Vítejte na stránkách Křesťanské Církve Adventistů Sedmého Dne Reformní Hnutí

LEKCE 7. Služba vysvobození

12-05-2019

„Duch Panovníka Hospodina jest nade mnou, proto že pomazal mne Hospodin, abych kázal evangelium tichým. Poslal mne, abych uvázal rány skroušených srdcem, abych vyhlásil jatým svobodu, a vězňům otevření žaláře“ (Izaiáš 61:1).

„Tím, že se člověk poddal hříchu, umístil svou vůli pod kontrolu Satanovu. Stal se bezmocným zajatcem v pokušitelově moci. Bůh poslal svého Syna do našeho světa, aby zlomil moc Satanovu a aby osvobodil vůli člověka.“ – Australasian Union Conference Record, June 1, 1900.

Doporučená četba: Touha věků (1969), str. 380–383; DA 547–551.

Neděle 12. května

1. ZŘIZOVÁNÍ BOŽÍHO KRÁLOVSTVÍ

a. Jakou otázku položil Ježíš ohledně Božího království? Marek 4:30. K čemu chtěl přitáhnout pozornost lidí?

Marek 4:30. I řekl: K čemu připodobníme království Boží? Aneb kterým podobenstvím je ukážeme?

„Kristus shledal světská království zkaženými. … Když přišel Kristus na svět, aby zřídil království, pohlédl na lidské vlády a řekl: ‚K čemu připodobníme království Boží?‘ Nic v občanské společnosti neposkytlo Jemu srovnání. …

„Ve výrazném rozporu s bezprávím a útlakem tak všeobecně vykonávaným bylo poslání a dílo Kristovo. … Jeho záměrem byla vláda, která by nepoužívala žádné násilí; Jeho poddaní by nepoznali žádný útisk. … Přišel jako božský Napravovatel, přinášeje utlačovanému a pošlapávanému lidstvu bohatou a hojnou milost Nebeskou, aby mocí Jeho spravedlnosti mohl člověk, ač byl padlý a zkažený, být účastníkem božství.“ – God’s Amazing Grace, p. 14.

„Kristus zřizoval království na odlišných zásadách. Povolával lidi ne k moci, ale k službě, aby silní nesli slabosti slabých. Moc, postavení, nadání, vzdělání umísťují svého majitele pod větší povinnost sloužit svým bližním.“ – Touhavěků (1969), str. 382; DA 550.

Pondělí 13. května

2. POSLANÍ KRISTOVO

a. Jak je popsána povaha přicházejícího Vysvoboditele? V jaké moci působil? Izaiáš 42:1–4.

Izaiáš 42:1–4. Aj, služebník můj, na kteréhož se zpodepru, vyvolený můj, jehož libuje duše má. Ducha svého dám jemu, onť soud národům vynášeti bude. Nebude křičeti, ani se vyvyšovati, ani slyšán bude vně hlas jeho. Třtiny nalomené nedolomí, a lnu kouřícího se neuhasí, ale soud podlé pravdy vynášeti bude. Nebude neochotný, ani přísný, dokudž soudu na zemi nevykoná, a učení jeho ostrovové očekávati budou.

„Slabě hořící knot víry a naděje [Kristus] povzbudí a neuhasí. Jako pastýř stádo své pást bude, do náručí svého shromáždí jehňátka a v klíně svém je ponese.“ – The SDA Bible Commentary [E. G. White Comments], vol. 4, p. 1146.

b. Jaký královský titul měl Mesiáš nést? Izaiáš 9:6.

Izaiáš 9:6. Nebo dítě narodilo se nám, syn dán jest nám, i bude knížetství na rameni jeho, a nazváno bude jméno jeho: Předivný, Rádce, Bůh silný, Rek udatný, Otec věčnosti, Kníže pokoje.

„Kristus je ‚Kníže pokoje‘ (Izaiáš 9:6) a Jeho posláním je obnovit na zemi a na nebi pokoj, který hřích zničil. … Kdo svoluje zříci se hříchu a otevřít své srdce lásce Kristově, stává se účastníkem tohoto nebeského pokoje. …

„Srdce, které je v souladu s Bohem, je účastníkem nebeského pokoje a bude šířit jeho požehnaný vliv na všechno kolem.“ – Myšlenky z hory blahoslavenství (1990), str. 27; MB 27, 28.

c. Co shrnuje Kristovo životní dílo? Skutky 10:38. Které praktické věci Kristovo dílo zahrnovalo? Matouš 4:23, 24.

Skutky 10:38. Kterak Ježíše od Nazaréta pomazal Bůh Duchem svatým a mocí. Kterýž chodil, dobře čině, a uzdravuje všecky posedlé od ďábla; nebo Bůh s ním byl.

