Vítejte na stránkách Křesťanské Církve Adventistů Sedmého Dne Reformní Hnutí

LEKCE 6. VÍRA, KTERÁ OSPRAVEDLŇUJ

05-11-2017

„Abraham otec náš zdali ne z skutků ospravedlněn jest, obětovav syna svého Izáka na oltář? Vidíš-li, že víra napomáhala skutkům jeho, a z skutků víra dokonalá byla? A tak naplněno jest písmo, řkoucí: I uvěřil Abraham Bohu, a počteno jest jemu za spravedlnost, a přítelem Božím nazván jest“ (Jakub 2:21–23).

„Víra, která ospravedlňuje, vždy přináší nejprve opravdové pokání a potom dobré skutky, které jsou ovocem té víry.“ – Our High Calling, p. 52.

Doporučená četba: Vybraná poselství, kn. 1, str. 297–302; 1SM 377–382.

Neděle 5. listopadu

1. NEBEZPEČNÁ MYŠLENKA ODHALENA

a. Jaký nevyvážený pohled v představování víry a skutků se služebnice Páně snažila opravit?

„Navštívila jsem shromáždění a byl přítomen velký sbor. V mém snu jsi přednášel předmět víry a připočtené spravedlnosti Kristovy skrze víru. Opakoval jsi několikrát, že skutky zde nemají žádný význam, že zde nejsou žádné podmínky. Záležitost jsi představil v takovém světle, že jsem poznala, že mysli lidí budou zmateny a neobdrží správné mínění ohledně víry a skutků, a rozhodla jsem se ti napsat. Uvádíš tuto záležitost příliš rozhodně. Existují podmínky pro naše přijetí ospravedlnění a posvěcení a spravedlnosti Kristovy. Znám tvé mínění, zanecháváš však špatný dojem v mnoha myslích. Zatímco dobré skutky nespasí ani jednu duši, přesto pro ani jednu duši není možné, aby byla spasena bez dobrých skutků.“ – Vybraná poselství, kn. 1, str. 297; 1SM 377.

b. Jaké světlo můžeme obdržet z Písma ohledně podmínek pro věčný život? Matouš 19:16, 17, 20, 21.

Matouš 19:16, 17, 20, 21. A aj, jeden přistoupiv, řekl jemu: Mistře dobrý, co dobrého budu činiti, abych měl život věčný? Ale on řekl jemu: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než jediný, totiž Bůh. Chceš-li pak vjíti do života, ostříhej přikázaní. … Dí jemu mládenec: Všeho toho ostříhal jsem od své mladosti. Čehož mi se ještě nedostává? Řekl mu Ježíš: Chceš-li dokonalým býti, jdiž a prodej statek svůj, a rozdej chudým, a budeš míti poklad v nebi, a poď, následuj mne.

 

Pondělí 6. listopadu

2. NEÚČINNOST POVRCHNÍ VÍRY

a. Jak Pavel vysvětluje, že povrchní víra těch, kteří vyznávají, že jsou následovníci Boží, není dostatečná? Římanům 10:2, 3. Jaký druh víry potřebují? Římanům 10:10.

Římanům 10:2, 3. Neboť jim svědectví vydávám, žeť horlivost Boží mají, ale ne podlé umění. Nebo neznajíce Boží spravedlnosti, a svou vlastní spravedlnost usilujíce vystaviti, spravedlnosti Boží nebyli poddáni.

Římanům 10:10. Srdcem se zajisté věří k spravedlnosti, ale ústy vyznání se děje k spasení.

„Víra, která je k spasení, není povrchní víra, není to pouhý souhlas rozumu, je to víra zakořeněná v srdci, která se chápe Krista jako osobního Spasitele, jsouc ujištěná, že On může dokonale spasit všechny, kteří přistupují skrze Něho k Bohu. Věřit, že On chce spasit jiné, ale nechce spasit tebe, to není pravá víra.“ – Vybraná poselství, kn. 1, str. 309; 1SM 391.

„Připočtení spravedlnosti Kristovy přichází skrze ospravedlňující víru, a toto je ospravedlnění, pro které Pavel tak vážně bojuje.“ – Vybraná poselství, kn. 1, str. 314; 1SM 397.

b. Co ukazuje, zda máme jen povrchní víru, nebo víru ospravedlňující? Jakub 2:18.

Jakub 2:18. Ale dí někdo: Ty víru máš, a já mám skutky. Ukažiž ty mi víru svou z skutků svých, a já tobě ukáži víru svou z skutků svých.

