Vítejte na stránkách Křesťanské Církve Adventistů Sedmého Dne Reformní Hnutí

LEKCE 6. OŽIVOVÁNÍ OSTATKU

04-02-2018

OŽIVOVÁNÍ OSTATKU

„Atak ty snášej protivenství, jako ctný rytíř Ježíše Krista. Žádný, kdož rytěřuje, neplete se v obecné živnosti, aby se svému hejtmanu líbil“ (2 Timoteovi 2:3, 4).

„Následujte krok za krokem stezku povinnosti. Příkrá místa možná budete muset zdolávat horolezecky, ale pokračujte vpřed stezkou pokory, víry a sebezapření, nechávajíce chmury pochybnosti za sebou.“ – Vybraná poselství, kn. 2, str. 214; 2SM 272.

Doporučená četba: Patriarchové a proroci, str. 410–412; PP 547–549.

Neděle 4. února

1. DUCH BOŽÍ V ČINNOSTI

a. Poté co Gedeon během noci zbořil Bálův oltář svého otce, jak reagovali muži města na druhý den ráno? Soudců 6:28–30.

Soudců 6:28–30. Když pak vstali muži města ráno, uzřeli zbořený oltář Bálův, a háj, kterýž byl vedlé něho, že byl posekaný, a volka toho druhého obětovaného v obět zápalnou na oltáři v nově vzdělaném. I mluvili jeden k druhému: Kdo to udělal? A vyhledávajíce, vyptávali se a pravili: Gedeon syn Joasův to učinil. Tedy řekli muži města k Joasovi: Vyveď syna svého, ať umře, proto že zbořil oltář Bálův, a že posekal háj, kterýž byl vedlé něho.

b. Jak reagoval Gedeonův otec? Proč? Soudců 6:31, 32.

Soudců 6:31, 32. Odpověděl Joas všechněm stojícím před sebou: A což se vy nesnadniti chcete o Bále? Zdali vy jej vysvobodíte? Kdož by se zasazoval o něj, ať jest zabit hned jitra tohoto. Jestližeť jest bohem, nechať se sám zasazuje o to, že jest rozbořen oltář jeho. I nazval jej toho dne Jerobálem, řka: Nechť se zasadí Bál proti němu, že zbořil oltář jeho.

„Gedeon vyprávěl svému otci Joasovi o návštěvě Anděla a o zaslíbení, že Izrael by měl být vysvobozen. Pověděl mu také o božském příkazu, aby zbořil oltář Bálův. Duch Boží zapůsobil na srdce Joasovo. Ten poznal, že bohové, které uctíval, nemají žádnou moc ochránit samých sebe před naprostým zničením, a tudíž nemohou ochránit ani své uctívatele. Když se modlářský zástup dožadoval smrti Gedeona, Joas se nebojácně postavil na jeho obranu a snažil se ukázat lidem, jak jsou jejich bohové bezmocní a nehodni důvěry ani uctívání. [Citován verš Soudců 6:31.]

„Připomněl jim, že trest smrti plným právem spočívá na nich samotných, místo na Gedeonovi, neboť porušili zákon Boží ve věci modlářství.“ – The Signs of the Times, June 23, 1881.

 

Pondělí 5. února

2. ÚŽASNÁ PROZŘETELNOST BOŽÍ

a. Jak odstraňování model podnítilo další vývoj? Soudců 6:33–35.

Soudců 6:33–35. Tedy všickni Madianští a Amalechitští a národové východní shromáždili se spolu, a přešedše Jordán, položili se v údolí Jezreel. Duch pak Hospodinův posilnil Gedeona, kterýžto zatroubiv v troubu, svolal Abiezeritské k sobě. A poslal posly ke všemu pokolení Manassesovu, a svoláno jest k němu; poslal též posly k Asserovi, k Zabulonovi a k Neftalímovi, i přitáhli jim na pomoc.

„Celé dílo [ničení model] s povzbuzujícími výzvami Gedeonovými mělo silný účinek na lid z Ofra. Veškeré myšlenky o násilí byly zapuzeny; a když Gedeon, podnícen duchem Hospodinovým, zatroubil na troubu válečnou, byli mezi prvními, kteří se k němu sběhli. On pak vyslal posly ke všemu svému pokolení Manassesovu a též k Asserovi, k Zabulonovi a k Neftalímovi, a všichni rádi uposlechli volání.“ – The Signs of the Times, June 23, 1881.

b. Co se můžeme naučit z Gedeonových modliteb žádajících potvrzení od Hospodina? Jaký duch podněcoval jeho prosby? Soudců 6:36–40.