Matouš 4:23, 24. I procházel Ježíš všecku Galilei, uče v shromážděních jejich a káže evangelium království, a uzdravuje všelikou nemoc i všeliký neduh v lidu. A rozešla se o něm pověst po vší Syrii. I vodili k němu všecky nemocné, rozličnými neduhy a trápeními obklíčené, i ďábelníky, i náměsičníky, i šlakem poražené a uzdravoval je.

„Se srdcem vždy dotčeným pocity našich slabostí, s uchem vždy otevřeným nářku trpícího lidstva, s rukou vždy připravenou zachránit ty, jenž jsou zbaveni odvahy a zoufalí, Ježíš, náš Spasitel, ‚chodil, dobře čině‘ (Skutky 10:38).“ –God’s Amazing Grace, p. 14.

„Nemocní přicházeli do míst, jimiž On procházel, aby Jej mohli požádat o pomoc. Sem také přicházeli mnozí dychtiví slyšet Jeho slova a přijmout dotek Jeho ruky. Takto On chodil od města k městu, od městečka k městečku, káže evangelium a uzdravuje nemocné – Král slávy v poníženém rouchu lidství.“ –Život naplněný pokojem, str. 11; MH 22.

„Něžný, soucitný, chápavý, vždy ohleduplný k ostatním, představoval [Kristus] povahu Boží a byl neustále zaměstnán ve službě Bohu a člověku.“ –Život naplněný pokojem, str. 223; MH 423.

Úterý 14. května

3. KRISTOVO DÍLO MÁ BÝT NAŠÍM DÍLEM

a. Jak rozsáhlé bylo dílo, které Kristus konal pod vnuknutím Ducha svatého? Izaiáš 61:1–3.

Izaiáš 61:1–3. Duch Panovníka Hospodina jest nade mnou, proto že pomazal mne Hospodin, abych kázal evangelium tichým. Poslal mne, abych uvázal rány skroušených srdcem, abych vyhlásil jatým svobodu, a vězňům otevření žaláře, abych vyhlásil léto milostivé Hospodinovo, a den pomsty Boha našeho, abych těšil všecky kvílící, abych způsobil radost kvílícím Sionským, a dal jim okrasu místo popela, olej veselé místo smutku, oděv chvály místo ducha sevřeného. I nazvání budou stromové spravedlnosti, štípení Hospodinovo, abych oslavován byl.

„Poslání popsané prorokem je posláním každého učedníka Kristova. Máme vykonávat slova Kristova a předkládat druhým smlouvu milosti, spravedlnost Kristovu. Máme světu zjevovat to, že máme olej milosti ve svých nádobkách se svými lampami. Dílem každého Kristova představitele, jak v kazatelském úřadu, tak mezi laiky, je vypravovat o velkém spasení přinášeném k nim jako Boží bezplatný dar.“ – The Review and Herald, March 27, 1894.

b. Co jsme vyzýváni dělat jako následovníci Krista? Izaiáš 58:6, 7.

Izaiáš 58:6, 7. Není-liž toto půst, kterýž oblibuji: Rozvázati svazky bezbožnosti; roztrhnouti snopky obtěžující, a potřené propustiti svobodné, a tak všelijaké jho abyste roztrhli? Není-liž: Abys lámal lačnému chléb svůj, a chudé vypověděné abys uvedl do domu? Viděl-li bys nahého, abys jej přioděl, a před tělem svým abys se neskrýval.

„Všichni, kdož jsou členy království Kristova, budou Jej představovat v povaze a smýšlení.“ – God’s Amazing Grace, p. 14.

„Tím, že se člověk poddal hříchu, umístil svou vůli pod kontrolu Satanovu. Stal se bezmocným zajatcem v pokušitelově moci. Bůh poslal svého Syna do našeho světa, aby zlomil moc Satanovu a aby osvobodil vůli člověka. Poslal Jej, aby vyhlásil jatým svobodu, aby roztrhnul snopky obtěžující a potřené propustil svobodné.“ – Our High Calling, p. 104.

„Zjistěte, co chudí a trpící potřebují, a pak v lásce a něžnosti jim pomáhejte k odvaze a naději a důvěře tím, že s nimi sdílíte dobré věci, které vám Bůh dal. Takto budete dělat právě to dílo, které Bůh chce, abyste dělali.“ – The Medical Missionary, June 1, 1891.

„Kristovo dílo má být naším vzorem. On neustále chodil, dobře čině. V chrámě a v synagogách, na ulicích měst, na tržišti a v dílně, u moře a mezi pahorky kázal evangelium a uzdravoval nemocné. Jeho život byl životem nesobecké služby a má být naší učebnicí. Jeho něžná soucitná láska kárá naši sobeckost a bezcitnost.“ – Svědectví pro církev, sv. 9, str. 25; 9T 31.

c. Jaké zaslíbení učinil Kristus svým učedníkům ohledně moci, která má provázet šíření evangelia? Skutky 1:8.

