Vítejte na stránkách Křesťanské Církve Adventistů Sedmého Dne Reformní Hnutí

Lekce 6. Nebeská moc

18-11-2018

„Ne z skutků spravedlnosti, kteréž bychom my činili, ale podlé milosrdenství svého spasil nás, skrze obmytí druhého narození, a obnovení Ducha svatého; kteréhož vylil na nás hojně, skrze Jezukrista spasitele našeho“ (Titovi 3:5, 6).

Hříchu bude možno odolat a nad ním zvítězit pouze skrze mocné působení Třetí Osoby Božství, která přijde nikoli s přizpůsobenou silou, ale v plnosti božské moci.“ – Touha věků (1969), str. 474; DA 671.

Doporučená četba: Touha věků (1969), str. 468–482; DA 662–680.

Neděle 4.listopadu

1. TVŮRČÍ MOC

a. Pod vedením Boha, Otce, s jakým dílem byl Duch Boží úzce spojen? Genesis 1:1–3, 26; Job 33:4.

Genesis 1:1–3, 26. Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. Země pak byla nesličná a pustá, a tma byla nad propastí, a Duch Boží vznášel se nad vodami. I řekl Bůh: Buď světlo! I bylo světlo. … Řekl opět Bůh: Učiňme člověka k obrazu našemu, podlé podobenství našeho, a ať panují nad rybami mořskými, a nad ptactvem nebeským, i nad hovady, a nade vší zemí, i nad všelikým zeměplazem hýbajícím se na zemi.

Job 33:4. Duch Boha silného učinil mne, a dchnutí Všemohoucího dalo mi život.

„Všechny věci, hmotné nebo duchovní, povstaly před Pánem Jehovahem k Jeho hlasu a byly stvořeny pro Jeho vlastní záměr. Nebesa i všecko vojsko jejich, země i všecko co je na ní počaly existovat dechem Jeho úst.“ – Život naplněný pokojem, str. 219; MH 414.

b. Co první lidská bytost přijala od Boha? Jak se to srovnává s obnovením duchovního života? Genesis 2:7; Jan 20:22.

Genesis 2:7. I učinil Hospodin Bůh člověka z prachu země, a vdechl v chřípě jeho dchnutí života, i byl člověk v duši živou.

Jan 20:22. A to pověděv, dechl, a řekl jim: Přijměte Ducha svatého.

„Duch svatý je dechem života v duši. Dechnutí Kristovo na Jeho učedníky bylo dechem pravého duchovního života. Učedníci to měli považovat za naplnění jich vlastnostmi jejich Spasitele, aby v čistotě, víře a poslušnosti mohli zvelebit zákon a slavným učinit.“ – The Review and Herald, June 13, 1899.

Pondělí  5.listopadu

2. OBNOVUJÍCÍ MOC

a. Jaká je podobnost mezi stvořením našeho světa a vykoupením duše? 2 Korintským 4:6; Efezským 2:10.

2 Korintským 4:6. Bůh zajisté, kterýž rozkázal, aby se z temností světlo zablesklo, tenť se osvítil v srdcích našich k osvícení známosti slávy Boží v tváři Ježíše Krista.

Efezským 2:10. Jsme zajisté jeho dílo, jsouce stvořeni v Kristu Ježíši k skutkům dobrým, kteréž Bůh připravil, abychom v nich chodili.

„Přestože je [příroda] poničená hříchem, mluví nejen o stvoření, ale i o vykoupení. Přestože země nese svědectví o prokletí ve zjevných znameních úpadku, je stále bohatá a nádherná ve známkách životodárné moci. Stromy shazují své listí, jen aby se oděly čerstvější zelení; kvítí umírá, aby vyrašilo v nové kráse; a ve všech projevech tvůrčí moci se podává ujištění, že můžeme být znovu stvořeni ‚v spravedlnosti a v svatosti pravdy.‘ Efezským 4:24. Takto se právě předměty a činnosti přírody, které nám tak živě připomínají naši velkou ztrátu, pro nás stávají posly naděje.“ – Výchova, str. 17; Ed 27.

b. Když člověk zhřešil a takto ztratil věčný život, kdo se stal činitelem pro nové narození? Jan 3:5, 6.

Jan 3:5, 6. Odpověděl Ježíš: Amen, amen pravím tobě: Nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha, nemůž vjíti do království Božího. Což se narodilo z těla, tělo jest, a což se narodilo z Ducha, duch jest.