Soudců 6:36–40. Tedy mluvil Gedeon k Bohu: Vysvobodíš-li skrze ruku mou Izraele, jakož jsi mluvil, aj, já položím rouno toto na humně. Jestliže rosa bude toliko na rouně, a na vší zemi vůkol sucho, tedy věděti budu, že vysvobodíš skrze ruku mou Izraele, jakož jsi mluvil. I stalo se tak. Nebo vstav nazejtří, stlačil rouno, a vyžďal rosu z něho, i byl plný ko ík vody. Řekl také Gedeon Bohu: Nerozpaluj se prchlivost tvá proti mně, že promluvím ještě jednou. Prosím, nechažť zkusím ještě jednou na rouně. Nechť jest, prosím, samo rouno suché, a na vší zemi rosa. I učinil Bůh té noci tak, a bylo samo rouno suché, a na vší zemi byla rosa.

„Gedeon hluboce cítil svou vlastní nedostatečnost pro veliké dílo před sebou. Neodvážil se postavit sebe do čela vojska bez přímého důkazu, že jej Bůh povolal k tomuto dílu a že bude s ním. …

„Pochybnosti našeptávaly, že vlna přirozeně nasává vlhkost, když je nějaká ve vzduchu, a že zkouška nebyla přesvědčivá. Z toho důvodu [Gedeon] žádal obnovu znamení, pokorně prose, aby pochybnosti nepopudily Hospodina k hněvu. Jeho žádosti bylo vyhověno. …

„Před poctou je pokora. Hospodin může nejúčinněji použít ty, kdož jsou si nejvíce vědomi své vlastní nehodnosti a neschopnosti. Bude je učit, aby posilovali víru. Učiní je silnými spojováním jejich slabosti se svou silou, moudrými spojováním jejich neznalosti se svou moudrostí.

„Bůh přijme službu všech, kdož budou pracovat v poslušnosti vůči Jeho vůli, kdož nebudou pro nějaké uznání poskvrňovat svědomí, kdož nedovolí žádnému vlivu, aby je svedl ze stezky povinnosti. …

„Učenliví a důvěřující lidé, mající pravý záměr a čisté srdce, nemusejí čekat na velké příležitosti nebo na mimořádné schopnosti předtím, než použijí svých sil. Neměli by stát nerozhodní, pochybující a bojící se, co o nich bude říkat svět nebo co si o nich bude myslet. Nemáme se trápit starostí plnou obav, ale jít dál, tiše vykonávajíce s věrností práci, kterou nám Bůh přidělil, a výsledek nechávajíce zcela na Něm.“ – The Signs of the Times, June 23, 1881.

 

Úterý 6. února

3. BŮH ZNÁ SRDCE

a. Jaký zákon byl ustanoven v starověkém Izraeli, zjevující Boží soucit s rodinami během času války? Deuteronomium 20:5–8.

Deuteronomium 20:5–8. Potom mluviti budou hejtmané k lidu, řkouce: Jest-li kdo z vás, ješto vystavěl dům nový, a ještě nepočal bydliti v něm, odejdi a navrať se do domu svého, aby nezahynul v bitvě, a někdo jiný aby nezačal bydliti v něm. A kdo jest, ješto štípil vinici, a ještě nepřišla k obecnému užívání, odejdi a navrať se k domu svému, aby snad nezahynul v bitvě, aby někdo jiný k obecnému užívání nepřivedl jí. A kdo jest, ješto by měl zasnoubenou manželku, a ještě by jí nepojal, odejdi a navrať se do domu svého, aby neumřel v boji, a někdo jiný nevzal jí. Přidadí i toto hejtmané, mluvíce k lidu, a řeknou: Kdo jest bázlivý a lekavého srdce, odejdi a navrať se do domu svého, aby nezemdlil srdce bratří svých, jako jest srdce jeho.