„Když je [věřící] ospravedlněn kvůli zásluze Kristově, není uvolněn k vykonávání nespravedlnosti. Víra působí skrze lásku a očišťuje duši. Víra raší a kvete a plodí žeň vzácného ovoce. Kde je víra, tam se projevují dobré skutky. Jsou navštěvováni nemocní, pečuje se o chudé, sirotci a vdovy nejsou zanedbáváni, nazí jsou odíváni, strádající jsou syceni. Kristus chodil, dobře čině, a když jsou s Ním lidé spojeni, milují dítky Boží a pokora a pravda provázejí jejich kroky. Výraz tváře zjevuje jejich zkušenost a lidé o nich poznávají, že bývají s Ježíšem a učí se od Něho. Kristus a věřící se stávají jedno a Jeho krása povahy se zjevuje v těch, kteří jsou životně spojení se Zdrojem moci a lásky. Kristus je velikým opatrovníkem ospravedlňující spravedlnosti a posvěcující milosti.“ – Vybraná poselství, kn. 1, str. 314; 1SM 398.

„Jsou mnozí, kteří mají zákonickou, povrchní víru. Formálně přijali Krista jako Spasitele světa, ale ve svých srdcích nevlastní žádný důkaz, že je jejich osobním Spasitelem, že odpustil jejich hříchy, že mají živé spojení s Bohem, zdrojem veškerého světla. Nemůžeš učit druhé o Ježíši a Jeho spravedlnosti, nemůžeš vylíčit Jeho nesrovnatelnou lásku a plnost Jeho milosti, nemůžeš Jej zobrazit jako křesťanovo všecko ve všech, jako potěšitele a průvodce člověka, jestliže tvoje srdce není naplněno Jeho láskou. Nebudeš schopen představit Boha jako Boha lásky a slitování, jestliže nemůžeš říci: ‚Okusil jsem a vím, jak dobrý jest Hospodin.‘“ – The Signs of the Times, September 2, 1889.

 

Úterý 7. listopadu

3. VÍRA, KTERÁ OSPRAVEDLŇUJE

a. Kdy je hříšník ospravedlněn z víry? V jakém stavu by se měla duše udržovat? Skutky 16:30, 31.

Skutky 16:30, 31. I vyved je ven, řekl: Páni, co já mám činiti, abych spasen byl? A oni řekli: Věř v Pána Ježíše Krista, a budeš spasen ty i dům tvůj.

„Vyznal jsi své hříchy a v srdci ses jich vzdal. Rozhodl ses odevzdat se Bohu. Jdi tedy k Němu a žádej Jej, aby smyl tvé hříchy a dal ti nové srdce.“ – Cesta ke Kristu, str. 35; SC 49.

„Když kajícný hříšník, zkroušený před Bohem, rozeznává Kristovo smíření ve svůj prospěch a přijímá toto smíření jako svou jedinou naději v tomto životě a v životě příštím, jsou jeho hříchy odpuštěny. Toto je ospravedlnění z víry. Každá věřící duše má svou vůli podřizovat zcela vůli Boží a udržovat ve stavu lítosti a pokání, uplatňujíc víru v usmiřující zásluhy Vykupitelovy a postupujíc od síly k síle, od slávy k slávě.“ – SDA Bible Commentary, [E. G. White Comments] vol. 6, p. 1070.

b. Jak apoštol Pavel popisuje víru, která umožňuje ospravedlnění? Galatským 5:6.

Galatským 5:6. Nebo v Kristu Ježíši ani obřízka nic neprospívá, ani neobřízka, ale víra skrze lásku dělající.

„Spásná víra je ujednání, jímž ti, kdož přijímají Krista, vcházejí do smluvního vztahu s Bohem. Pravá víra je život. Živá víra znamená vzrůst síly, naprostou důvěru, jíž se duše stává vítězící mocí.“ – Touha věků, str. 241; DA 347.

c. Co bude tato víra dělat pro toho, kdo ji má? Matouš 21:21.

Matouš 21:21. I odpověděv Ježíš, řekl jim: Amen pravím vám: Budete-li míti víru a nebudete-li pochybovati, netoliko to fíkovému stromu učiníte, ale kdybyste i této hoře řekli: Zdvihni se a vrz sebou do moře, staneť se.

„Když se duše uchopuje Krista jako jediné naděje na spasení, pak se projevuje pravá víra. Tato víra vede svého majitele, aby vložil všechny city duše na Krista; jeho rozum je pod kontrolou Ducha svatého a jeho povaha je utvářena podle božské podobnosti. Jeho víra není mrtvou vírou, ale vírou, která působí skrze lásku a vede jej, aby patřil na krásu Kristovu a přizpůsoboval se božské povaze.“ – Vybraná poselství, kn. 1, str. 309; 1SM 391, 392.

 

Středa 8. listopadu

4. PŘÍKLAD VÍRY, KTERÁ OSPRAVEDLŇUJE

a. Co prokazuje, že Abraham neměl pouze povrchní víru, ale víru ospravedlňující? Jakub 2:21–23.