„Změna srdce, představená novým narozením, může být způsobena pouze účinným působením Ducha svatého. Jedině to nás může očistit od veškeré nečistoty. Pokud dovolíme, aby naše srdce byla formována a přetvářena, budeme schopni poznat povahu království Božího a uvědomit si nezbytnost změny, která musí být učiněna dříve, než můžeme získat vstup do tohoto království. Pýcha a sebeláska kladou odpor Duchu Božímu; každý přirozený sklon duše se brání změně od nadutosti a pýchy ke Kristově tichosti a pokoře. Avšak chceme- li kráčet stezkou k věčnému životu, nesmíme naslouchat našeptávání svého vlastního já. V pokoře a kajícnosti musíme prosit svého nebeského Otce: ‚Srdce čisté stvoř mi, ó Bože, a ducha přímého obnov u vnitřnostech mých‘ (Žalm 51:12). Když přijímáme božské světlo a spolupracujeme s nebeskými bytostmi, jsme ‚znovu zrozeni,‘ osvobozeni od poskvrnění hříchu mocí Kristovou.“ – Ye Shall Receive Power, p. 24.

„Toto znovuzrození je výsledkem přijetí Krista jako Slova Božího. Když jsou Duchem svatým vštípeny do srdce božské pravdy, probudí se nová pojetí a vzbudí se dosud spící síly, aby spolupracovaly s Bohem.“ – Skutky apoštolů (1969), str. 340; AA 520.

Úterý 6.listopadu

3. PŘEMÁHAJÍCÍ MOC

a. Kdo neustále působil na svědomí hříšníka před i po Potopě? Genesis 6:3.

Genesis 6:3. Pročež řekl Hospodin: Nebude se nesnaditi duch můj s člověkem na věky, proto že také tělo jest, a bude dnů jeho sto a dvadceti let.

„Duch Boží se ustavičně nesnadnil se vzpurným člověkem, dokud nedošlo k vypršení stanovené doby, kdy Noe a jeho rodina vešli do korábu a ruka Boží zavřela jeho dveře. Milosrdenství sestoupilo se zlatého trůnu, aby již neorodovalo za vinného hříšníka.“ – Re ecting Christ, p. 321.

„Božský Utěšitel je plný lítosti a soucitu; snaží se lákat lidi k Bohu, obracet jejich pozornost na Krista, jaký skutečně je, plný milosrdenství, slitování a odpouštějící lásky.“ – The Bible Echo, March 19, 1894.

b. Do jakého druhu boje jsme všichni zapojeni a kdo ho řídí? Efezským 6:12.

Efezským 6:12. Neboť není bojování naše proti tělu a krvi, ale proti knížatstvu, proti mocnostem, proti světa pánům temností věku tohoto, proti duchovním zlostem vysoko.

„Kníže zlých mocností může být držen pod kontrolou pouze mocí Boží v třetí osobě Božství, v Duchu svatém.“ – Evangelism, p. 617.

„[Kristovi následovníci] mají bojovat s nadpřirozenými silami, jsou ale ujištěni o nadpřirozené pomoci. Všechny nebeské bytosti jsou v tomto vojsku. A větší než andělé jsou v jeho řadách. Duch svatý, představitel Knížete vojska Hospodinova, sestupuje, aby řídil boj. Naše slabosti mohou být mnohé, naše hříchy a chyby těžké; ale milost Boží je pro všechny, kdož ji s kajícností hledají. Moc Všemohoucnosti je zverbována ve prospěch těch, kdož doufají v Boha.“ –Touha věků (1969), str. 245; DA 352.

c. Jak jedině je možné odolat zlu? 1 Korintským 2:4, 5; Efezským 3:16.

1 Korintským 2:4, 5. A řeč má a kázaní mé nebylo v slibných lidské moudrosti řečech, ale v dokázaní Ducha a moci, aby víra vaše nebyla na moudrosti lidské založena, ale na moci Boží.

Efezským 3:16. Aby vám dal, podlé bohatství slávy své, mocí posilněnu býti skrze Ducha svého na vnitřním člověku.

„Hříchu bude možno odolat a nad ním zvítězit pouze skrze mocné působení Třetí Osoby Božství, která přijde nikoli s přizpůsobenou silou, ale v plnosti božské moci. Je to Duch, který dělá účinným to, co bylo dobyto Vykupitelem světa. Je to prostřednictvím Ducha, že se srdce očišťuje. Skrze Ducha se věřící stává účastníkem božské přirozenosti. Kristus dal svého Ducha jako božskou moc, aby přemohl všechny vrozené a vypěstované sklony k zlému a aby své církvi vštípil svou povahu.“ – Touha věků (1969), str. 474; DA 671.

Středa 7.listopadu

4. OSVĚCUJÍCÍ MOC

a. Jaké vedoucí světlo dá Duch svatý těm, kteří Jemu dovolí, aby přebýval v jejich srdcích? Žalm 119:105; Izaiáš 30:21.

Žalm 119:105. Svíce nohám mým jest slovo tvé, a světlo stezce mé.

Izaiáš 30:21. A ušima svýma slýchati slovo tobě po zadu řkoucích: Toť jest ta cesta, choďte po ní, buď že byste se na pravo neb na levo uchýlili.