Skutky 1:8. Ale přijmete moc Ducha svatého, přicházejícího na vás, a budete mi svědkové, i v Jeruzalémě, i ve všem Judstvu, i v Samaří, a až do posledních končin země.

Středa 15. května

4. SVĚDKOVÉ VYSVOBOZENÍ

a. Jaká povzbuzující slova by nás měla inspirovat k následování Ježíšových šlépějí v oslovování druhých? Izaiáš 52:7; 61:6–9.

Izaiáš 52:7. Ó jak krásné na horách nohy toho, ješto potěšené věci zvěstuje, a ohlašuje pokoj, toho, ješto zvěstuje dobré, ješto káže spasení, a mluví k Sionu: Kralujeť Bůh tvůj.

Izaiáš 61:6–9. Vy pak kněží Hospodinovi nazváni budete, služebníci Boha našeho slouti budete, zboží pohanů užívati budete, a v slávě jejich zvýšeni budete. Za dvojnásobní zahanbení vaše a pohanění prozpěvovati budete, z podílu jejich a v zemi jejich dvojnásobní dědictví obdržíte, a tak veselé věčné míti budete. Já zajisté Hospodin miluji soud, a nenávidím loupeže při oběti, a protož způsobím, aby skutkové jejich dáli se v pravdě, a smlouvu věčnou s nimi učiním. I vejdeť v známost mezi pohany símě jejich, a potomci jejich u prostřed národů. Všickni, kteříž je uzří, poznají je, že jsou símě, jemuž požehnal Hospodin.

„[Bůh] chce, abyste šli do našich sborů pracovat opravdově pro Něho. Chce, abyste zřizovali shromáždění pro ty, kteří se nacházejí mimo sbory, aby se lidé mohli učit pravdám tohoto posledního poselství varování. Jsou místa, kde budete radostně přijati, kde vám duše budou děkovat za to, že jste jim přišli pomoci. Kéž vám Pán pomůže chopit se tohoto díla tak, jak jste se ho ještě nikdy nechopili.“ – Svědectví pro církev, sv. 9, str. 78; 9T 107.

„Bude vyžadovat mravní odvahu dělat Boží dílo neochvějně. Ti, kdož toto dělají, nemohou poskytovat žádné místo sebelásce, sobeckým úvahám, ctižádosti, lásce k pohodlnosti nebo touze vyhýbat se kříži.“ – The Review andHerald, February 7, 1893.

b. Jaký je úžasný příklad toho, co Ježíš chce, aby dělali ti, kteří byli vysvobozeni od hříchu? Matouš 8:28; Marek 5:6–8, 18–20.

Matouš 8:28. A když se přeplavil na druhou stranu do krajiny Gergezenských, potkali se s ním dva ďábelníci z hrobů vyšlí, ukrutní náramně, tak že žádný nemohl tou cestou choditi.

Marek 5:6–8, 18–20. Uzřev pak Ježíše zdaleka, běžel a poklonil se jemu, a křiče hlasem velikým, řekl: Co jest tobě do mne, Ježíši, Synu Boha nejvyššího? Zaklínám tě skrze Boha, abys mne netrápil. (Nebo pravil jemu: Vyjdiž, duchu nečistý, z člověka tohoto.) … A když vstoupil na lodí, prosil ho ten, kterýž trápen býval od ďábelství, aby s ním byl. Ježíš pak nedopustil mu, ale řekl jemu: Jdi k svým do domu svého, a zvěstuj jim, kterak veliké věci učinil tobě Pán, a že slitoval se nad tebou. I odšel, a počal ohlašovati v krajině Desíti měst, kterak veliké věci učinil mu Ježíš. I divili se všickni.

„Dva uzdravení ďábelníci byli prvními misionáři, které Kristus poslal kázat evangelium v krajině Desíti měst. Jen na pár okamžiků měli tito muži výsadu slyšet učení Kristova. Žádné kázání z Jeho rtů nikdy neslyšely jejich uši. Nemohli učit lidi tak, jak to byli schopni činit učedníci, kteří byli denně s Kristem. Nesli však ve svých vlastních osobách důkaz, že Ježíš je Mesiáš. Mohli vypravovat o tom, co poznali; co oni sami byli viděli a slyšeli a zakusili z moci Kristovy. Toto je tím, co může dělat každý, jehož srdce se dotkla milost Boží. Jan, milovaný učedník, napsal: ‚Což bylo od počátku, což jsme slýchali, co jsme očima svýma viděli, a co jsme pilně spatřili, a čeho se ruce naše dotýkaly, o slovu života, … což jsme viděli a slyšeli, zvěstujeme vám‘ (1 Jan 1:1–3). Jako Kristovi svědkové máme vyprávět o tom, co známe, co jsme sami viděli a slyšeli a zakusili. Následujeme- li Ježíše krok za krokem, budeme mít něco přímo k věci, abychom vyprávěli o cestě, kterou nás vedl. Můžeme vyprávět o tom, jak jsme zkoušeli Jeho zaslíbení a zjistili, že zaslíbení je pravdivé. Můžeme svědčit o tom, co jsme poznali o milosti Kristově. Toto je svědectví, které náš Pán vyžaduje a pro jehož nedostatek svět hyne.“ – Touha věků (1969), str. 237; DA 340.

