by měla být předmětem také našich modliteb? Žalm 133:1; Efezským 4:3.

Žalm 133:1. Aj, jak dobré a jak utěšené, když bratří v jednomyslnosti přebývají! Efezským 4:3. Usilujíce zachovávati jednotu Ducha v svazku pokoje.

b.Jak lze této podmínky dosáhnout zvláš tě v táborovém shromáždění?Matouš 18:19; Přísloví 24:6 (poslední část). Jak to působí na ty, kdož je navštěvují?

Matouš 18:19. Opět pravím vám: Jestliže by dva z vás svolili se na zemi o všelikou věc, za kterouž by koli prosili, staneť se jim od Otce mého nebeského.

Přísloví 24:6 (poslední část). …a vysvobození skrze množství rádců.

„Ti, kdož pracují v táborových shromážděních, by se měli často společně modlit a radit, aby mohli pracovat rozumně. V těchto shromážděních je mnoho věci, které vyžadují pozornost. Kazatelé by si ale měli udělat čas na to, aby se scházeli k modlitbě a poradě každý den. Měli byste vědět, že všechny věci postupují ve shodě, ‚že stojíte,‘ jak mi bylo řečeno, ‚bok po boku, pochodujíce přímo kupředu, a neodtahujíce se.‘ Když se práce provádí tímto způsobem, je tu jednota srdcí a bude tu soulad činů. Bude to úžasný prostředek, jak uvodit požehnání Boží na lid.

„Dříve než budou dávat kázání, měli by si kazatelé udělat čas na to, aby žádali Boha o moudrost a moc. V dřívějších dobách kazatelé často odcházeli stranou a společně se modlili a nepřestávali, dokud Duch Boží neodpověděl na jejich modlitby. Pak se z místa modlitby navraceli s rozzářenými tvářemi; a když mluvili ke shromáždění, jejich slova měla moc. Zasáhli srdce lidu, protože Duch, který jim dal požehnání, připravil srdce, aby přijala jejich poselství. Je toho mnohem více, než si uvědomujeme, co nebeský vesmír dělá v připravování cesty, aby duše mohly být obráceny.“ – Svědectví pro církev, sv. 6, str. 35, 36; 6T 50.

Pátek 10. srpna

OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ

  1. Jakájsouněkterázpožehnánízískanýchznavštěvovánímodlitebního shromáždění?
  2. Kolik času by se mělo zasvětit modlitbě? Proč?
  3. Pročbychommělisvézkušenostisdíletvmodlitebnímshromáždění?
  4. Co se můžeme naučit z modlitebního shromáždění konaného

    Danielem a jeho třemi tovaryši?

  5. Proč by si měli vedoucí v našich táborových shromážděních často

    udělat čas na společnou modlitbu a poradu?