„Nemůžeme používat Ducha svatého; Duch má používat nás. Skrze Ducha působí Bůh ve svém lidu ‚i chtění i skutečné činění, podlé dobře libé vůle své‘ (Filipenským 2:13). Mnozí se však tomu nechtějí podvolit. Chtějí řídit sami sebe. To je důvod, proč nepřijímají nebeský dar. Jedině těm, kdož pokorně čekají na Boha, kdož číhají na Jeho vedení a milost, je Duch dán. Boží moc čeká na jejich žádost a přijetí. Toto zaslíbené požehnání, požadované vírou, přináší ve svém závěsu všechna ostatní požehnání. Je dáno podle bohatství milosti Kristovy a On je připraven doplnit každou duši podle její schopnosti přijímat.“ – Touhavěků (1969), str. 475; DA 672.

„Bůh k nám mluví skrze své slovo, poukazuje na cestu víry a spravedlnosti jako jedinou cestu k slávě. Všichni, kdož mají Ducha Kristova, budou přikládat Písmům vysokou hodnotu, neboť jsou to zjevení Boží. Jsou tak skutečným božským sdělením, které říká: ‚Toť jest ta cesta, choďte po ní‘ (Izaiáš 30:21), jako kdyby tato slova přicházela k nám od Izaiáše slyšitelným hlasem. Ó, kdyby tomu lidé jen věřili, jaká bázeň, jaká úcta, jaká pokora duše by provázela jejich zkoumání Písem, která ukazují cestu k věčnému životu!“ – Manuscript Releases, vol. 4, p. 212.

b. Co bychom se měli vždy snažit dělat v křesťanském chození? Skutky 24:16.

Skutky 24:16. Sám pak o to pracuji, abych měl svědomí bez úrazu před Bohem i před lidmi vždycky.

„Přilož své svědomí k Slovu Božímu a zjisti, zda tvůj život a povaha jsou v souladu se standardem spravedlnosti, který zde Bůh zjevil. Pak můžeš určit, zda máš či nemáš rozumnou víru a jaký máš druh svědomí. Lidskému svědomí nelze důvěřovat, pokud není pod vlivem božské milosti. …

„Nestačí, aby si člověk myslel, že je v bezpečí při následování příkazů svého svědomí. … Otázkou, která má být vyřešena, je: Je svědomí v souladu se Slovem Božím? Pokud není, nemůže být svědomí bezpečně následováno, neboť bude oklamávat. Svědomí musí být osvíceno Bohem. Musí se věnovat čas studiu Písem a modlitbě. Takto bude mysl usazena, posílena a upevněna.“ – Our High Calling, p. 143.

Čtvrtek 8.listopadu

5. PŘÍMLUVNÁ MOC

a. Co je Ježíšovou úlohou v přítomnosti Otce v nebi? 1 Timoteovi 2:5; Římanům 8:34.

1 Timoteovi 2:5. Jedenť jest zajisté Bůh, jeden také i prostředník Boží a lidský, člověk Kristus Ježíš.

Římanům 8:34. Kdo jest, ješto by potupil? Kristus jest, kterýž umřel, nýbrž i z mrtvých vstal, a kterýž i na pravici Boží jest, kterýž i oroduje za nás.

„Ježíš plní kněžský úřad v přítomnosti Boží, nabízeje svou prolitou krev, jako byla krev zabitého beránka. Ježíš předkládá oběť, kterou nabízí za každý přestupek a každý nedostatek hříšníka.“ – The SDA Bible Commentary [E. G. White Comments], vol. 6, p. 1077.

„[Ježíš] myslí na jednoho každého z nás a zná všechny naše potřeby. Když jsi pokoušen, řekni jen: On o mne pečuje, On za mne oroduje, On mne miluje, On za mne zemřel. Chci se odevzdat bezvýhradně Jemu.“ – Testimonies to Ministers, p. 391.

b. Jak pomáhá Duch svatý, když hříšník na modlitbě přichází před Boha? Římanům 8:26.

Římanům 8:26. Ano také i Duch pomocen jest mdlobám našim. Nebo zač bychom se měli modliti, jakž by náleželo, nevíme, ale ten Duch prosí za nás lkáními nevypravitelnými.

„Kristus, náš Prostředník, a Duch svatý se neustále přimlouvají ve prospěch člověka, ale Duch neprosí za nás tak, jak prosí Kristus, který předkládá svou krev, vylitou od ustanovení světa; Duch působí na naše srdce, vylévající modlitby a pokání, chválu a díkůvzdání. Vděčnost, která proudí z našich rtů, je výsledkem Ducha, rozechvívajícího struny duše ve svatých vzpomínkách, vzbuzujícího hudbu srdce.“ – The SDA Bible Commentary [E. G. White Comments], vol. 6, pp. 1077, 1078.

Pátek

OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ

1. Čím je Duch svatý pro duši?
2. Jak působí Duch svatý jako obnovující činitel?
3. Jakou roli hraje Duch svatý v boji proti silám zla?
4. Co znamená žít s dobrým svědomím před Bohem a lidmi?

5. Jak se přímluva Ducha liší od přímluvy Kristovy?