„V Izraeli byl ustanoven zákon, aby předtím, než vytáhli do boje, bylo v celém vojsku hlásáno následující provolání: [Citovány verše Deuteronomium 20:5–8]. Jaká je toto pozoruhodná ukázka něžné, lítostivé lásky Kristovy! Ten, který založil životní vztahy a příbuzenská pouta, ustanovil zvláštní opatření, aby tyto vztahy a pouta nebyly příliš rozsáhle zpřetrhány. Nechtěl, aby nikdo nešel do boje neochotně. Toto provolání také ukazuje důrazným způsobem na vliv, kterým může působit někdo, kdo nemá dostatek víry a odvahy, a dále ukazuje na vliv našich myšlenek a pocitů na náš vlastní způsob jednání.“ – The Signs of the Times, June 30, 1881.

b. Když si teď byl Gedeon jistý Božím vedením ve svém počínání, jak jej Hospodin znovu ohromil? Proč? Soudců 7:1, 2. Jaký účinek má pýcha na nás dnes?

Soudců 7:1, 2. Tedy vstav ráno Jerobál, (jenž jest Gedeon), i všecken lid, kterýž byl s ním, položili se při studnici Charod, vojska pak Madianských byla jim na půlnoci před vrchem More v údolí. I řekl Hospodin Gedeonovi: Příliš mnoho jest lidu s tebou, protož nedám Madianských v ruce jejich, aby se nechlubil Izrael proti mně, řka: Ruka má spomohla mi.

„Protože početně jich bylo tak málo ve srovnání s počtem nepřátel, upustil Gedeon od učinění obvyklého provolání [toho z Deuteronomium 20:5–8]. Byl naplněn úžasem z prohlášení, že jeho vojsko je příliš velké. Hospodin však znal pýchu a nevěru existující v srdcích Jeho lidu. Podníceni povzbuzujícími výzvami Gedeonovými oni ochotně narukovali; mnozí však byli naplněni obavami, když viděli zástupy Madianských. Přitom kdyby Izrael zvítězil, tak právě tito lidé by přivlastňovali slávu sobě, místo aby připisovali vítězství Bohu.

„Gedeon uposlechl rozkazu Hospodinova a s těžkým srdcem pozoroval, jak dvaadvacet tisíců neboli více než dvě třetiny z celého jeho vojska se navrací do svých domovů.“ – Patriarchové a proroci, str. 412; PP 549.

„Pýcha srdce je strašná povahová vlastnost. ‚Před setřením bývá pýcha‘ (Přísloví 16:18, první část). Toto platí v rodině, v církvi i v národě.“ – The Faith I Live By, p. 68.

 

Středa 7. února

4. ZKOUŠKA POVAHY

a. Poté co Gedeonovo vojsko byla zmenšeno na pouhých 10 000, co mu Bůh řekl, aby udělal předtím, než šli do boje? Proč? Soudců 7:4, 5.

Soudců 7:4, 5. Řekl opět Hospodin Gedeonovi: Ještě jest mnoho lidu; kaž jim sstoupiti k vodám, a tam jej tobě zkusím. I bude, že o komžkoli řeknu: Tento půjde s tebou, ten ať s tebou jde, a o komžkoli řeknu tobě: Tento nepůjde s tebou, ten ať nechodí. I kázal sstoupiti lidu k vodám, a řekl Hospodin k Gedeonovi: Každého, kdož chlemtati bude jazykem svým z vody, jako chlemce pes, postavíš obzvláštně, tolikéž každého, kdož se přisehne na kolena svá ku pití.

„Lid byl zaveden dolů ke břehu, v očekávání, že bude okamžitě postupovat proti nepříteli. Nemnozí spěšně nabrali do dlaní trochu vody a vypili ji, zatímco šli dále; ale téměř všichni se sklonili na svá kolena a beze spěchu pili z vodní hladiny. Těch, kteří nabírali vodu do svých dlaní, bylo jen tři sta z deseti tisíců; přesto byli vybráni tito; celému zbytku bylo dovoleno vrátit se do svých domovů.

„Povaha se často zkouší nejprostšími způsoby. Ti, kdož se v čase nebezpečí zaměřovali na uspokojení svých vlastních potřeb, nebyli muži, na něž v případě nouze bylo spolehnutí. Hospodin nemá ve svém díle místo pro lhostejné a požitkářské. Mužové Jeho volby byli nemnozí, kteří by nedovolili, aby je jejich vlastní potřeby zdržovaly při plnění povinnosti.“ – Patriarchové a proroci, str. 412; PP 549.

b. Jak aktuální zásada, které Bůh učil, podobně platí pro nás v Jeho dnešní církvi? Filipenským 2:4; 3:13, 14.

Filipenským 2:4. Nehledejte jeden každý jen svých věcí, ale každý také toho, což jest jiných.