Jakub 2:21–23. Abraham otec náš zdali ne z skutků ospravedlněn jest, obětovav syna svého Izáka na oltář? Vidíš-li, že víra napomáhala skutkům jeho, a z skutků víra dokonalá byla? A tak naplněno jest písmo, řkoucí: I uvěřil Abraham Bohu, a počteno jest jemu za spravedlnost, a přítelem Božím nazván jest.„Apoštol Jakub viděl, že v představování předmětu ospravedlnění z víry bude vyvstávat nebezpečí, a snažil se ukázat, že pravá víra nemůže existovat bez odpovídajících skutků. Předkládá zkušenost Abrahamovu. ‚Vidíš-li,‘ praví, ‚že víra napomáhala skutkům jeho, a z skutků víra dokonalá byla?‘ Takto pravá víra dělá pravé dílo ve věřících. Víra a poslušnost přinášejí pevnou, cennou zkušenost.

„Existuje víra, která není spásnou vírou. Slovo prohlašuje, že ďáblové věří, avšak třesou se. Tak zvaná víra, která nepůsobí skrze lásku a neočišťuje duši, neospravedlní žádného člověka. … Abraham uvěřil Bohu. Jak víme, že uvěřil? Jeho skutky dosvědčovaly povahu jeho víry a jeho víra mu byla počtena za spravedlnost.“ – SDA Bible Commentary, [E. G. White Comments] vol. 7, p. 936.

b. Jaký jasný příkaz Ježíš často opakoval, a to i těm, kteří zjevovali, že jsou ospravedlněni z víry? Jan 5:14.

Jan 5:14. Potom pak nalezl jej Ježíš v chrámě, a řekl jemu: Aj, zdráv jsi učiněn; nikoli víc nehřeš, aťby se něco horšího nepřihodilo.

„Víra, která má úspěch v tom, že nás přivádí do životadárného kontaktu s Kristem, vyjadřuje na naší straně nejvyšší přednost, dokonalou důvěru, úplné posvěcení. Tato víra působí skrze lásku a očišťuje duši. Působí v životě Kristova následovníka opravdovou poslušnost vůči Božím přikázáním; neboť následkem životadárného spojení s Kristem bude láska k Bohu a láska k člověku.“ – Vybraná poselství, kn. 1, str. 265, 266; 1SM 334.

„Když Bůh působí v srdci a člověk svou vůli podřizuje Bohu a spolupracuje s Bohem, uskutečňuje v životě to, co Bůh působí uvnitř skrze Ducha svatého, a je soulad mezi záměrem srdce a životní praxí. Věřící se musí vzdát každého hříchu jako ohavné věci, která ukřižovala Pána života a slávy, a musí mít pokrokovou zkušenost tím, že neustále koná skutky Kristovy. Je to skrze neustálé vzdávání se vůle, skrze neustálou poslušnost, že se udržuje požehnání ospravedlnění.“ – Vybraná poselství, kn. 1, str. 313; 1SM 397.

 

Čtvrtek 9. listopadu

5. ZNÁZORNĚNÍ PRAVÉ VÍRY

a. Co byl kupec ochoten obětovat, aby mohl získat pravou perlu? Co pravá perla představuje? Matouš 13:45, 46.

Matouš 13:45, 46. Opět podobno jest království nebeské člověku kupci, hledajícímu pěkných perel. Kterýž když nalezl jednu velmi drahou perlu, odšed, prodal všecko, což měl, a koupil ji.

„Spravedlnost Kristova, jako čistá, bílá perla, nemá žádný kaz, žádnou poskvrnu. Žádné dílo člověka nemůže vylepšit veliký a drahocenný dar Boží. Ten je bez vady. V Kristu ‚jsou skryti všickni pokladové moudrosti a známosti.‘ Kol. 2:3.“ – Kristova podobenství, str. 63; COL 115.

b. Proč mnozí nenalézají tuto velikou perlu, spravedlnost Kristovu? Zjevení 3:17.

Zjevení 3:17. Nebo pravíš: Bohatý jsem, a zbohatl jsem, a žádného nepotřebuji, a nevíš, že jsi bídný, a mizerný, i chudý, i slepý, i nahý.

„Někteří se zdají být těmi, jež stále hledají nebeskou perlu. Nevzdávají se však zcela svých zlozvyků. Neumírají svému já, aby v nich mohl žít Kristus. Proto nenacházejí drahocennou perlu. Nepřekonali nesvatou touhu a svou lásku k světským atrakcím. Neberou svůj kříž a nenásledují Krista cestou sebezapření a oběti. Téměř křesťané, přesto ne zcela křesťané, zdají se být blízko království nebeského, ale nemohou tam vstoupit. Být téměř, ale ne zcela spasený, znamená být ne téměř, ale zcela ztracený.“ – Kristova podobenství, str. 65; COL 118.

Pátek 10. listopadu

OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ

1. I když nejsme spaseni ze svých skutků, co bude vidět v životě člověka, který je ospravedlněn z víry?

2. V čem je vidět rozdíl mezi opravdovou vírou a formální vírou?

3. Co bude pravá víra dělat pro svého majitele?
4. Jaký důležitý vztah existuje mezi vírou a skutky?
5. Co je velkým nebezpečím pro ty, kteří se zdají být křesťany?