Čtvrtek 16. května

5. PRACOVÁNÍ V POKOŘE

a. Jaký postoj měl Ježíš, když pracoval pro druhé, a co se z toho můžeme naučit? Jan 6:38; Jakub 4:6, 10.

Jan 6:38. Nebo jsem sstoupil s nebe, ne abych činil vůli svou, ale vůli toho, kterýž mne poslal.

Jakub 4:6, 10. Nýbrž hojnější dává milost. Nebo dí: Bůh se pyšným protiví, ale pokorným dává milost. … Ponižte se před oblíčejem Páně, a povýšíť vás.

„Největší možná laskavost a svoboda má být udělena těm, kdož byli vykoupeni krví Kristovou. Znovu a znovu ve svém učení Kristus předkládal hodnotu opravdové pokory, ukazuje, jak je nezbytné, abychom projevovali úslužnost, soucit a lásku jeden k druhému. …

„Žádnou důvěru nelze vkládat do lidské velikosti, do lidského rozumu nebo do lidských plánů. Musíme se podřizovat vedení nekonečné mysli, uznávajíce, že bez Ježíše nemůžeme nic učinit.“ – The Review and Herald, August 18, 1896.

b. Jak dalece bychom měli jít v přistupování k těm, kteří jsou v nouzi? Job 29:15, 16; Matouš 25:34–40.

Job 29:15, 16. Místo očí býval jsem slepému, a místo noh kulhavému. Byl jsem otcem nuzných, a na při, jíž jsem nebyl povědom, vyptával jsem se.

Matouš 25:34–40. Tedy dí Král těm, kteříž na pravici jeho budou: Poďtež požehnaní Otce mého, dědičně vládněte královstvím, vám připraveným od ustanovení světa. Nebo jsem lačněl, a dali jste mi jísti; žíznil jsem, a dali jste mi píti; hostem jsem byl, a přijímali jste mne; nah, a přioděli jste mne; nemocen jsem byl, a navštívili jste mne; v žaláři jsem seděl, a přicházeli jste ke mně. Tedy odpovědí jemu spravedliví, řkouce: Pane, kdy jsme tě vídali lačného, a krmili jsme, neb žíznivého, a dávaliť jsme píti? Aneb kdy jsme tě viděli hostě, a přijali jsme, neb nahého, a přioděli jsme? Aneb kdy jsme tě viděli nemocného neb v žaláři, a přicházeli jsme k tobě? A odpovídaje Král, dí jim: Amen pravím vám: Cožkoli jste činili jednomu z bratří těchto mých nejmenších, mně jste učinili.

„Všimněte si, že nemáte potěšovat jen nemnohé, na něž jste nakloněni pohlížet s laskavostí, ale všechny, kteří truchlí, všechny, kteří se na vás obracejí o pomoc a podporu; a co víc, máte hledat ty, kteří jsou v nouzi. Job říká: ‚Na při, jíž jsem nebyl povědom, vyptával jsem se.‘ Nečekal, aby byl vybízen, ani aby se pak odvrátil, řka: ‚Nechci mu pomoci.‘“ – The Review and Herald, October 15, 1901.

„Svět je plný mužů a žen, kteří nesou těžké břemeno bolesti a utrpení a hříchu. Bůh posílá své dítky, aby jim zjevovaly Jeho, jenž odstraní břemeno a dá jim odpočinutí. Je posláním Kristových služebníků, aby pomáhali, aby obdařovali, aby léčili.“ – The Review and Herald, October 29, 1903.

Pátek 17. května

OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ

1. Jak se Kristovo království liší od světských království?
2. Jak mohu být součástí Ježíšova poslání obnovit pokoj, který hřích zničil?
3. Když jsme vysvobozeni z otroctví hříchu, co je naší povinností?
4. Jak mohu projevit svou vděčnost za Boží nesobecký zájem o mne?

5. Komu bych měl(a) pomáhat? Co by mělo být mým posláním?