Filipenským 3:13, 14. Bratří, jáť nemám za to, že bych již dosáhl. Ale to jedno činím, na ty věci, kteréž jsou za mnou, zapomínaje, k těm pak, kteréž jsou přede mnou, úsilně chvátaje, k cíli běžím, k odplatě svrchovaného povolání Božího v Kristu Ježíši.

„Úspěch nezávisí na síle ani na množství. Bůh může vysvobodit prostřednictvím nemnohých stejně jako prostřednictvím mnohých. Velká církev není nutně silná církev. Někteří z jejích členů mohou pěstovat sobectví, pýchu nebo nevěru; někteří mohou být nečestní, jiní zkažení v srdci a životě. Všichni tito jsou pro církev zdrojem slabosti. Uvedou projev nelibosti Boží na Jeho lid a velký protivník bude pracovat, aby skrze ně podpořil svou vlastní věc.

„Za starodávna těm, jejichž světské zájmy by odtahovaly jejich srdce od díla Božího, bylo nařízeno vrátit se do svých domovů. Dnes by pro věc pravdy bylo lepší, kdyby ti, jejichž pozornost je zaujata jejich vlastními soukromými zájmy, se oddělili od díla Božího a věnovali se věcem, jež potěšují jejich srdce. Pak by svým špatným příkladem nevykonávali tak nebezpečný vliv na druhé.

„Bůh je poctěn ani ne tak velkým počtem, jako povahou těch, kdož Jemu slouží.“ – The Signs of the Times, June 30, 1881.

 

Čtvrtek 8. února

5. RYTÍŘI KNÍŽETE POKOJE

a. Co je Božím plánem pro všechny, kteří narukovali do Jeho duchovního vojska? 2 Timoteovi 2:3–5.

2 Timoteovi 2:3–5. A tak ty snášej protivenství, jako ctný rytíř Ježíše Krista. Žádný, kdož rytěřuje, neplete se v obecné živnosti, aby se svému hejtmanu líbil. A jestliže by kdo i bojoval, nebudeť korunován, leč by řádně bojoval.

„Nejsme postaveni do tohoto světa jenom proto, abychom se starali sami o sebe, ale požaduje se od nás, abychom pomáhali ve velikém díle spasení, takto napodobujíce sebezapírající, sebeobětující, užitečný život Kristův.“ – Svědectví pro církev, sv. 1, str. 264; 1T 325.

„Pravá křesťanská povaha se vyznačuje odhodlaností záměru, nezdolnou rozhodností, která odmítá poddat se světským vlivům, které nebudou cílit na nic jiného než na biblický standard. Jestliže si lidé dovolí ztratit odvahu ve službě Boží, bude velký protivník předkládat četné důvody, aby je svedl z prosté a jasné stezky povinnosti na stezku pohody a nezodpovědnosti. Ti, kdož mohou být uplaceni nebo svedeni, znechuceni nebo zastrašeni, nebudou k žádnému užitku v křesťanském rytěřování. Ti, kdož své city upínají na světské poklady nebo světské pocty, nebudou podporovat boj proti knížatstvu a mocnostem a duchovním zlostem vysoko.

„Všichni, kdož chtějí být rytíři kříže Kristova, musejí se odít do brnění a připravit se na boj. Neměli by být zastrašeni hrozbami; ani vyděšeni z nebezpečí. Musejí být opatrní v ohrožení, přesto pevní a odvážní tváří v tvář nepříteli a bojovat boj pro Boha. Posvěcení Kristova následovníka musí být úplné. Otec, matka, manželka, děti, domy, pozemky, všechno musí být vedlejší vůči dílu a věci Boží. Musí být ochotný nést trpělivě, rád, radostně cokoliv, k čemu v Boží prozřetelnosti může být povolán, aby snášel. Jeho konečnou odměnou bude, aby sdílel s Kristem trůn nesmrtelné slávy.“ – The Signs of the Times, June 30, 1881.

Pátek 9. února

OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ

1. Jak mohu zapůsobit na někoho, kdo je v odpadnutí, jako Gedeon zapůsobil na Joasa?

2. Proč byl Gedeon člověkem určeným pro úkol vysvobození Božího lidu?

3. Proč Bůh chtěl, aby 32 000 bylo zmenšeno na 10 000?
4. Vysvětlete, jak zkouška tím, jak muži pili vodu, může být uplatněna dnes.

5. Co znamená být duchovním rytířem pro království, které není z tohoto

světa?